Před pár dny vyšlo šesté studiové album italských Nuova Era a po několika nástřelech ze Spotify bylo rozhodnuto. Album jsem si objednal a už teď se na něj těším. Je to výtečnej, klávesově orientovanej prog rock v duchu těch nejlepších italských tradic…

Kapela tady straší už někdy od roku 1985 a debutovala o tři roky později plackou L’ultimo viaggio, ovšem já si cením především následující Dopo l’infinito (1989). To je fantastické album, které řadím k tomu vůbec nejlepšímu z italského “neoprogresivního” rocku. Novinka nese název 20.000 Leghe Sotto i Mar a jak už název napovídá, je inspirovaná románem “Dvacet tisíc mil pod mořem” francouzského spisovatele Julese Verna. Obsahuje jednu, třicet sedm minut dlouhou suitu rozepsanou do osmi kapitol a bonusovou skladbu Nautilus, kterou napsal klávesista Walter Pini ve svých sedmnácti letech a teprve teď ji zaznamenal v profesionálním studiu.

Tracklist:
01. 20.000 Leghe Sotto i Mari (36:25)
a) La Partenza
b) La Caccia
c) Smarrimento
d) Capitan Nemo
e) Il Signore delle Acque
f) Mondi Misteriosi
g) Nel Profondo
h) Prigionieri dell’Abisso

02. Nautilus* (16:05)

*CD Bonus Track