2CD BMG, Manticore – BMGCAT2CD7  /2016/

EL&P v roce 1974, to byla artrocková mašina na vrcholu sil a jejich koncertní show nabírala pomalu a jistě megalomanských rozměrů. Emerson se ztrácel za hradbou kláves, o Palmerovi za bicí artilérií se dvěma gongy navrch ani nemluvě a tak jediným, který měl trochu prostoru k životu, byl Lake. Jeho hlavním nástrojem byla pochopitelně basa, ale v průběhu koncertu jsou slyšet i kytary. Jak elektrická (v megakompozicích Tarkus a Karn Evil 9), tak akustická v písničkách Still… You Turn Me On a Lucky Man.

Od prvních tónů je to pořádná nakládačka a jakmile to přeženu s hlasitostí, dostanu strach, že mi Emerson tím svým syntezátorem vypálí díru do hlavy. Hlavně ve skladbách Toccata a v závěru jinak fantastické Tarkus. Prostřední část koncertu je zaplaťpánbu klidnější a vyplňují ji balada Take a Pebble, plus medley složená z již výše uvedených Still… You Turn Me On a Lucky Man. Je to dobrá příležitost trochu si odfrknout a baví mě i Emersonova jazzově odlehčená exhibice Piano Improvisations. Následuje trocha humoru v barové směsce Jeremy Bender / The Sheriff a po něm závěrečný mazec v podobě pětatřicet minut dlouhého inferna Karn Evil 9. S nezbytným sólem na bicí navrch.

Skladby z koncertu mám naposlouchané ze studiovek a že se kapela nedrží původních verzí kvituji s povděkem. Byli to skvělí instrumentalisté a tak se mi ty jejich odbočky, alternativně upravené pasáže a sóla líbí. Jediné, co mi překáží je místy až ultrazvukově pronikavé hvízdání minimoogu. Ze zvuku jsem měl docela strach, ale je dobrej. Na nijak upravovaný záznam z roku 1974 určitě. V tišších pasážích to sice šumí a naopak v těch nejexponovanějších se ten zvuk malinko slije, ovšem pokud to porovnám se zhruba stejně starým “živákem” Yessongs, tak tohle hraje výrazně líp.

Památce Keitha Emersona věnovaný remaster z roku 2016 je v pěkném rozkládacím digipacku, ale cédéčka v něm drží jako přibitá. Dokonce tak, že už se mi podařilo jeden plastovej střed poškodit. Informacemi nabitej a tlusťoučkej booklet obsahuje barevné fotografie a dlouhé povídání od Chrise Welche.

S live alby je to kříž. Osobně je nevyhledávám, ale pár jich ve sbírce mám. A myslím, že docela zásadních. U tohoto jsem si po prvním poslechu říkal: okay, je to dobré, ale často se k tomu vracet asi nebudeš. Dáš tři a šlus. Jenže jak těch poslechů přibývalo, zjistil jsem, že si ten koncert začínám užívat. A v podobě DVD by to bylo teprve žůžo…

SKLADBY:
Disc one
1. Hoedown – 4:27
2. Jerusalem – 3:20
3. Toccata – 7:21
4. Tarkus – 27:24
a. Eruption
b. Stones of Years
c. Iconoclast
d. Mass
e. Manticore
f. Battlefield
g. Aquatarkus
5. Take a Pebble (including Still…You Turn Me On and Lucky Man) – 11:06

Disc two
6. Piano Improvisations – 11:54
a. Piano Improvisations
b. Fugue
c. Little Rock Getaway
7. Take a Pebble (Conclusion) – 3:14
8. Jeremy Bender / The Sheriff – 5:26
9. Karn Evil 9 – 35:21
a. Karn Evil 9: 1st Impression
b. Karn Evil 9: 2nd Impression
c. Karn Evil 9: 3rd Impression

SESTAVA:
Keith Emerson – keyboards
Greg Lake – bass, guitars, vocals, production
Carl Palmer – drums, percussion

Album: Welcome Back, My Friends, to the Show That Never Ends – Ladies and Gentlemen
Autor: EL&P
Žáner: Prog Rock
Vydavateľstvo: Manticore
Rok: 1974
Formát: 3xLP
Počet skladieb: 9
Zdroj: 2CD BMG, Manticore - BMGCAT2CD7 /2016/