Co se stane, když v jednom tyglíku smícháme dohromady Jimiho Hendrixe, Prince, hodně funky kombinovaného s hardrockovou břitkostí a ždibíček hip–hopu? Vzniknou Living Colour, skupina čtyř mladých černošských hudebníků, jež roku 1988 svým albem Vivid překvapila tehdejší rockovou scénu. Především kytarista a autor většiny materiálu na desce Vernon Reid se okamžitě stal obdivovaným a respektovaným kytarovým čarostřelcem a v souvislosti s ním začalo být skloňováno jméno legendárního Jimiho Hendrixe. I když Hendrix vycházel především z blues a Reid čerpá z poněkud odlišných hudebních zdrojů, jedno mají společné – dokonalé zvládnutí svého nástroje. Vernonovi zdárně sekundují i další členové skupiny, zpěvák Corey Glover, baskytarista Muzz Skillings a vynikající bubeník Will Calhoun. O hudebních kvalitách čtveřice svědčí i účast jeho třpytivého veličenstva Micka Jaggera, jenž si ve skladbě Broken Hearts zahrál na foukací harmoniku a v Glamour Boys si střihl doprovodný vokál.
Jaká tedy je hudba na albu Vivid? Velice pestrá a barevná, jako byste rozlili několik plechovek různých barev a ty se začaly postupně slévat v barvu novou, do té doby neviděnou. Living Colour posluchači předkládají materiál, který srší energií, zároveň je velice melodický. Reidova kytara dokáže být hardrockově ostrá, funkově roztančená i příjemně něžná. Skilingsova hra na baskytaru je velmi funky a společně s Calhounovými bicími vytváří rytmický základ, do kterého Reid svou kytarou dodává další barevné ingredience. Zpěv Coreyho Glovera je velmi čitelný, především oceňuji, že se občas odváží do velmi vysokých poloh. Čím déle album Vivid poslouchám, tím větší radost mi poslech přináší a těžko vybírám z jedenácti písní nějakého favorita. Nejznámějším hitem je sice píseň Cult Of Personality, ale já osobně preferuji velice roztančenou skladbu I Want To Know, hardrockovou Desperate People, nádherným refrénem ozdobenou Open Letter (To A Landlord), melancholickou Broken Hearts a závěrečný kousek Which Way To America?, kritiku tehdejší Ameriky.
Living Colour vytvořili nádherné, nadčasové album, které by si určitě nezasloužilo, aby upadlo v zapomnění.
SKLADBY:
01. Cult Of Personality 4:54
02. I Want To Know 4:24
03. Middle Man 3:47
04. Desperate People 5:36
05. Open Letter (To A Landlord) 5:32
06. Funny Vibe 4:20
07. Memories Can’t Wait 4:30
08. Broken Hearts 4:50
09. Glamour Boys 3:39
10. What’s Your Favorite Color? (Theme Song) 3:56
11. Which Way To America? 3:41
SESTAVA:
Vernon Reid: guitars, vocals
Corey Glover: lead vocal
Muzz Skillings: bass, vocals
Will Calhoun: drums, percussion, vocals
Rock, Metal
Epic
1988
LP, CD
11
LIVING COLOUR potěšili, moje oblíbená muzička. Jsou jedni z těch, co toho smíchali hodně, ale neztratili ani hlavu, ani patu. Už je peru do beden, až se barák třese..
Díky za recenzi, těším se na další.
Antony, jsem rád, že jsem ti kápl do noty.
Môj komentár nebude súvisieť s predmetným dielom, ale chcem za Rockovicu privítať nového člena – Martin_a H, ktorý dnes pridal svoju prvú recenziu…
Nech sa Ti darí a díky!
Dík a doufám, že tato recenze nebude zároveň poslední.
Ba, četlo se to moc dobře, s poslechem ukázek už to bylo o poznání horší, ale co už…
Borku, třeba se ti příště víc trefím do hudebního vkusu.
Jasný… se mnou to z týhle stránky není úplně jednoduchý. Jsem dost omezenej.
To já taky.
Ahoj tiež ťa tu rád vidím. Living Colour nie je moja parketa, ale pamätám si videoklip s coverom od Cream – Sunshine Of Your Love.
Hejkale, ahoj, konečně jsem se odhodlal mezi vás vetřít. A neboj, na Cream určitě dojde.
Teším sa.