Zašel jsem k lékaři. Důvod? Nic mě nebavilo, netěšilo, cítil jsem se zbytečným a naprosto prázdným. Lékař mě vyslechl, změřil mi tlak, odebral tělní tekutiny a řekl, abych si přišel za dva dny pro výsledky. Odcházel jsem s pocitem, že to jsem si příliš nepomohl a že jsem tam vůbec neměl chodit. Ale za dva dny jsem přesto opět stepoval před ordinací a čekal, až si budu moci vyslechnout svůj ortel. Pan doktor dlouho nic neříkal, hleděl do papírů a občas divně zakroutil hlavou. Pak něco napsal na papírek a ten mi podal se slovy, že jsem zdravý.
Vypotácel jsem se z ordinace, mlhu před očima, a papírek zastrčil do kapsy. K pocitu naprosté zbytečnosti ještě přibyla představa toho, jak mě nikdo nemá rád a nikomu na mně nezáleží. Doma jsem seděl a hleděl do zdi. Večer jsem si naštěstí vzpomněl, že mi lékař něco napsal. Začal jsem hledat po kapsách, až jsem konečně ten papírek našel. Byl lehce pokrčený, tak jsem ho dlaní ruky uhladil a začal číst. Nevěřil jsem svým očím, neboť tam bylo napsáno následující:
Jste naprosto zdráv. Přestaňte myslet na hlouposti a poslechněte si od Deep Purple jejich desku Made In Japan. Pomůže vám to.
Jako by ten dobrý muž tušil, že se tato nahrávka nachází v mé sbírce. Okamžitě jsem ji našel a cédéčko vložil do přehrávače. A potom?
Potom už mi nic nechybělo.
A teď vážně. Že je záznam japonských koncertů ze srpna 1972 považován za jeden z nejlepších živáků všech dob, tak to mi bylo vždy jasné. Ale že ta hudba má i léčivou sílu a dokáže zlepšovat náladu, to jsem pochopil až po té příhodě s lékařem. Ta energie valící se z reproduktorů dokáže posluchače doslova nabít pozitivnem a novou chutí k životu. Je fajn, že existují nahrávky, které tyhle divy dokáží.
P. S. Nutno užívat střídmě, hrozí těžká závislost.
Skladby:
1. Highway Star 6:42
2. Child In Time 12:18
3. Smoke On The Water 7:37
4. The Mule (drum solo) 9:28
5. Strange Kind Of Woman 9:52
6. Lazy 10:27
7. Space Truckin‘ 19:53
Sestava:
Ian Gillan: zpěv, harmonika, perkuse
Ritchie Blackmore: kytara
Jon Lord: klávesy
Roger Glover: basa
Ian Paice: bicí
Hard rock
Purple Records
1972
LP, CD
7
Je tu priestor pre názor každého, kto prejaví záujem – každý originál je vítaný…
Martin, díky za nakopnutie, po dlhom čase som sa vrátil k japonskému živáku!
Přiznám se, že jsem měl trošku obavy, aby mě s tímto textem někdo neposlal někam.
Jsem rád, že jsi opět pročistil sluchovody tímto parádním rockovým nářezem.
Je to tak, je to liečivá muzika. Zažiť takýto koncert aspoň raz, to by som rád.
Ten text mi připomněl “Tři muže ve člunu”, je tak?
Ano, máš pravdu. Dovolil jsem si svůj příspěvek trošku odlehčit, navíc vše podstatné je v Hejkalově recenzi, takže proč to opakovat.
Úplně v pohodě, tu knížku miluju 🙂