Mezi příznivci kapely Kansas bychom jen stěží našli více zapíraný titul, než jakým je deska Drastic Measures. Jednak proto, že na ní nezpívá mezi fanoušky velice oblíbený Steve Walsh a druhak, což je hlavním kamenem úrazu, jde o stylově nejvzdálenější počin tohoto souboru od jejího původního repertoáru. Styčných bodů ke klasickým Kansas, tedy těm, které většinová posluchačská obec bere za ty nejpravější, zde moc nenajdeme. Přesněji řečeno žádný. Alespoň já jsem snad krom několika drobných náznaků nic podobného nezaznamenal.

Kapela na Drastic Measures nehraje ani hard-rock, ani jižaninu a progresivní se nesnaží být už vůbec. Alespoň ne v rámci svého vývoje. Kansas zde naprosto jasně inklinují k mainstreamu osmdesátých let. Z desky se line jak soft-rock, často se volí kurz k A. O. R., zaznamenáme rovněž trochu pompy, tak často i úplně běžný pop oné doby.

Pokud si v hlavě načrtneme v rychlosti žebříček do té doby největších, či nejúspěšnějších rockových kapel sedmdesátých let, alespoň částečně stylově s Kansas spřízněných, myslím, že první místo v kategorii “kdo z vás se nejméně stravitelně dokázal sejít s dobou”, obsadí u mnohých právě Kansas. Protože ani Yes, ani Pink Floyd, Rush, Toto a už vůbec King Crimson nejsou tak kategoricky jiní a “nepřijatelní”. Hůř už na tom dle mého byli snad jen Queen (dle jiných jistě i Uriah Heep).

Obě desky s Johnem Elefantem jsem léta letoucí přecházel bez hlubšího zájmu snažit se je více poznat. V poslední době jsem začal pracovat na tom, zkompletovat si diskografie několika z největších černých koní své sbírky. Ale Kansas jsem do užšího výběru nezahrnul. Byl to až kolega Petruco, který moderuje na rádiu Hey pořad o rockové muzice a pravidelně na bratrský Progboard dává příspěvky ke každému z dílů. V jednom takovém vysekl právě Kansas s písní Fight Fire With Fire. Hned jsem zpozorněl a chvíli zapřemýšlel, odkud pak onen název pochází. Ze kterého alba. Ale jelikož mi tento pojem nic neříkal, hbitě jsem usoudil, že to bude jedno z Elefantích alb. Jasně, je to úvodní song patřící právě k desce recenzované. Až na tento popud jsem si obě alba pustil a bryskně usoudil, že to vůbec žádná trága není. Tedy je jen pro ty, kteří na Kansas hledí stále totožnou optikou Leftoverture. I já bych před deseti lety s touto deskou poslal dotyčného do kopru, kdyby se mi snažil narvat statě o tom, že není tak zlá, jak se o ní traduje. S odstupem několika let se ovšem na popovou problematiku kapel pokračujících i v neblaze ošetřené hudební desetiletce osmé dívám se značnou rezervou. Netvrdím, že jsou originální, či instrumentálně a hlavně skladatelsky bezchybné. Jsou jaké jsou, páč doba si to žádala. A už vidím skladatele, kteří si nepřáli být úspěšní a vydělávat si hudbou na živobytí. Hudebníci bez ambicí neexistují (dobře okrajově asi ano), a tehdy neexistovali určitě v počtu ještě menším.

Pokud mám tuto sbírku nějak sesumírovat, rozdělím ji asi takto:

Velkolepý hit, naprostá pecka s náznaky rocku v té nejlepší tradici osmdesátkové muziky – to je úvodní skladba Fight Fire With Fire. Song je postaven na velice sugestivním a procítěném Elefantově zpěvu, nádherných klávesách a jemných záchvěvech akustických kytar. Velmi povedené.

Dále tu máme velice dobré soft rockové kusy v úplném závěru desky, písně End Of The Age – což je hutnější, stavebně zajímavá skladba s množstvím klávesových ozdob a výborným refrénem, a poslední Incident On A Bridge – zasazena do složitějšího tempa s výrazněji promlouvající kytarou.

Pak dvojice baladických námluv skrze songy Andi (povedená věc doprovázená oduševnělým zpěvem s velice tepelně přilnavou atmosférou), a sedmou Don’t Take Your Love Away – patřící k vrcholům desky. Song vyvěrá z klasického baladického podkladu, ale postupně se z něj stává slušně gradující jezdec.

Tak, to máme pětici songů patřící k výrazně lepší polovině. Zbylé čtyři už zastupují spíše průměr (Going Through The Motions a „divná“ Get Rich) v tom lepším případě a písně Everybody’s My Friend a Mainstream v tom výrazně horším. Tady už se moc chválit nedá. Jde o soudobou směsku laciných popových melodií navlečených do nelichotivého kabátce podbízivosti, navíc zbavené veškeré umělecké korektnosti a zásad.

Závěrem tedy žádná velká hostina (pamětník let sedmdesátých by jistě řekl rovnou žranice) se nekoná. Přesto osobně nemůžu říct, že bych měl s deskou nějaký zásadní problém. S narůstající častější přílnavostí k podobné hudbě sloužící lidu v letech osmdesátých, nemám problém něco prominout, nebo dělat, že to neslyším 🙂 Občas se při podobné nahrávce prog-rockerovi zkřiví úsměv ve tváři, to ano, něco zkrátka nelze přejít, nebo určitý song s poslechem nepřeskočit. Na druhou stranu, pro případnou odpočinkovou procházku očesanou o příděl výraznější kreativity a hledačských ambicí, lze naordinovat právě desku takovou. Pro mne je Drastic Measures pohodovým albem přijatelné chuti, mající se značkou Kansas společný snad jen nápis své rodičky.

SKLADBY:
1. Fight Fire With Fire (3:40)
2. Everybody’s My Friend (4:09)
3. Mainstream (6:36)
4. Andi (4:15)
5. Going Through The Motions (5:43)
6. Get Rich (3:43)
7. Don’t Take Your Love Away (3:44)
8. End Of The Age (4:33)
9. Incident On A Bridge (5:37)

NOTES:
Recorded at: Lakewood Fairgrounds (Big House Studios), Atlanta, Georgia with Le Mobile-Remote Recording Facility
Additional recording and mixing at: Bullet Recording Studio – Stationary Recording Facility, Nashville, Tennessee
Special recording in: Son of Other Room – Questionable Recording Facility, Nashville, Tennessee

SESTAVA:
John Elefante – lead & backing vocals, keyboards
Rich Williams – acoustic & electric guitars
Kerry Livgren – guitars, keyboards, Synclavier programming
Dave Hope – bass
Phil Ehart – drums
+
Terry Brock – backing vocals
Kyle Henderson – backing vocals
David Pack – backing vocals

Album: Drastic Measures
Autor: Kansas
Žáner: AOR
Vydavateľstvo: CBS Associated Records
Rok: 1983
Formát: LP
Počet skladieb: 9