Come Taste The Band | D | DEEP PURPLE | RECENZIE

„Ochutnávka“

komentárov 11

V čase, keď v Bratislave prebiehala jedna Lýra, na ktorú sa občas dostali aj nejaké tie hviezdičky od západných vykorisťovateľov, mi budúci švagor doniesol Ochutnávku zelenkastej farby. Vydal ju Supraphon v roku 1978. Išlo o poslednú štúdiovku Deep Purple v 70. rokoch minulého storočia, v origináli pod názvom Come Taste The Band. Vtedy som o skupine už niečo vedel, ale či tam spieva ten alebo tamten, či gitaru žmýka On alebo iba „on“, ma trápilo asi tak, ako to, či je v Československu pri koryte ľavá alebo pravá ruka diabla.


Neriešim rok vzniku a ani to, či album priniesol niečo nové. Táto párplovská podoba hard rocku ma veľmi silno zasiahla a prebudila vášeň k rockovej muzike, začo som Ochutnávke dodnes vďačný. Nebudem posudzovať kvalitu obalu a ani zvukovú stránku diela. Prenechám to hudobným fajnšmekrom, ktorí majú miliónové aparatúry, a tak vedia, kedy si hudobníci v štúdiu aj uľavili.

Domnievam sa, že Come Taste The Band je v diskografii kapely sakramentsky nedocenená nahrávka. Som presvedčený, že za to môže odchod gitaristu Ritchieho Blackmorea, čo mnohí fanúšikovia dodnes nestrávili. A to isté sa udialo v tlači. Pisálkovia jednoducho nezvládli skutočnosť, že v britskej hard rockovej modle drví struny nejaký americký mladík z mesta Siouxov – Tommy Bolin, hoci už s bohatými hráčskymi skúsenosťami. Treba si však uvedomiť, že z najslávnejšej éry v nej zostali iba dvaja hráči – klávesák Jon Lord a bubeník Ian Paice. Ťahanice okolo jednotlivých zostáv pretrvávajú dodnes, vo svete rocku nič neobvyklé a výnimočné. Lenže Bolinova vášeň pre povzbudzujúce „vitamíny“, ale nielen tá, viedla k rozpadu skupiny a to sa jednoducho neodpúšťa, však?

Ak už veľmi chcete, aby som riešil zvuk, tak pre mňa je Come Taste The Band zabijácka podoba hard rocku – zvukom i ponúkaným materiálom. Dá sa povedať, že s výnimkou úvodnej petelice Comin’ Home nahrávka pláva skôr na stredných vlnách. Vyznamenali sa všetci speváci, gitarista seká jeden majstrovský riff za druhým, basa a bicie makajú na jednotku s hviezdičkou. Mám pocit, že klávesový mág podal svoj najlepší výkon v štúdiovej ére kapely. Skladby ako Lady Luck, Love Child, Dealer, Drifter, This Time Around/Owed To ‘G’ a záverečný opus You Keep On Moving radím jednoznačne medzi najlepší tovar, aký vyšiel pod značkou Deep Purple.

Priznám sa, že som veľmi prekvapený z toho, ako sa k dielu postavili muzikanti, konkrétne bubeník s klávesistom. Album vraj nemá nič spoločné s Deep Purple a skupina to mala zabaliť už po odchode Gillana s Gloverom. Pri čítaní tých riadkov som čumel ako bager na tvrdú hlinu. Po bitke je však každý generál. Napriek tomu – Tommy, David, Glenn, Jon a Ian – ďakujem, na Come Taste The Band ste fantastickí!!!!!

P. S.: Ako plynul čas a ja som stále viac prenikal do sveta hard rocku, osud mi privial do cesty chlapíka, ktorý mal veľkú zbierku nahrávok Uriah Heep. Bol to jeden nepodstatný moment pre ľudstvo, ale s obrovským významom pre mňa. Očarený hudbou družiny okolo Micka Boxa som mu Ochutnávku z vďačnosti daroval. Nie preto, že som sa jej prejedol, ale môj staručký gramofónik doslúžil a vtedy som už hudobné menu konzumoval prostredníctvom kotúčového magnetofónu. Nástupom CD nosičov som svoju „chybu“ napravil. A zvyšok je už iný príbeh…

SKLADBY:
1. Comin’ Home (Bolin/Coverdale/Paice) 3:52
2. Lady Luck (Cook/Coverdale) 2:45
3. Gettin’ Tighter (Bolin/Hughes) 3:36
4. Dealer (Bolin/Coverdale) 3:49
5. I Need Love (Bolin/Coverdale) 4:22
6. Drifter (Bolin/Coverdale) 4:01
7. Love Child (Bolin/Coverdale) 3:05
8. a) This Time Around (Hughes/Lord)
8. b) Owed To ‘G’ (Instrumental) (Bolin) 6:07
9. You Keep On Moving (Coverdale/Hughes) 5:18

ZOSTAVA:
David Coverdale – vocals
Tommy Bolin – lead guitar and vocals
Glenn Hughes – bass guitar and vocals
Jon Lord – keyboards
Ian Paice – drums

Come Taste The Band Book Cover Come Taste The Band
Deep Purple
Hard Rock
Purple Records
1975
LP
9
CD - EMI /1990/

11 názorov na “„Ochutnávka“”

  1. Piťo tvoji recenzi této desky jsem si nechával pro zvláštní příležitost 🙂 a ta právě nastala. S gustem čmeláka jsem se v ní přímo porochnil a zavzpomínal. Patří k mým nejoblíbenějším od párplů, ale těch je tolik, že opravdu těžko vybírat. Každopádně nejvíce funky/netypická deska kapely je nesmírně kvalitní jak díky svému stylovému zaměření, tak silou samotných songů. Náš vztah k ní je velmi velmi podobný.

