Do třetice všeho dobrého

Box Set Universal Music Italia srl – 0602527122021  /2009/

Na třetím albu Ibis o něco slevili ze svých uměleckých ambicí a nabouchali relativně přímočarej materiál, balancující na rozhraní hard a progresivního rocku. Většina textů je italsky, dva v angličtině, moc se s tím nemažou a je to tak dobře. Tuhle desku poslouchám určitě raději, než předcházející a snad až moc komplikovanou Sun supreme


Pohled na sestavu napoví, že tady došlo k nějakým personálním změnám. Ex Atomic Rooster bubeníka Rica Parnella a hráče na klávesové nástroje Maurizia Salviho nahradili Pasquale Venditto a kytarista (a zpěvák) Renzo Tortora, oba z kapely Forum Livii. Skupina tedy pokračovala bez klávesisty, ale na albu se nějaké klapky (piano, varhany, syntezátory) najdou a je jich docela dost. Ovšem jestli je nahrál ještě Salvi, nebo někdo jinej se mi zjistit nepodařilo.

Původní vydání obsahovalo sedm písniček, ale moje CD reedice nabízí ještě jednu bonusovou skladbu navrch. Celková stopáž desky se tak vyšplhala na nadstandardních 42 minut, ovšem žádnej strach, utíká to docela rychle. Je to takovej rockovej mejdan v typicky italském, melodickém stylu a celé to odšpuntuje krátkej, ale o to rychlejší prolog Premessa. Po něm je tu první z ambicióznějších skladeb, sedm a půl minuty dlouhá Narratio s notně nataženou instrumentální vsuvkou. Hlavní roli tady má syntezátor, ovšem vzápětí dojde aj na spršku zleva, i zprava létajících kytarových sól. Joplince věnovaná Dedicated To Janis Joplin je poněkud svéráznou, bluesrockovou poctou a první stranu původní LP zavírala semiakustická Passa il tempo. Svižná písnička s velice pěknou melodií, chytlavým refrénem, pozpátku nahraným kytarovým sólem a mňoukajícím syntezátorem.

Neméně pěkná je i pátá Ritrovarci qui. První, nablýskanou pompou nadopovaná polovina skladby zaujme výtečnými klávesami a ta druhá – svižnější – motivy pocházejícími z prologu Premessa. Skladba nezapře progrockové ambice a z nemlich stejného soudku pochází i následující, téměř osm minut dlouhá Strada. Jediná pecka na albu, která obsahuje i trošku toho jazzu a je to vítaná změna a fajn poslouchání. Závěrečná Keep On Movin’ je (jak už název napovídá) v angličtině, ale jinak nic moc. Nemůžu si pomoct, ale tenhle fádní hardrock s rozhrkaným koncem mi k srdci nikdy nepřirost a v porovnání s předcházejícími skladbami je to znatelnej ústup z vypracovanejch pozic. Ničím zvlášť výjimečným není ani bonusová píseň Noi, ale jsem rád, že ji vydavatel přidal. Koneckonců, ty do ukrutnejch výšek tahané vokály a sólo na varhany nemají chybu…

Původní eLPíčko vyšlo u Polydoru a ještě dneska se dá po bazarech a aukcích sehnat za celkem rozumnou cenu. I těch reedicí se zrovna v tomhle případě urodilo víc, než dost a tak by žádný zájemce o originální nosič neměl odejít s prázdnou. Moje CD je součástí Box Setu Progressive Italia Gli Anni ’70 Vol. 2 (2009) a i když je to jen kotouček v obyčejném papírovém pouzdře, jsem rád, že ho mám.

Dal bych tři a půl, ale to nemůžu a tak mhouřím oko a sázím slabší čtyřku. Však je to nejlepší album Ibis.

SKLADBY:
1. Premessa (2:05)
2. Narratio (7:33)
3. Dedicated to Janis Joplin (5:58)
4. Passa Il Tempo (3:43)
5. Ritrovarci Qui (5:55)
6. Strada (7:45)
7. Keep On Movin’ (5:04)

Bonus Track:

08. Noi  3:32

SESTAVA:
Nico Di Palo – guitar, vocals
Renzo Tortora – guitar, vocals
Frank Laugelli – bass
Pasquale Venditto – drums, vocals

Ibis Book Cover Ibis
Ibis
Hard Rock, Prog Rock
Polydor
1975
LP
7
Box Set Universal Music Italia srl – 0602527122021 /2009/

4 názory na “Do třetice všeho dobrého”

  1. Túto krabičku vlastním aj ja. Kúpil som si ju najmä kvôli Locanda delle Fate (inak som jej album zohnať nevedel) a práve Ibisu. Súhlasím,. že je to rockovejší album ako Sun Supreme a tiež priamejší. A rovnako ho počúvam radšej.

    1. Bezva, slyšíme to tedy stejně…

      Locanda delle Fate v tomhle provedení zní výborně. Mám ještě vydání Polydor někdy z poloviny devadesátých let a tam ta úvodní instrumentálka hraje jen z jednoho kanálu, ten druhej je úplně potlačenej. Jestli bylo špatnejch jenom pár kousků, nebo celá edice však nevím. Alba Ibis a Sensations´ Fix jsou také pěkná, ale ten zbytek je spíš do počtu. Ještě Stradaperta docela ujdou, ale bez toho ostatního bych se klidně obešel. Inu, to už je nevýhoda kompilačních boxů.

      Děkuju za komentář.

Pridaj komentár