Francouzská skupina Archaïa nepatří rozhodně mezi moc známé kapely. Přesto je to jeden z nejoriginálnějších hudebních souborů, které znám, a to ze mě nehovoří nějaká přechodná, krátkodobá, zaslepená zbrklost.
Členové skupiny Archaïa byli fandy kapely Magma, ale rozhodli se dělat jiný styl hudby. Natočili jedno jediné album (torzo původně plánovaného druhého alba se ztratilo), které se skoro vůbec neprodávalo. Většinu desek kapela prodala na svých koncertech.
Materiál na něm zaznamenaný je naprosto originální. Jedná se o téměř k ničemu nepřirovnatelnou hudbu; a to jedno jediné, stejnojmenné album z roku 1977 zní i dnes neuvěřitelně svěže. I kdyby někdo něco takového stvořil dnes, bylo by to považováno za něco naprosto unikátního a progresivního. Album, na kterém je minimum bicích, kde dominuje undergroundově pulsující baskytara, do toho psychedelické kytary a originálně znějící darkspaceové klávesy, různé podivné pazvuky – to je ve zkratce hudební směs zaznamenaná na této nahrávce. Už úvodní psychozvuky v první skladbě alba Soleil Noir, do kterých se přidají letecky hučící klávesy a strašidelná baskytara, dávají tušit, že to nebude hudba třeba pro fanoušky Yes, kteří mají obzvláště rádi jejich písně připomínající Beatles. V desetiminutové kompozici L’Arche Des Mutations se vystřídá hned několik hudebních nálad a nápadů, poklidná atmosféra je několikrát zbořena psychedelickými mezihrami. Naprosto šílené, ale krásné. Hodně temná avantgarda, ale nikde jinde se takovým způsobem nevyskytující.
A – nejde z ní chlad, jako třeba (bráno subjektivně!) z německých Kraftwerk, nebo francouzských Shylock (kteří mi zní jen jako pouhopouhý klon King Crimson bez vlastního invenčního vkladu), ale teplo. Jeden by řekl, že teplo přímo z pekla 🙂
Kdybych měl pro přiblížení přeci jen najít nějaké podobnosti s nějakou známější skupinou, napadla by mě jen skupina Arachnoïd (s kterou byla také srovnávána) a Univers Zero. Na ProgArchives.com jsou zmíněni i King Crimson v období alba Red.
Kdybych to hodnotil z čistě subjektivního pohledu, dal bych pět bodů, ale je to opravdu hodně temné a avantgardní, takže raději dávám za čtyři.
SKLADBY:
1. Soleil Noir (4:35)
2. L’Arche Des Mutations (9:35)
3. Sur Les Traces Du Vieux Roy (5:03)
4. La Roue (2:34)
5. Le Festin Du Lion Vert (4:45)
6. Massa Confusa (3:21)
7. Le Grand Secret (4:21)
8. Vol Du Phénix (3:58)
SESTAVA:
Philippe Bersan – vocals, keyboards (synth) & percussion
Pierrick Le Bras – guitar, keyboards (synth), vocals
Michel Munier – bass
Archaïa
Prog Rock
Choravox
1977
LP
8
CD - Soleil Zeuhl /1998/
Výborný tip! Dneska je poslouchám asi počtvrté, a je to velmi působivá muzička… U Francouzů se prostě takhle hrálo, měli sklony k úchylnostem. Více než Zeuhl bych je řadil k RIO, například UNIVERSE ZERO (poněkud undergroundovatějším), ale to není podstatné. Důležité je, že ARCHAÏA mají potenciál člověka pohltit. Ty nálady jsou přesně na hraně deliria a extáze.. 🙂
Jestli můžu doporučit vymakaný Zeuhl, pak si dovoluji jmenovat Italy RUNAWAY TOTEM (safra, nepsal jsem už někde tady o nich?). Prvních 5 desek do roku 2004 je masakr! Pak trochu vyměkli.
Antony: zdravím o Runaway Totem jsi mi psal u RPI, mám pro tebe tip vyzkoušej Dun, nebo Rialzu to je hodně dobrý. Fille Qui Mousse to by bylo trochu na rámec, příliš undergroundové.
Díky Antony za pozitivní reakci. Tohle je obecně na reckách méně známých kapel výborný – že se všichni vzájemně inspirujeme, zkoušíme třeba ytb a bandcamp a objevíme tak někdy něco pro nás novýho. Tebou zmíněné Taliány neznám, ale vedu v patrnost a pokusím se najít čas podívat se jim na zoubek. Jejich popis na progarchives nezní špatně. Ze soudobé Itálie mi šmakuje v podstatě akorát výborná skupina Logos, na kterou mě úspěšně upozornil Snake.
Předevčírem jsem si koupil novej BT reproduktor (JBL Charge 4), tak jsem Archaïu prubnul hnedle tady z odkazu a nakonec to vydržel (bez větší újmy) až do úplného konce. Můj žánr to sice není a nikdy nebude, ale čekal jsem větší schýzu. Hudba to není nijak zvlášť komplikovaná, spíš psychedelická a sugestivní. Pochválil bych hutnej a čistej zvuk a taky fráninu v textech, naopak zdrbnul místy hodně kvílející kytaru a absenci bicích. Jisté podobnosti s King Crimson jsem si všimnul až u první poloviny závěrečné instrumentálky “Vol du Phénix”, jinak ani náhodou. Ale co už.
Dík za recku.
Těžkej a hutnej underground !
To každopádně 🙂 . Schválně jsem si včera dané album pustil spolu s albem podobné, lehce učesanější kapely Arachnoïd (recka je trochu staršího data) a stále jsem z té hudby nadšený… I když je spousta hudby, ze které mi vstávají vlasy na hlavě hrůzou (a to jich moc nemám), je stále také spousta hudby, která mě neskonale baví. Můžou to být Underworld z devadesátých let, jazz, Čajkovskij, tahle kapela, nebo poslední alba Paula McCartneyho 🙂 .
Před šesti lety jsem dával profil téhle kapely na progboard. Tehdy se to nepotkalo se zájmem. Hudba je jak píšeš silně ovlivněna tvorbou francouzské skupiny Magma a je neuvěřitelně svěží, je škoda, že se ta druhá deska nedochovala. Mám tuhle desku ve sbírce na vinylu a taky mám kopii CD. Díky za pěknou a obsaženou recenzi.