Druhé album britských Gryphon pro mě představuje princip hudebního směřování do artových poloh. Jestliže první album překvapilo svým staroanglickým pojetím, které se v přísných šablonách drželo klasického tématu, na albu Midnight Mushrumps přichází místy námluvy s rockem a barevná škála zvuků a dynamických odstínů se zde ještě více prokreslila. 

Obal sám o sobě je stylizován do historických souvislostí renesance – jednak v oné potemnělosti interiéru, ale i v pestrých krojích, do kterých se máničkovské typy hudebníků oděly. Richard Harvey a Brian Gulland – hlavní protagonisté hudby Gryphon, ale původní hudební témata neopouštějí. Cítí, že nejsou vyčerpána a tak na ně navazují, ale přitom sem vkládají hodně nových prvků. Upamatovávám si, že když jsem album slyšel poprvé, sledoval jsem ho téměř s otevřenou pusou a vnímal jsem jeho hudební proměny s velkým respektem a úctou.

Myslím, že tahle hudba má svou vnitřní sílu a svoje posluchače si najde, přesto však asi zůstane menšinovým žánrem, bohužel. O to víc jsem rád, že můj kamarád – multiinstrumentalista Zdeněk Němeček, založil před léty v Brně skupinu Quanti Minoris, která se zabývá jistým odvětvím téhle hudby a snaží se domácího posluchače získat pro tuhle hudební platformu. A tak na sebe nechám znovu působit ten staroanglický opar hudby renesance a nechám se opájet jeho přirozenou krásou.

MIDNIGHT MUSHRUMPS – Úvodní téma jako z velkého historického filmu. V mých vizích jsou zelené pláně přerušované řídkými lesy a pozemky ohraničované kamennými zídkami a nad nimi se vznáší ranní mlha. Pochopitelně jsme někdy v období renesance. Jemné šumění varhan doprovází lesní roh a varhany získají chrámový prostor. Potom ovšem do toho vstoupí klasická akustická kytara s vybrnkávaným tématem, údery do tympánů a bubínků. Má to svou lehkou okázalost a vznešenost, krásné flétny přivolají zámeckou dvorní hudbu. Téma je samozřejmě mohutné v širokém formátu a střídání rytmických i melodických nápadů stíhá málem takt za taktem. Tohle je téma studovaných hudebníků jako jsou multiinstrumentalisté Richard Harvey a Brian Gulland. Kytarové attacky Graeme Taylora jsou téměř agresivní a velmi velmi energické ve výrazovosti. Kompozice je hodně dlouhá a její vyjadřovací prostředky jsou neohraničené. Klasické hudební postupy narušují rockové výpady, ale i umírněná staroanglická hudební renesance. Mám jedinečný estetický zážitek a pojetí téhle kompozice mě dokonale pohlcuje.

THE PLOUGHBOY’S DREAM – Z další skladby vyzařuje jásavost, optimistické cítění a vidění. Staroanglické cítění v hudbě je krásné, jak ve zpívané, tak v instrumentální části. Bubeník David Oberlé a baskytarista Philip Nestor hrají výtečné muzikantské party, třebaže na albu nemají rytmické struktury tradiční podobu, jak jsme zvyklí u jiných kapel. Jsou tady i výtečně vedené vokální party podle tradic sborového zpěvu, který je srozumitelný a dotváří celou konstrukci další výborné skladby.

THE LAST FLASH OF GABERDINE TAILOR – David Oberlé používá tympány, tubular bells, zvonečky i timbales, zatímco Gulland a Taylor kouzlí na svoje nástroje. Harvey hraje na klávesové instrumenty, kterým vévodí kovově znějící cembalo. Flétny krumhorny, bassoon…. Tohle všechno dohromady tvoří jedinečnou instrumentální složku. Je kořeněná rockem, ale vede vlastní harmonickou strukturu, která stojí daleko od klasických rockových postupů. Hudba je kaleidoskopicky proměnlivá, jako bych se díval na krasohled a to prolínání je plné drobnějších i větších hudebních nápadů, které mají snahu oslovit a musím podotknout, že jsem jimi pohlcen.

