Nick Mason’s Saucerful of Secrets – The Echoes Tour
12. 6. 2022, Forum Karlín, Praha
Bubeník Pink Floyd a jediný člen kapely, který hrál na všech jejich albech, uvedl v květnu 2018 pro britský hudební měsíčník Uncut, že Nick Mason’s Saucerful of Secrets nebudou tributním projektem ve stylu The Australian Pink Floyd Show, ani nehodlají předvádět show podobná těm Watersovým, či Gilmourovým, ale že chtějí lidem přiblížit hudbu raných Pink Floyd a zachytit ducha tehdejší doby a muziky.
S požehnáním obou zmíněných pánů absolvovala Masonova formace v dodnes aktuální sestavě Nick Mason (bicí, gong), Guy Pratt (baskytara, zpěv), Gary Kemp (zpěv, kytara), Lee Harris (kytara, zpěv) a Dom Beken (klávesy) veřejnou premiéru ve vyprodaném londýnském klubu Dingwalls s kapacitou 500 přihlížejících, po níž následovala tři úspěšná vystoupení v kultovním koncertním místě The Half Moon.
Obrovský ohlas stál za rozhodnutím vyrazit v září 2018 na evropské turné a na jaře dalšího roku do Ameriky, kde se ke kapele v newyorském Beacon Theatre 18. dubna při Set the Controls for the Heart of the Sun připojil Roger Waters.
Po návratu na starý kontinent se 25. července 2019 Masonovy družiny dočkala i Praha. Prozatímní náplastí pro ty, kteří se nesešli s domácím termínem uprostřed léta, byl titul Live at the Roundhouse vydaný v září 2020, bo další naplánovaná šňůra po Evropě, znovu s jedinou zastávkou v Česku, byla kvůli covidové šarádě opakovaně odložena.
Až na třetí pokus se tak dalo konečně vyrazit směr Karlín do tamní industriální budovy s multifunkčním sálem s jedinečnou akustikou, jak se mi již několikrát v minulosti potvrdilo. A nejinak tomu bylo i toho večera, jehož dalším plusem byl málokdy zažívaný včasný začátek.
Už pět minut po osmé se ozvaly první tóny One of These Days, obecně oblíbného instrumentálního otvíráku alba Meddle s Masonovým zkresleným recitativem “One of these days I’m going to cut you into little pieces” uprostřed skladby, po níž kapelník krátkou promluvou přivítal příchozí, povětšinou pokročilé a ještě pokročilejší střední generace, kteří plochu určenou ke stání zaplnili víc než slušně. Nadšeně přijali i Barrettovu zpěvnou Arnold Layne o neznámém fetišistovi, jinak to první singl kapely z března 1967, stejně jako Fearless s akustickou kytarou a popěvkem z původně muzikálové písně You’ll Never Walk Alone, jež se stala hymnou FC Liverpool.
Následoval dvojblok Obscured by Clouds a When You’re In ze soundtracku k filmu La Vallée režiséra Barbeta Schroedera a návrat k prvnímu singlu a tvorbě prvního kytaristy skupiny v podobě kontroverzní B strany Candy And a Currant Bun, původně uváděné víc než výmluvně jako Let’s Roll Another One.
Do atmosféry, kterou pomáhaly dotvářet nápadité projekce pestrobarevných psychedelických obrazců, prokládaných snímky mladého Nicka Masona a Syda Barretta, dobře padnul i kdysi odložený song Vegetable Man, jenž se oficiálního vydání dočkal až v roce 2016.
Emočním vrcholem prvního poločasu strhujícího představení pro mě byla část věnovaná pátému albu Pink Floyd Atom Heart Mother. Watersova čarokrásná folková balada If s vloženou osmiminutovou pasáží z titulní skladby brala dech.
A sympaticky vyzněl i Prattův pokus o češtinu, po němž přišla na řadu Wrightova píseň Remember a Day, kterou paradoxně v originále na albu A Saucerful of Secrets neodehrál Mason, ale producent Norman Smith, bo se bubeník ne a ne trefit do jeho vize.
Při následném představování jednotlivých členů kapely, kteří se svých rolí zhostili komplet na výbornou, ale sklidil jednoznačně největší aplaus. A ten nepolevil ani s úvodními tóny klasiky Set the Controls for the Heart of the Sun, jejíž uvedení Mason zpestřil hláškou, že si konečně může zahrát na gong, což mu dřív Waters nechtěl dovolit (pozn.: není divu, když se s ní mořil čtyři měsíce).
