CD Red Bullet – RB 66.193 /2001/
První čtyři studiovky Focus miluju, ale s pátou Mother Focus (1975) mám problém. Slyšel jsem ji několikrát, ovšem k tomu, abych si ji koupil do sbírky jsem nenašel důvod…
S podobnými předsudky jsem přistupoval rovněž k následujícímu albu Ship of Memories (1976). Recenze, které jsem na něj četl nebyly nikterak příznivé a nijak zvlášť mě nepřesvědčily ani skladby Out of Vesuvius a Red Sky at Night, které jsem si poslechl na YouTube. Jenomže pak jsem se proklikal na úvodní P’s March a dostal ťafku, až se mi protočily panenky. Následovalo několik repríz a nakonec to dopadlo tak, jak muselo. Sběratelská vášeň zvítězila a kotouč od Red Bullet putoval do regálu, k ostatním nahrávkám těchto “Dutch Masters”.
Začátek desky nemá chybu. Z reproduktorů se vyvalí zmíněná P’s March a to je vám pecka, jako kráva. Nejlepší na desce. Pochodovej rytmus s nakažlivě melodickou flétnou a kytarovými ornamenty mě drapnou pod krkem a nepustí. Parádní věc, která se vyrovná šlágrům House Of The King, Hocus Pocus, nebo Sylvia.
Následující Can’t Believe My Eyes je zcela v režii Jana Akkermana a je fakt, že jsem s ní ze začátku trochu zápasil. Pro kytaristy může jít o inspirativní záležitost, ale já bych uvítal výraznější hudební motiv. Komplikovaná sóla mají tentokrát navrch, takže jemná jazzová balada Focus V je pro mě skutečným vysvobozením.
Šest minut dlouhá improvizace Out of Vesuvius je příležitostí pro van Leera s Akkermanem, předvést něco ze svých instrumentálních dovedností, ale mě to moc nebere. Daleko lepší a především zábavnější je následující Glider, ve které van Leer předvádí pro něj charakteristické vokální kreace. Red Sky at Night potřebovala trochu času, ale nakonec se z ní vyklubal příjemně melodickej kousek v pomalejším tempu. Nejprve si můžeme vychutnat sólo Akkermana a když přidá se na flétnu van Leer, jedno oko nezůstane suché. Chytlavé Spoke the Lord Creator bych vytknul jen to, že je tak krátká a výtečná je i funkující Crackers, která mi – sám nevím proč – docela připomíná skladbu Roentgen 19:30 od tuzemskejch Progres 2.
Ship of Memories je jen kraťoulinkým outrem a bonusem navíc pecka Hocus Pocus v singlové verzi. Trochu zkrácená a s pozměněným aranžmá, ale to podstatné v ní samozřejmě zůstalo. Je to pořádnej nářez a já jen žasnu, jak ostrej a zkreslenej zvuk má Akkermanova kytara.
Jde sice jen o kompilaci, sestavenou z nepoužitého materiálu a přímo kapela se na její přípravě vůbec nepodílela, ale nakonec se docela povedla. A i když jsem si ji vlastně kupoval jen kvůli jejímu otvíráku, nemám nejmenší problém poslechnout si ji celou. Je fakt dobrá.
SKLADBY:
01. P’s March – 4:48
02. Can’t Believe My Eyes – 5:23
03. Focus V – 3:02
04. Out of Vesuvius – 5:50
05. Glider – 4:39
06. Red Sky at Night – 5:52
07. Spoke the Lord Creator – 2:33
08. Crackers – 2:44
09. Ship of Memories – 1:47
Bonus Track:
10. Hocus Pocus (US Single Version) – 3:25
SESTAVA:
Thijs van Leer – Hammond organ, piano, Moog synthesizer, mellotron, electric piano, drum machine (track 5), Moog bass synth (track 6), flute, non-lexical vocables
Jan Akkerman – guitar, electric sitar (track 5)
Bert Ruiter – bass guitar (tracks 1, 2, 3, 4, 5, 8, 10)
Martin Dresden – bass guitar (track 7)
Pierre van der Linden – drums (tracks 1, 2, 3, 4, 9)
Hans Cleuver – drums (track 7)
David Kemper – drums (track 6, 8)
Ship Of Memories
Prog Rock
EMI
1976
LP
9
CD Red Bullet – RB 66.193 /2001/
