Všem, kdož máte rádi první alba Deep Purple, a také období okolo jejich mega opusu In Rock, mohu doporučit tuto německo-americkou formaci, stojící někde na pomezi první a druhé ligy drsného sedmdesátkového hard rocku.
Podobných kapel jako byli Life bylo tehdy jistě hodně a mám za to, že v jejich prvotině Spring se ukrývá celkem slušné množství potenciálu. Je tu vše typické pro dobu, ve které album vyšlo i styl, který prezentovalo. Neschází drsnost, energie, nasazení, solidní hráčská erudice, stejně jako množství zajímavých momentů, které jsou po kompoziční stránce opravdu povedené. Občas vykouknou flétny, místy mocně duní harmonika, najdeme tu i spoustu akustických kudrlinek a osvěžujících atmosférických pasáží po vzoru psychedelických Pink Floyd. Občas je to pořádná jízda, ale dost často se sound kapely pěkně zakulatí, dopopředi vyplují košatější aranžmá a seskupené emoce.
Nástup s Tantalizing Sensation je totálně zeppelinovský, ale něžná pasáž v půli už cizí zahrádky okopávát nepotřebuje. Stejně jako druhá, necelé dvě minuty dlouhá, spoře oděná kráska instrumentálních proporcí – Laverne’s. Radost poslouchat. Další skladby v sobě mají jak urostlé kořeny blues, tak štipku té psychedelie, ale třeba i boogie – na začátku Hawaiian Jack, nebo během další Honeydrippin’ Boogie Woogie. Zajímavou je též z němec až kamsi za velkou louži utíkající countryovka My discovery.
Tož toto je krátká vizitka kapely Life, jež sice neměla dlouhého trvání a světu předhodila jen jedno, ale vůbec ne špatné studiové album určené především pro skalní sběratele sedmdesátkového rocku.
SKLADBY:
01. Tantalizing Sensation — 3:49
02. Laverne’s — 1:49
03. Dream Machine — 6:17
04. Mean Woman — 3:19
05. Hawaiian Jack — 6:18
06. Honeydrippin’ Boogie Woogie — 3:09
07. Then I Am, Pt. 1 — 2:56
08. Then I Am, Pt. 2 — 1:31
09. My Discovery — 4:11
10. Talkin’ Bouta Woman — 6:06
11. The Last Song — 3:08
SESTAVA:
Jason — lead guitar, bass, vocals
Linus — guitar, harmonica, vocals
Gernot Plitz — bass, piano
Marcel Mohr — drums
+
Elmar — flute, saxophone
Werner Bott — organ, piano
Spring
Hard Rock, Psychedelic Rock
CBS
1971
LP
11
Kluci spíš než hudebně, jsem to myslel zvukově a celkovou náladou. Zkrátka tyhle Life mi zní hodně syrově, neučesaně a opavdově uvěřitelně, podobně jako první desky D. P. Upřímná hudba, co si na nic nehraje.
Kukol som na progboard, už je to takmer šesť rokov, čo som tejto kapele venoval profil. Počúvam ju málo, ale teraz si ju nachystám do roboty. Vďaka za pripomenutie.
Ba, taky jsem rád za připomenutí a taky pamatuju, když jsme na minulým webu probírali Life, vč. švédský a anglický formace stejnýho jména (tu z nich oblibuju nejvíc). Tyhle jsem si musel osvěžit poslechem, bo mi zarazila poznámka o Deep Purple a jejich prvních albech. Takhle jsem desku Spring v paměti uloženou neměl a popravdě ten příměr nechápu ani teď… Ale co už, i tak je to poctivý album s řadou skladeb a pasáží, kvůli kterým stojí za slyš.
… dal jsem si po ránu album znovu, že se třeba přiblížím aspoň k dalšímu zmíněnýmu období okolo In Rock, ale kdepak. Ta propast tam zela ještě větší.
Musím uznať, že tiež mi Deep Purple, aj po čerstvom vypočutí, nenabehli.