První hodina v příjemné společnosti Nick Mason’s Saucerful of Secrets utekla jak H2O a nakonec přišla celkem vhod i dvacetiminutová pauza. Na spád akce ani bezvadnou atmosféru neměla pražádný vliv.
Pokračování fantastického večera se ujal space rockový otvírák debutového alba The Piper at the Gates of Dawn Astronomy Domine, resp. hlas manažera Pink Floyd Petera Jennera, jenž v úvodu skladby vyjmenovává nebeské útvary přes megafon.
Watersův The Nile Song ze soundtracku k filmu More mohutně oblibuju drahně let už od prvního poslechu a řadím se mezi ty, kdož ho považují za vůbec nejtvrdší skladbu z katalogu Pink Floyd.
Dobově poplatné uvedení Burning Bridges nebylo tím, na co jsem trpělivě přes dva roky čekal, jímavou baladu jsem si tak užil až s odstupem, což mi vzápětí vynahradil další kus z desky Obscured by Clouds, ryze Gilmourův song Childhood’s End s názvem vypůjčeným od A. C. Clarka a kolektivně vytleskaným začátkem.
Druhou připomínkou výjimečného debutu Pink Floyd byla svižná Sydova story o siamské kočce Lucifer Sam, snad věnovaná tehdejší zpěvákově přítelkyni a samotný závěr základního setu obstaralo nesmrtelné přesdvacetiminutové epické dílo Echoes, jež dalo celému turné název. Nemělo chybu.
Poctivě vyvolanou přídavkovou část zahájil další singlový song z Barrettova pera See Emily Play o dívce, která si půjčovala cizí sny, zatímco improvizační kus A Saucerful of Secrets, v živé floydovské verzi dobře známý z 2LP Ummagumma, posunul nabitý program do stylového finále, k Sydově písni Bike, která před pětapadesáti lety uzavírala první album kapely, u jejíhož zrodu zakletý démant stál.
Pódiové oživení hudby Pink Floyd z období 1967-72 bylo jedinečným nápadem, jehož realizace vyšla Nicku Masonovi & spol. na sto procent. Skvěle sestavený setlist, v němž mi chyběla snad jedině dříve hraná Interstellar Overdrive, výtečný výkon všech muzikantů (včetně bubeníka :-), naprosto dokonalý zvuk, efektní vizuální podívaná, všudypřítomná uvolněná atmosféra, zjevná spokojenost na obou frontách, co víc si přát?
Po legendárním strahovském vystoupení Pink Floyd, několikerém střetu s Rogerem Watersem a právě prožitém večeru s ranými Floydy snad už jen společné vystoupení Waterse s Gilmourem.
SETLIST:
One of These Days (Meddle, 1971)
Arnold Layne (singl, 1971)
Fearless (Meddle, 1971)
Obscured by Clouds (Obscured by Clouds, 1972)
When You’re In (Obscured by Clouds, 1972)
Candy and a Currant Bun (singl, 1967)
Vegetable Man (The Early Years 1965-72, 2016)
If & Atom Heart Mother (Atom Heart Mother, 1970)
Remember a Day (A Saucerful of Secrets, 1968)
Set the Controls for the Heart of the Sun (A Saucerful of Secrets, 1968)
&
Astronomy Domine (The Piper at the Gates of Dawn, 1967)
The Nile Song (More, 1969)
Burning Bridges (Obscured by Clouds, 1972)
Childhood’s End (Obscured by Clouds, 1972)
Lucifer Sam (The Piper at the Gates of Dawn, 1967)
Echoes (Meddle, 1971)
Přídavek:
See Emily Play (singl, 1967)
A Saucerful of Secrets (A Saucerful of Secrets, 1968)
Bike (The Piper at the Gates of Dawn, 1967)
SESTAVA:
Nick Mason – bicí, gong
Guy Pratt – baskytara, zpěv
Gary Kemp – kytara, zpěv
Lee Harris – kytara, doprovodný zpěv
Dom Beken – klávesy
Čítať Tvoje reporty z koncertov je skutočný zážitok…
DÍKY!
Tak tohle musel být hodně povedený večer. Borku, dík za report.
Faktem je, že těch ohlasů na koncert už jsem zachytil několik a nikdo si nestěžoval, právě naopak. I z tvého reportu je zřejmé, že to byla nadmíru povedená akce a mám radost z toho, že sis ji užil. Dík za pěkné čtení.
Dík oběma za reakci! Byl to vážně vydařenej večer, co se uloží do vzpomínek napořád. Až takový jsem to nečekal.