CD VM 2000 – VM CD 036 /2001/
Squadra Procession pochází ze severoitalského Turína a vznikla v roce 1971. Hned následujícího roku podškrábla smlouvu s firmičkou “Help!”, pro kterou natočila debut Frontiera – ambiciózní koncepční album se sociálním podtextem, zaměřené na (ať už dobrovolnou, nebo nedobrovolnou) migraci za prací a důstojnějším životem z venkova do velikých měst. Skupina ho nahrála v obsazení dvě kytary, basa, bicí a sólovej zpěv – tedy bez kláves – a její produkce by se dala charakterizovat jako propracovanej hard rock, se spoustou kytarových sól a akustických vsuvek. Rozhodně to není takovej bugr, jako v případě souputníků Il Balleto di Bronzo, nebo Il Rovescio della Medaglia a takovým zvláštním znamením je neobvykle vysokej vokál Gianfranca Gazy.
Sotva čtyřicet minut dlouhé album obsahuje devět všelijak pospojovaných skladeb (ostatně, jak se na koncepční desku sluší a patří) a prakticky všechny těží ze střídání heavy a folkově něžných pasáží. Pěkné jsou především propracovaná a téměř devět minut dlouhá Un mondo di libertà, nebo vypalovačky Solo # 1 a Solo # 2.
Malou odbočkou z hard rockových mantinelů je tíživě melodramatická skladba Anche io sono un uomo, podepřená mellotronem hostujícího Luigiho Filippa, ovšem mým nejoblíbenějším kouskem na desce je skladba Incontro. Tuhle zpěvnou a lidovou hudbou inspirovanou písničku miluju. Ostatnímu materiálu na desce se zcela vymyká a zvonění elektrické mandolíny, se švitořením flétny a tichounkou podporou mellotronu mě při každém poslechu pošlou do kolen…
Původní album vyšlo v podivném obalu – s kulatými rohy a papírovou rukojetí vypadalo jako kufřík zbalenej na dalekou cestu a dnes je, především kvůli omezenému nákladu, extrémně vzácné. Na discogs ho někdo nabízí za 2 500 €uro… Naštěstí je tady celá řada CD reedic. Ta moje (VM 2000) je v klasické plastové krabce a osmistránkový booklet obsahuje krátkou biografii (v italštině i angličtině), obsazení, texty písniček a jednu fotografii. Zvuk má výbornej a su rád, že ji mám.
SKLADBY:
1. Ancora una notte (5:24)
2. Uomini e illusioni (2:42)
3. Città grande (5:15)
4. Incontro (2:43)
5. Anche io sono un uomo (3:59)
6. Un mondo di libertà (8:41)
7. Solo # 1 (3:29)
8. Un’ombra che vaga (5:09)
9. Solo # 2 (2:10)
Total time 39:32
SESTAVA:
Gianfranco Gaza – voce solista, armonica
Roby Munciguerra – chitarra elettrica ed acustica 12 corde
Marcello Capra – chitarra elettrica ed acustica 6 corde
Angelo Girardi – basso elettrico, mandolino elettrico
Giancarlo Capello – batteria, percussioni
progressive / hard rock
Help!
1972
LP
9
CD - VM 2000, 2001
Výborný album, veľmi milé prekvapenie i potešenie. Trocha akustickej gitary, trocha toho progresu a hlavne môjho obľúbeného hard rocku.
A poďakovanie za recenziu!
Jedna z těch zapomenutostí, co zaujmou nezvyklou formou melodických písniček s naroubovanými progresivními postupy. Pěkně po italsku vynikající zpěv s vibratem a slušně naostřenými kytarami. Naprosto parádní album, díky za recenzi.
Je to tak. Navíc to album aj parádně hraje – což je myslím dost dobře znát i ze zveřejněných ukázek. Líbí se mi i jejich druhá deska “Fiaba” – i když je už o něčem docela jiném. Ne nadarmo se o Procession mluví jako o kapele dvou rozdílných sestav a alb.