GULLAND ROCK zní poněkud melancholicky. Klavírní akordy jsou pomalé, jakoby líné a impresivně se odvíjejí v neznámém tématu, do kterého vstupuje harmonium, varhany s cembalem a nepostižitelné perkusivní zvuky bubínků a zvonečků. Varhany znějí ostře a zaříznou se do vašich uší, ale téma se nakonec výrazně zklidňuje a smutný tón flétny bloudí prostorem, jako by hledal v komnatách ztracené lidské osudy. Taylorova akustická kytara je hodně výrazná a její dunivý tón rozvibruje vaši mysl. Člověk musí velmi pečlivě hlídat jednotlivé postupy, které jsou nečekané a místy mám pocit, jako bych se v těch překvapivostech mohl ztratit.

DUBBEL DUTCH – Tohle jsou renesanční hudební postupy. Jednak v instrumentaci, jednak v melodické struktuře, ale jsou dokreslovány rockovými základy rytmiky a bubenickými akcenty. Graeme Taylor si výtečně pohrává se strunami s erudicí mistra, nádherné vršení tónů a smysl pro jemný detail jsou opravdu podmanivé. Znovu si uvědomuji, že se taková hudba nedá namemorovat, ale je třeba k ní mít vztah a studovat zákonitosti kompozičního cítění – což – domnívám se Harvey, Gulland, Taylor doprovázeni Nestorem a Oberlém jasně splňují. Krásné kreativní hudební nápady i instrumentální kresby! Každá skladba má svůj originální postup a přesto jsou všechny vnitřně svázány jednotícím pojetím, aniž bychom měli co do činění s nějakým koncepčním projektem.

ETHELION – Na závěr něco humoru. Šílený smích, lze ho nazvat chechotem, jako při nějakém kejklířském vystoupení, nebo součást produkce polykačů ohňů. Výrazné rytmické akcenty, bassoon doprovázený cembalem, zvonečky a dalšími instrumenty renesančního pojetí jsou pojednou rozvibrovávány divokými pochodovými vojenskými bubny. Pak se nám zde odvíjí silná melodická linka s flétnou, cembalem a údernou akustickou kytarou. Téma se neustále prokresluje dalšími nástroji, které dotvářejí jeho sound až do gradujícího závěru. Romantický výlet do historie je u konce.

Jsem romantik, Mám rád hrady a zámky, staré historické filmy a příběhy, proto ve mně hudba skupiny Gryphon zákonitě zanechává svoje stopy. Muzikantsky brilantně zahráno a zaranžováno s řadou nejrůznějších nástrojů, které v době elektroniky byly zasunuty do muzejí. Při poslechu alba Midnight Mushrumps si uvědomuji vnitřní sílu téhle hudby, která ke mně promlouvá tolika aspekty –  vtahuje a pohlcuje. Tahle hudba nepodléhá módní trendům, je krásná i po tolika letech, třebaže asi nemá mezi nejmladší generací příliš mnoho vyznavačů a to je škoda. Následující album Red Queen To Gryphon Three sice považuji za jejich vrchol, ale tomuhle dílu nelze dát čtyři a půl hvězdičky, tak raději přidám a výsledkem je plný počet.

SKLADBY:
1. Midnight Mushrumps (18:58)
2. The Ploughboy’s Dream (3:02)
3. The Last Flash of Gaberdine Tailor (3:58)
4. Gulland Rock (5:21)
5. Dubbel Dutch (5:36)
6. Ethelion (5:15)

SESTAVA:
Richard Harvey – recorders, krumhörns, harmonium, pipe organ, grand piano, harpsicord, electric and toys piano, keyboards, gloskenspiel, mandolin, vocals
Brian Gulland – bassoon, Bass, krumhörns, tenor recorders, all keys on “Gulland Rock”, vocals
David Oberlé – drums, timpani, percussion, lead vocals
Graeme Taylor – acoustic, electric semi acoustic and classical guitars, vocals
Philip Nestor – bass guitar, vocals

Album: Midnight Mushrumps
Autor: Gryphon
Žáner: Prog Folk, Prog Rock
Vydavateľstvo: Transatlantic Records
Rok: 1974
Formát: LP
Počet skladieb: 6