Dobrý ročník z vinařství Le Orme

CD Philips – 842 512-2  /1990/

Verità nascoste (Skrytá pravda) je sedmým studiovým albem italskejch melodiků Le Orme. Vyšlo v roce 1976 a většina fanoušků (včetně mé maličkosti) ho vnímá jako, alespoň částečnej návrat ke starým pořádkům. Je mnohem lepší a povedenější svého předchůdce a neváhal bych ho označit za vůbec nejlepší album Le Orme z druhé poloviny sedmdesátých let.

Předcházející LP Smogmagica bylo prvním a zároveň posledním, na kterém se podílel kytarista Tolo Marton. Jeho účinkování v řadách Le Orme se tak smrsklo na pouhou epizodu a už krátce po dokončení alba ho vystřídal Germano Serafin. Skupina tedy pokračovala v čtyřčlenném obsazení a znovu se nahrávalo v zahraničí, jen Los Angeles nahradilo studio “Nemo” v Londýně. Mládenci si tam pobyli od 1. do 31. října 1976 a údajně to byla skvělá párty, ovšem ze samotného města byli spíš zklamaní. Tep doby tehdy běžel závratnou rychlostí a od jejich poslední návštěvy se toho hodně změnilo. Svoje dojmy z pobytu v Londýně pak zdařile vyjádřili v nostalgickém textu písničky In ottobre (V říjnu)…

Rošáda na postu kytaristy byla pro kapelu určitě důležitá, ale pro mě je daleko důležitějším návrat k delším, propracovanějším písničkám a klávesově orientovanému zvuku. Na albu Smogmagica tolik upozaděný Tony Pagliuca dostal příležitost znovu se nadechnout a je to sakra znát. Vždyť klávesy byly pro Le Orme vždycky jedním z hlavních poznávacích markantů a bez nich to prostě nemůže být ono. Smogmagica je toho zářným příkladem.

Osmiskladbovou kolekci otevírá šest minut dlouhá a na poměry Le Orme až překvapivě razantní Insieme al concerto. Křehký přednes Aldo Tagliapietry vytváří spolu s důrazným doprovodem (nepřeslechnutelný je vklad novice Germano Serafina) zajímavý kontrast a nechybí ani pěkná instrumentální vsuvka. Z podobného soudku je i následující a o minutku delší In ottobre. Výborná, energická píseň, ve které svůj kumšt předvede i jinak relativně úsporně hrající bubeník Dei Rossi. Za mě jeden z vrcholů alba.

V titulní, pohádkově krásné Verità nascoste kapelu doprovází malé smyčcové těleso, ovšem čtvrtá Vedi Amsterdam znamená rychlý obrat a návrat k rockovějšímu pojetí. V experimentálněji laděné písničce je hodně zkreslené kytary a hammondek a rozhodně se nedá říct, že by to byl hit. Ten přichází teprve s peckou Regina al Troubadour a máme tady vrchol alba č. 2. Sedm minut dlouhej, melodickej, s řadou překvapivých zvratů a prvotřídním hudebním doprovodem. Text je o dívce z dobře situované rodiny, ovšem poněkud volnějších mravů, která se stala nekorunovanou královnou drogových večírků. Z dnešního pohledu se to zdá být až neuvěřitelné, ale i takhle dlouhá písnička se dočkala svého vydání na singlu (spolu s Verità nascoste na straně B) a některé zdroje uvádějí, že se ocitla na samotném vrcholu italské hitparády…

Symphonic rocková Radiofelicità je příležitostí pro Tonyho Pagliucu, který svými klávesami vytváří zvukomalebné hudební obrazce a po chytlavém, energickém kraťasu I salmoni je tu závěr v podobě pět minut dlouhé a z různobarevných kamínků poskládané Il gradino più stretto del cielo. Ambiciózní mozaiky s pořádně nabroušeným koncem, snad vůbec nejostřejším v dosavadní historii Le Orme.

Moje CD reedice od Philips vypadá opravdu archaicky a moc toho nenabízí, vlastně jen čtyřstránkovej booklet s reprodukcí původní (mimochodem pěkné) obálky a s kredity. Na jednoduše, modrým a černým písmem potištěném kotoučku je letopočet 1990, ale s největší pravděpodobností půjde o nějakej nedatovanej repress. Zvuk je sice poněkud “suchej”, ale dobrej.

Je to pěkné, melodické album s hromadou výborných písniček a přitom pořád ještě dostatečně “prog”. Tři a půl hvězdule dát nemůžu, tak tedy čtyři.

SKLADBY:
1. Insieme al concerto (6:04)
2. In ottobre (6:44)
3. Verità nascoste (3:52)
4. Vedi Amsterdam (4:54)
5. Regina al Troubadour (6:43)
6. Radiofelicità (4:55)
7. I salmoni (2:54)
8. Il gradino più stretto del cielo (5:00)

SESTAVA:
Aldo Tagliapietra – voce, basso
Tony Pagliuca – tastiere
Michi Dei Rossi – batteria, percussioni
Germano Serafin – chitarra

Verità Nascoste Book Cover Verità Nascoste
Le Orme
Prog Rock
Philips
1976
LP
8
CD Philips – 842 512-2 /1990/

4 názory na “Dobrý ročník z vinařství Le Orme”

    1. Je to tak, triumvirát Collage, Uomo di pezza a Felona e Sorona nemá chybu. Tyhle desky mám nejraději, ale i z té další tvorby se dá ledacos vyzobat. Le Orme řadím mezi srdcovky a tak jsem ochotnej jim i sem tam něco odpustit, ovšem některá alba jsou za hranou.

    1. Ještě následující album Storia o leggenda (1977) si poslechnu rád, ale semiakustickej Florian (1979) nebaví ani mě a další desky už jsem nesháněl a nekupoval. Osmdesátá léta podobné hudbě nepřála a většina rockových hvězd převlékla kabát, ale s tím už jsem se dávno vyrovnal. Vem si, kam to dopracovali Genesis…

Pridaj komentár