Zvláštní vlak do Pankowa

Mám s sebou v kufru něco k pití, taky Air-koňak
s Erichem Honekrú ho vysajem, tak bude to ňák
Řeknu mu: ‘Hony’ žádný strachy,
nechci velký prachy
za svý pokřiky v paláci republiky.
Všichni šašci z pop muziky směj’ tam kvákat,
na vějičku pitomosti publikum lákat,
jenom malej Udo,
ten tam nesmí a to není k pochopení…

Svět je malej, ten hudební zvlášť. Kolikrát jsem si to říkal při leckdy náhodném odhalení všelikých provázaností mezi jednotlivými kapelami, i těmi nejzapomenutějšími. Při troše snahy na ně možno narazit snad všude, jak dokládá i dvojice zdánlivě nesourodých příspěvků v tomhle vlákně.
Piťo nedávno připomněl výborné sólové album pařížského rodáka JJ Kravetze z roku 1972 a jeho spolupráci s Ingou Rumpf (od stejného roku i jeho manželkou) ve Frumpy a Atlantis. Na albu se totiž bubenicky podílel mnohařemeslný umělec Udo Lindenberg, který o jedenáct let později nahrál píseň Sonderzug nach Pankow na jazzovou melodii Chattanooga Choo Choo Harryho Warrena v reakci na to, že mu soudruzi z NDR ve své části Německa nepovolili koncertní šňůru (pozn.: Pankow byla východoberlínská čtvrť pro stranické prominenty).
A teď jsem si vybavil souvislost se svým dnešním vzpomínkovým příspěvkem – právě Karel Kryl tuhle Lindenbergovu píseň přeložil a nazval (Zvláštní) vlak do Pankowa. Údajně se zachovala i zvuková stopa ze Svobodné Evropy, kde ji natočil ve více verzích, bohužel k mání je jen obrazový záznam Lindenbergova originálu.