Co čekat od desky, na jejímž obalu je vyobrazena obyčejná kráva, stračena? Snad jenom, že to bude úplná krávovina. Nevím, co vedlo členy Pink Floyd, že souhlasili s návrhem grafika Storma Thorgersona umístit na své další album toto zvíře, snad touha odpoutat se od předchozích výtvarně zajímavě stylizovaných předchůdců, nebo touha po něčem obyčejném, co si nikdo nebude spojovat s uměním. A ten divný název Atom Heart Mother, ten s tou krávou nějak souvisí, nebo je to celé pouhá souhra náhod a žádný hlubší význam ve spojení skotu a atomového srdce nehledejme, protože sami hudebníci vlastně netuší, co přesně tímto chtěli světu sdělit? Nevím a je mi to v podstatě jedno. Důležitá je pouze hudba a ta je převelice zajímavá.

Matčino atomové srdce obsahuje pět kompozic, z nichž nejrozsáhlejší je šestidílná suita Atom Heart Mother. Když jsem ji slyšel poprvé, tak jsem zpočátku nechápal, co to má znamenat, vždyť Pink Floyd jsou rocková skupina, a tohle podle mě nemělo s rockem pranic společného. Nebo to má být pokus o vážnou hudbu? Naštěstí mi hudba s přízviskem vážná nijak nevadí, takže netrvalo dlouho a nejdelší souvislou pinkfloydovskou kompozici jsem si začal opakovaně vychutnávat. A vychutnávám si ji dodnes. Ten hlavní motiv jsem nějakou dobu nemohl dostat z hlavy. Mám dojem, že dechové nástroje skupina na předcházejících deskách v takovém rozsahu ještě nepoužila, i ten zpěv připomínající chór v kostele je v tvorbě skupiny unikát. Ale ne vše je nové a nezvyklé, Pink Floyd zde jsou snadno identifikovatelní, stačí si poslechnout Gilmourovu charakteristickou kytaru a tápající posluchač je rázem doma.

Na druhé straně původního vinylu se nacházejí tři kratší skladby. Zatímco úvodní opus je společným dílem celé skupiny, zde se postupně autorsky a pěvecky představili tři čtvrtiny Pink Floyd. Jako první zazní Watersova křehká folkově laděná balada If, po níž se autorsky představí klávesák Rick Wright ve skladbě Summer ’68, v níž jsou opět použity dechové nástroje. Jako třetí zazní Gilmourova Fat Old Sun působící lehce lenivým dojmem. Vždy si při jejím poslechu představuji, jak ležím na pláži, moře šumí a já se pomalu propadám do sladké dřímoty.

Z té mě ale vytrhne třídílná experimentální skladba Alan’s Psychedelic Breakfast. Chápu, že hudebníkům připadalo jako skvělý nápad zhudebnit snídani jednoho z roadies kapely, jistého Alana Stilese, ale mně osobně to celé připadá jako zbytečná záležitost. To praskání smažené slaniny a vajec mě vlastně obtěžuje. Naštěstí je celá tahle šílenost hudebně poskládána z různých fragmentů, které drží poměrně soudržně pohromadě. Ale ty zvuky z kuchyně vážně nemusím. Vždycky se vyděsím, zda mi doma v kuchyni nekape kohoutek.

Páté studiové album skupiny Pink Floyd vnímám jako zkoušku toho, co rockoví posluchači a fanoušci jsou ještě schopní akceptovat a přijmout. Každopádně si myslím, že po poslechu desky Atom Heart Mother jsem jako posluchač dozrál. Sice ji nehodnotím jako to nejlepší v jejich diskografii, ale pořád se v mých uších jedná o poměrně zdařilou nahrávku.

Abych nezapomněl, ta kráva se prý jmenuje Lulubelle III.

Skladby:
01. Atom Heart Mother [Mason/Gilmour/Waters/Wright/Geesin] (23:51)
– 1a. Father’s Shout
– 1b. Breast Milky
– 1c. Mother Fore
– 1d. Funky Dung
– 1e. Mind Your Throats Please
– 1f. Remergence
02. If [Waters] (4:24)
03. Summer ’68 [Wright] (5:26)
04. Fat Old Sun [Gilmour] (5:17)
05. Alan’s Psychedelic Breakfast [Waters/Mason/Gilmour/Wright] (12:56)
– 5a. Rise and Shine
– 5b. Sunny Side Up
– 5c. Morning Glory

Obsazení:
David Gilmour – guitar, vocals (4)
Richard Wright – keyboards, vocals (3)
Roger Waters – bass, vocals (2)
Nick Mason – drums

Album: Atom Heart Mother
Autor: Pink Floyd
Žáner: Psychedelic Rock, Prog Rock, Symphonic Rock
Vydavateľstvo: Harvest
Rok: 1970
Formát: LP
Počet skladieb: 5