CD Red Bullet – RB 66.188 /2001/
Od alba Moving Waves se začíná odvíjet nejslavnější éra Focus. Z původní sestavy zůstali pouze Thijs van Leer s Janem Akkermanem a pohled do bookletu svědčí o tom, že byli v neskutečným laufu, protože jsou podepsaní (až na malé výjimky) pod valnou většinou zaznamenaného materiálu…
Deska se nahrávala v Londýně pod dohledem Mikea Vernona a vyšla v říjnu 1971 u holandského vydavatelství Imperial Records. Kromě van Leera s Akkermanem se nahrávání zúčastnili ještě baskytarista Cyril Havermans a bubeník Pierre van der Linden, ovšem nedostali moc příležitostí se projevit. Pouze v rozsáhlé, celou druhou stranu desky vyplňující kompozici Eruption lze zaslechnout Havermansův vokál a van der Lindenovo krátké sólo na bicí.
Na úvod je třeba poznamenat, že časy slaďoulinkých sixties melodií jsou již nenávratně v prachu, protože tohle je prog. Prog, jako řemen a důkazem budiž asi nejslavnější skladba Focus všech dob, nesmrtelnej šlágr Hocus Pocus. Kulicha dolů, protože tohle se vážně povedlo a čert vem výtečné hammondky, nebo fantastickou kytarovou práci Jana Akkermana. Myslím, že tuhle pecku proslavili hlavně do té doby neslýchanej humornej nadhled a především – Thijs van Leer a jeho vokální kreace. Ty jsou tady totiž skutečně nevšední a u mnoha posluchačů dokázaly vyvolat záchvaty smíchu. Na druhou stranu si tím van Leer nejspíš i docela zavařil, protože jódlovat a dělat ze sebe na jevišti trdlo, i když se mu zrovna nechtělo už musel po zbytek kariéry.
Následující skladbička Le Clochard je napsaná pro klasickou kytaru s mellotronem a mě se líbí. Je to půvabná instrumentálka s historizující atmosférou a neméně pěkná je i balada Janis. V té se konečně pořádně dostane také na van Leerovu šprajcnu, ale toho “opravdového” zpěvu se člověk poprvé dočká až v titulní Moving Waves. Tu považuji za nejslabší článek celé kolekce (pouze piano a van Leerův zpěv), ale naštěstí je opravdu krátká a tak nemá nejmenší šanci začít mě nudit. Navíc přichází vrchol první strany vinylové desky v podobě klasické “focusácké” instrumentální pecky Focus II. Její melodickej, romanticky zasněnej leitmotiv nemá chybu a “zpívající” kytara Jana Akkermana jakbysmet.
Druhou stranu desky vyplňuje 23 minut dlouhá a do patnácti strof rozepsaná suita Eruption, údajně inspirovaná operou Euridice italského skladatele Jacopa Periho. U víceméně instrumentální kompozice je to asi putna, ale svědčí o tom názvy některejch kapitol, např. Orfeus, nebo Euridice. Každopádně je to členitá, propracovaná skladba s motivy střídajícími se v rychlém sledu, přerušeném snad až příliš velkoryse uchopenou instrumentální exhibicí v kapitolách h. Answer a i. The Bridge. Přehlídka hráčských dovedností však k tomuhle stylu už tak nějak patří a mě by její absence určitě chyběla.
Dlužno dodat, že v Holandsku album vyšlo pod titulem Focus II a nejenom to, původní vydání se od toho celosvětového lišilo aj obalem. Oba futrály jsou však docela ošklivé a tracklist je v obou případech úplně stejnej. S CD reedicí od Red Bullet to taky není žádná hitparáda, čtyřstránkovej booklet obsahuje pouze reprodukci obalu mezinárodní edice, seznam skladeb (line-up je na něm vytištěný chybně) a katalog Focus.
Obsahově je to však špica a můj život (prog) rockového fanouška by bez Focus nebyl úplnej. Za čtyři.
SKLADBY:
1. Hocus Pocus (Thijs van Leer, Jan Akkerman) – 6:42
2. Le Clochard (Akkerman) – 2:01
3. Janis (Akkerman, van Leer) – 3:09
4. Moving Waves (van Leer, Inayat Khan) – 2:42
5. Focus II (van Leer) – 4:03
6. Eruption – 23:04
a. Orfeus (van Leer)
b. Answer (van Leer)
c. Orfeus (van Leer)
d. Answer (van Leer)
e. Pupilla (van Leer)
f. Tommy (Tom Barlage)
g. Pupilla (van Leer)
h. Answer (van Leer)
i. The Bridge (Akkerman)
j. Euridice (van Leer, Eelko Nobel)
k. Dayglow (van Leer)
l. Endless Road (Pierre van der Linden)
m. Answer (van Leer)
n. Orfeus (van Leer)
o. Euridice (van Leer, Nobel)
SESTAVA:
Thijs van Leer – Hammond organ, Mellotron, Harmonium, vocals (including yodeling, scat singing, whistling), soprano flute, alto flute, piano
Jan Akkerman – acoustic and electric guitars, bass guitar
Cyril Havermans – bass guitar, vocals on “Eruption”
Pierre van der Linden – drums, percussion
Prog Rock
Blue Horizon
1971
LP
6
CD Red Bullet – RB 66.188 /2001/
Pro mě první čtyři desky Focus patří do zlatého fondu bigbítu počátku sedmdesátých let. Tuhle desku už kvůli úvodnímu hitu Hocus Pokus mám nejradši. Jan Akkerman je výborný kytarista.
Tak v tom jsme spolu zajedno, Akkerman byl pro Focus nesmírně důležitej a jeho vklad je k nepřeslechnutí. Líbí se mi na starejch filmovejch záběrech, jak tam vždycky stojí soustředěně stranou, cigáro v puse a sází to tam, jako by se nechumelilo.