    1. Horyna, díky!
      Vo svojom pokuse o recenziu som nerozvádzal ďalšie veci, ako napr. skutočnosť, že LP Come Taste The Band počúvam najčastejšie. Tým netvrdím, že ju považujem od Deep Purple za najlepšiu, najkvalitnejšiu – jednoducho, mám ju veľmi rád. Súhlasím, že táto kapela má veľmi kvalitné diela a je z čoho vyberať.

      1. Come Taste The Band u mne rovněž patří k nejposlouchanějším deskám párplů. Osobně si dokonce myslím, že discografie této kapely patří k vůbec nejvyrovnanějším v hard-rockové oblasti. Tak, jak mnozí “nenávidí” osmdesátky i u D. P., já je u nich doslova zbožňuju a to ani nemluvím o období se Stevem Morsem – tak je to pro mne jedna perla za druhou (snad až na Abandon:-) Ti kluci prostě skládat dovedou, ať každý říká co chce.

          1. Možná se budeš smát, ale album otroci a páni bylo jedno z prvních které jsem si od D. P. pořídil – hlavně kvůli Turnerovi. Měl jsem jej rád a vlastně pořád mám, i když v úzkém výběru top zpěváku u mne nefiguruje, to zase ne. Ta deska mne chytila okamžitě. Melodiemi, živelností, nasazením, rychlým tempem od první šlupky, zvukem… prostě ji miluji.

  2. Neřešit, jestli v Deep Purple hraje na kytaru Blackmore nebo ne, jestli za mikrofonem stojí Gillan nebo někdo jinej, je pro mě jen těžko představitelnej přístup, ale beru, že každý jsme z jiného těsta.
    Osobně mám za to, že tohle album ani Bolin samotnej si v našich končinách nestojej vůbec zle, naopak. A to přesto, že Supraphon dělal, co moh’, aby lidem právě tuhle desku znechutil – přebal, příloha i Adlerův průvodní text jsou jedním velkým průserem.
    A pravda, v Británii to Bolin neměl úplně jednoduchý, ale to by jednak potkalo každého a druhak tomu šel sám dost naproti. V době natáčení Come Taste the Band měl hlavu plnou svý sólový desky a drog, což se neblaze projevilo už v průběhu asijské a americké části turné, nevydařený koncerty v Británii byly jen poslední kapkou. Že právě jeho přístup tehdy kapelu definitivně rozložil, je smutným faktem.

    1. Borek, ďakujem za reakciu a prijímam „kritiku“!
      V tom úvode to bolo myslené skôr tak, že v čase, keď sa ku mne Ochutnávka dostala, som o histórii skupiny vedel veľmi málo, skoro nič. Dostali sa ku mne iba nejaké nahrávky (In Rock). Na svoju obhajobu musím dodať, že vo veku 15 rokov som nebol žiadny rockový fanatik, v hlave som mal hlavne futbal. Láska k hard rocku prišla postupne, nástupom na strednú školu…
      Samozrejme, čo sa týka živého hrania, Bolin to pokašľal. Len mi nejde do hlavy všeobecná kritika za to, že v čase nahrávania albumu mal hlavu plnú svojej sólovej platne, čo tvrdia múdre knihy. Veď je podpísaný pod siedmimi z 9 skladieb. Čo potom robili tí dvaja mudrci od klávesov a bicích?

      1. Tak předně, nebýt těch dvou “mudrců”, není se o čem bavit, žádný Deep Purple by po Blackmoreově odchodu nebyli.
        A zadně, pokud knihy čerpají z dobových materiálů a záznamů, nemám důvod jim nevěřit. Jasnou řečí navíc mluví i fakta. S natáčením alba se čekalo, až Bolin dodělá to svoje a že měl v zásobě dost materiálu, tak ho použili. Sólovku chystal i Lord, ten ale počkal, až se dokončí album kapely, navíc její vydání odložil, což Bolin odmítnul… Přečetl jsem toho o kapele hodně a dospěl k závěru, že Bolinovi chyběla zdravá míra respektu ke značce.

  3. Tuhle desku jsem si nahrál krátce po vydání, působila jako sluníčko po pro mě mizerné desce Stormbringer, právě kvůli pïsním, které si jmenoval. Líbil se mi i obal s číší. České vydání z Gramoklubu v zeleném obalu jsem si samozřejmě koupil, abych jej za pár let prodal za 20 Kčs jedné metalistce. Desku jsem si znovu pustil až z CD, které jsem zakoupil po koncertu No Guitars, kde Kamil Střihavka zpíval You Keep On Moving. S odstupem stavím tuhle desku k těm z počátku kariéry Deep Purple. Díky za připomenutí a jdu si to pustit.

Pridaj komentár