Ráj nadohled

Box Set Universal Music Italia srl – 0602527316451  /2010/

Obálka spolu s datem výroby sice nevzbuzují velká očekávání, ale ono je to pořád ještě velmi dobré album a že bylo definitivně posledním, které jsem si od skupiny koupil na tom nic nemění…

Sensations’ Fix debutovali v roce 1974 a jejich začátky byly čistě elektronicko – psychedelické. Kvůli těm experimentům s elektronikou poněkud vyčnívali, protože tenkrát v Itálii takhle nikdo jinej nehrál a hudební publicisté si s jejich tvorbou nevěděli rady. Dodnes ji přirovnávají ke krautrocku, ale to jen pro jistou podobnost s německými kapelami typu Can, Faust, nebo Amon Düül II. První tři alba Sensations’ Fix (jedno promo a dvě oficiální) byla prakticky instrumentální a ledy se začaly hýbat teprve s příchodem LP Finest Finger z roku 1976. To už obsahovalo materiál mnohem přístupnější a hned polovina skladeb byla i s vokály v angličtině.

FRANCO FALSINI (1972)

Přerod skupiny se uzavřel na albu Boxes Paradise, které je ještě o něco “líbivější” svého předchůdce a instrumentální skladbu už bychom na něm nenašli žádnou. To však neznamená, že by za sebou Sensations’ Fix pálili mosty a snažili se vší silou popřít svoje kořeny. Troška té psychedelie je v jejich tvorbě přítomná furt, například v dlouhých instrumentálních vsuvkách ve skladbách Boxes Paradise (Including Short Flights), nebo Third And Final Medium. Poslední dva tracky dokonce obsahují zřetelné odkazy na vlastní tvorbu z předcházejících let. V Luna Slain slyším melodie z alba Portable Madness a závěrečná Vision Fugitives je složená z instrumentálek Just A Little Bit More One a Yardbirds Dream (obě z LP Finest Finger).

Deska je to vyrovnaná a skladbu, která by mě nudila tak, že bych ji nejraději přeskočil bych na ní hledal marně. Líbí se mi hned úvodní, v dobrém slova smyslu chytlavá The Fly a šest minut dlouhou Boxes Paradise (Including Short Flights) si vyloženě užívám, protože obsahuje pěknou, space rockovou vsuvku s výtečnou kytarou Franca Falsiniho. To samé v bledě modrém bych mohl napsat i o ambiciózní Mother’s Day a vyvrcholením alba je pro mě předposlední Luna Slain. Její úvod je až hardrockově nařachlej, ale v průběhu přehrávání dojde i tady na zajímavé melodie a instrumentální kouzla.

Jistou pozoruhodností může být fakt, že víc jak polovinu materiálu skupina zaznamenala ve Virginii a zbytek v Milánských studiích Phonogram. Ve výsledku to však není vůbec znát, jednotlivé skladby znějí úplně stejně a to tak, že dobře. Do dvou částí rozdělená Boxes Paradise (Including Short Flights) vznikla dokonce půl na půl a stejně jsem si toho nikdy nevšiml.

Původní vinylové album vyšlo u labelu Polydor a dneska se prodává za cenu kolem 30 Euro. Je tedy dost dobře dostupné a pokud by to někomu nestačilo, je tady ještě reedice z roku 2019. Byť v limitované edici, čítající 500 kopií. S cédéčky je to však svízel a jediné dostupné vydání se stalo součástí Box setu Progressive Italia Gli Anni ’70 Vol. 3. Je to jen nosič v jednoduchém papírovém pouzdře, s reprodukcí originálního obalu na přední straně a tracklistem na straně druhé. Hraje však bezva a jsem rád, že ho mám.

Album Boxes Paradise už sice není tak inovativní, jako jeho předchůdci a od tři roky starého oficiálního debutu se výrazně odlišuje, ale špatné není a fanouškům Sensations’ Fix by se mohlo líbit. A nejenom těm.

SKLADBY:
1. The Fly  4:20
2. Faux Batard  3:25
3. Boxes Paradise (Including Short Flights)  6:15
a. Boxes Paradise
b. Short Flights
4. Voices  4:54
5. Mother’s Day  7:24
6. Luna Slain  4:50
7. Vision Fugitives  6:44

SESTAVA:
Franco Falsini – guitars, vocals and sinthesizers
Steve Head – sinthesizers
Keith Edwards – drums
Richard Ursillo – bass (tracks: 01, 03a, 05, 06, 07)
Matt Noble – bass (tracks: 02, 03b, 04)

Boxes Paradise Book Cover Boxes Paradise
Sensations' Fix
Prog Rock
Polydor
1977
LP
7
Box Set Universal Music Italia srl – 0602527316451 /2010/

3 názory na “Ráj nadohled”

  1. Skladba Luna Slain se mi líbí. Po albu se asi pídit nebudu, ta obálka mě dost odpuzuje. Nevím proč, ale dotyčná na obálce mi připomíná herečku Jitku Asterovou, kterou taky nemusím.
    Je zajímavé, na čem všem může záležet, jestli se nám něco líbí, nebo nelíbí.
    Snejku, dík za recku.

    1. Ta obálka je hrozně zavádějící a matoucí, člověk pak od toho obsahu podvědomě očekává něco úplně jiného. Jestli si dobře vzpomínám, tak ji ještě na pgb kritizoval i P. Gratias, ale v souvislosti s jiným tématem. Nicméně, zrovna Asterka by asi nikoho nenapadla…

      Graficky je to jinak v pohodě, mám ve sbírce daleko větší zvěrstva. Obálky desek Sognando e Risognando (Formula 3), nebo Storie fuori dal tempo (Conqueror) bych si doma určitě nevystavil. A přitom je to tak pěkná muzika.

      1. Už s předchozíma deskama Sensations’ Fix jsem úplně neuměl naložit, tady už se kamsi povytrácel i ten punc územní originality. A navíc ta Asterka… Na vedlejší vlivy jsem byl expert, ale bojuju s tím. Pořád.

Pridaj komentár