Premiata Forneria Marconi ‎– Photos Of Ghosts, 1973

Tretí album v poradí, ktorý obsahuje prevažne staršie skladby prepracované do angličtiny. Ako píše stránka talianskeho progresívneho rocku – najväčší ohlas mal v USA.

5 názorov na “Premiata Forneria Marconi ‎– Photos Of Ghosts, 1973”

  1. Všechny italské skupiny, s vyjímkou Picchio dal Pozzo, Area a pár dalších, mají sklon k symfonickému rocku, nejinak je to s touto skupinou. PFM jsem poznal díky tomuhle albu, které prosazoval bývalý textař King Crimson Peter Sinfield a album vyšlo na značce Manticore vlastněné Keithem Emersonem.Tehdy před čtyřiceti lety se mi tohle album docela líbilo, líbilo se mi i následující World Became The World, ale to už nemůžu říct o albech, která následovala. Nedávno mi tohle album na japonském vinylu nabídl kamarád, hrálo dobře, ale nekoupil jsem si to od něj, symfonický rock opravdu není pro mě. Když to slyším tak vidím dirigenta ve fraku s hůlkou, skupina sice hraje instrumentálně dokonale a s nasazením, ale necítím tam tu živočišnost, hrubost, drsnost a nějakou změnu proti plánovanému pokračování, pouze akademičnost a chladnost.

    1. Víceméně s tebou souhlasím, ale já mám symphonic prog rád. Jsou tam samosebou vyjímky – některé jsi zmínil – a já bych ti zkusil doporučit kapelu Ossi Duri. Nedávno jsem je trochu “studoval”. Kluci začínali jako Frank Zappa cover band, ale postupem času se vrhli i na skládání vlastního materiálu. Jejich alba jsou docela rozmanitá, těžko vybrat nějaké nej. S tím se musí popasovat každý sám. Dám sem odkazy na dvě skladby :
      “Heavy Dente” https://www.youtube.com/watch?v=BWCGr1PXvFI
      “La Capra” https://www.youtube.com/watch?v=YLt7gI6YObQ

      1. Ahoj Dane byl jsem na cestách a dostal jsem se k tomu až nyní a musím uznat, že to je italská skupina , která mě zaujala. Vliv Franka Zappy je tam hodně znát, ale ono už není moc na vymýšlení. Chtěl bych slyšet celou desku, možná bude na youtube. Díky za inspiraci, já v současné době kompletuji spíše Franka Zappu originál na vinylech.

  2. Tohle album bych s klidem doporučil těm, kteří by chtěli s kapelou PFM teprve začít. Vím, že ne každý tu italštinu “kouše”, ale mě tady docela chybí. Nicméně, ty skladby jsou tak pěkné, že bych je mohl poslouchat i v mandarinštině 🙂

Pridaj komentár