CD Musea – FGBG 4127.AR /1994/
Album Cueille le jour je druhým v diskografii francouzských Carpe Diem a při porovnání s o rok starším debutem En regardant passer le temps se toho moc nezměnilo. Sestava skupiny zůstala stejná a hudba víceméně taky. Pořád je to melodický, zasněný a téměř instrumentální space/symphonic rock, s lehkým dotykem jazzu a canterbury. První polovinu CD zabírá téměř 22 minut dlouhá suita Couleurs, tu druhou pak pět kratších skladeb. Zajímavé je to, že na původním vinylovém vydání tomu bylo přesně naopak.
Do pěti barevných strof rozepsaná Couleurs se rozjíždí velmi zvolna, ale postupně roste a mohutní, jako malej a línej potok měnící se v řeku. Stačí zavřít oči a nechat se unášet na vlnách půvabných melodií a zvukomalebných kouzel. Někdo v tom slyší Oldfielda, jinej zas Camel, nebo Caravan. Já spíš ty Caravan a tuhle opravdu působivou “veleskladbu” bych se nebál přirovnat k jejich slavné Nine Feet Underground. Ostatně, ne nadarmo ji fanoušci řadí k těm nejvytříbenějším lahůdkám z oblasti francouzského progresivního rocku.
Podobně pohádkovou atmosféru nabídne instrumentálka Naissance, po níž následuje pěkná, byť poněkud srdcervoucí balada Le miracle de la Saint-Gaston. V textu se zpívá něco o milování v dešti, tedy o relativně příjemnejch věcech, ovšem Christian Truchi u toho naříká jak v posledním tažení. Poslední tři skladby už jsou opět instrumentální. Akordy akustické kytary a flétnovou melodii ve svižné a veselé Laure jako kdybych už někde slyšel, neméně energická Tramontane by mohla figurovat na některém z alb raných Caravan a Divertimento je etudou pro piano a saxofon. A ještě tu máme jeden bonus, do angličtiny otextovaný výňatek ze suity Couleurs…
Cedlo je sice v obyčejné plastové krabce, ale chválím zvuk i obsáhlý a informacemi našlapaný booklet se spoustou fotografií a podrobnou historií Carpe Diem. Od Musea Rec. toho doma moc nemám, ale takhle nějak by to mělo vždycky vypadat.
SKLADBY:
1. Couleurs – 21:38
__Phase Noire: Premiers pas
__Phase Orange: La traversée des sables
__Phase Verte: Dernier village… Premières neiges
__Phase Violette: Rencontre
__Phase Blanche: Les portes du silence
2. Naissance – 3:23
3. Le miracle de la Saint-Gaston – 3:38
4. Laure – 2:44
5. Tramontane – 3:37
6. Divertimento – 3:56
7. Rencontre (English version) – 2:22
SESTAVA:
Gilbert Abbenanti : guitars
Christian Truchi : organ, string-ensemble, piano, lead vocal
Claude-Marius David : soprano sax, flute, percussion
Alain Bergé : bass
Alain Faraut : drums, percussion
Prog Rock
Crypto
1977
LP
6
CD Musea - FGBG 4127.AR /1994/
Čau Sneiku, vďaka za zoznámenie a recenziu Carpe Diem. Cez víkend som si vypočul oba albumy a nesklamali. Pripomenuli mi album francúzskych Kanaďanov Opus 5, Contre Courant z roku 1976. Teraz si ešte musím vypočuť aj Carpe Diem reunion album Circonvolutions z roku 2015, recenzenti na Progarchives ho radia na tú istú úroveň, ako ich albumy zo 70’s.
Zdarec a díky za koment. Já už to třetí album prubnul, ale – přiznávám – na půl ucha. Neměl jsem dost klidu se na něj soustředit, ovšem několik zajímavejch okamžiků moje radary zachytily. Ještě se k němu vrátím.
Francouzskou scénu vůbec neznám. Poslechnul jsem si přiloženou ukázku a byl jsem velice mile překvapen. Velmi působivé.
Dík za příjemnou hudební lahůdku.
Není zač. Tuhle jsem narazil na přirovnání “něco mezi Caravan a Gryphon”. I tak by se to dalo říct.