V létě roku 1993 se ke mně donesla informace, že pánové Blackmore a Gillan opět zakopali válečné sekery, společně vykouřili dýmku míru a pod hlavičkou Deep Purple vypustili do světa další, již čtrnácté album této hardrockové legendy. A když se k tomu přidala zpráva o následném turné, jehož zastávkou bude i Praha, rázem jsem se cítil jako v sedmém nebi. Pravda, zpočátku jsem k nahrávce přistupoval ostražitě, stín Slaves & Masters byl přece jenom ještě blízko. Dokáží ti dva věčně rozhádaní kohouti vyprodukovat smysluplný materiál hodný nést jméno Deep Purple? Začíná nová zářivá etapa, která ukáže všem pochybovačům, že tvůrčí duch slavné sestavy Mark II stále dokáže překvapovat nadprůměrnou hudbou? Je snad drak vyobrazený na obálce desky příslibem svěžích hudebních zážitků?
Na první otázku lze odpovědět kladně, u té prostřední, nejzásadnější, ovšem očekávání zůstala nenaplněna. A ty svěží hudební zážitky zůstaly v půli cesty. Na albu The Battle Rages on… se nachází deset skladeb, jejichž úroveň je značně kolísavá. Po úvodním stejnojmenném otvíráku si ještě říkám, že je to opravdu dobré, že nás čeká další Perfect Strangers, jenže následující Lick It Up mé nadšení mírně srazí. Tuctová skladba. Naštěstí mi náladu pozvedne nejdelší skladba na albu, nádherná Anya, která se sice snaží vyvolávat ducha nesmrtelného opusu Child in Time, ale nekopíruje a chce být především svébytným originálem. Z dalších kousků na desce bych ještě vyzdvihnul trojici Time To Kill, vynikající Ramshackle Man a A Twist In The Tale, v níž si pánové hrají trošku na metal. Závěr alba je nevýrazný až na předposlední kousek Solitaire.
Velká očekávání z návratu slavné sestavy brzy pominula, kohouti se opět pohádali, načež Ritchie Blackmore roztrhal japonské vízum a na konci evropské části turné k této desce skupinu definitivně opustil. Na krátkou dobu ho nahradil Joe Satriani, aby se objevil nový výrazný člen – Steve Morse. Ale to už je jiná kapitola.
Skladby:
1. The Battle Rages On 5:48
2. Lick It Up 3:50
3. Anya 6:28
4. Talk About Love 4:05
5. Time To Kill 5:44
6. Ramshackle Man 5:32
7. A Twist In The Tale 4:12
8. Nasty Piece Of Work 4:
9. Solitaire 4:35
10. One Man’s Meat 4:38
Sestava:
Ian Gillan – zpěv
Ritchie Blackmore – kytara
Roger Glover – baskytara
Jon Lord – varhany, klávesy
Ian Paice – bicí
The Battle Rages on...
Hard rock
RCA
1993
10
CD RCA – 74321 15420 2, BMG Bertelsmann Music Group – 74321 15420 2
K The Battle Rages on… sa nevraciam príliš často, ale ak už na to dôjde, tak Anya je ozajstný skvost…
Martin, díky za recku, album mi práve hrá!
Ono je dobré občas prohnat ušima i ty kousky, které nejsou v diskografii úplně top. Někdy jsem překvapen tím, co slyším a co mi třeba dříve uniklo.
Já rovněž Fireball, první deska, kterou jsem od nich měl. Úplně první byl singl Strange Kind Of Woman/I´m Alone, který si tehdy přivezl kamarád z Jugoslávie a poznamenal mě na celý život.
Když z této desky při přehrávání vyhodím 3 slabé skladby, tak jsem spokojen. Tak je to ostatně i u většiny novějších desek DP. Přece jen nápady nerostou na stromech 🙂
Asi máš pravdu. Já taky netvrdím, že je to nějaký průšvih. Klidně si poslechnu jakékoli párplovské album, záleží na náladě.
Dovol mi otázku, jaké jejich album máš nejraději. Já desku Fireball.