Britští Curved Air patří mezi moje velké oblíbenci. Vždy jimi byli. Už od prvního přehrání jednoho z jejich stařičkých alb jsem věděl, že jsme se vzájemně našli. Jsou jimi právě v této chvíli, kdy si pouštím fantastickou čtvrtou desku Air Cut a myslím, že i v budoucnu, si své výsadní postavení bez problémů obhájí taktéž.
Tuto kapelu směle zařazuji mezi rockovou smetánku sedmdesátých let. Své místo mají hned vedle gigantů jako jsou Yes, nebo Genesis. Osobně je přiřazuji spíš k menším spolků, které potkal podobný úděl, co se globálního dopadu jejich hudby na širší obecenstvo týče. O dům dál bydlí Beggars Oppera, Novalis, Renaissance, nebo třeba Druid.
Po fantastické třetí desce Phantasmogoria a výborném debutu Airconditioning, je právě deska číslo 3. Air Cut mou nejposlouchanější. Sonja Kristina má jeden z vůbec nejpříjemnějších hlasů rockové historie. Jeho sexy barva, způsob frázování, teplota, akcent a technika, mě zkrátka sedí a vůbec celý klasicko-rockový styl Curved Air (pokud se tedy do té klasiky kapela netlačí až příliš), mně rovněž imponuje. Přesně pasuje do tvůrčího rockového kvasu sedmdesátých let, a v každé jejich notě je slyšet kreativní zápal, který v kapele tehdy bujel.
Nejlepší skladby? Rozhodně druhá Elfin Boy, kde Sonjin zpěv vykvétá do mimořádné krásy a její konejšivá nálada má tendenci držet posluchače za ruku a vést ho po imaginárním mostě do krajin jiných světů. Dále monstrózní perla, klasikou nadupaná desetiminutovka Metamorphosis – jakási top skladba Curved Air. Výborná je i westernová drobnůstka World, s vynikající houslovou stopou a rozhodně nesmím opomenout vzpurnou Easy.
Na Air Cut brojí Curved Air těmi nejsilnějšími zbraněmi. Podle mého jde o hodně originální a kreativní nahrávku, vlastně celou kapelu.
1. The Purple Speed Queen (1:32)
2. Elfin Boy (4:13)
3. Metamorphosis (10:38)
4. World (3:43)
5. Armin (3:42)
6. U.H.F. (5:07)
7. Two-Three-Two (4:10)
8. Easy (6:40)
Total Time 39:45
– Sonja Kristina / lead (1,3,4,6,8) & backing vocals, acoustic guitar (2)
– Kirby Gregory / guitar, bass (4), vocals
– Eddie Jobson / grand piano (3,8), piano (4,6,7), electric piano (8), organ (1-3,7,8), VCS3 synth (1-3,8), harpsichord (2), Mellotron (6), electric violin (4-6), vocals
– Mike Wedgwood / bass, acoustic guitar (4), lead (7) & backing vocals
– Jim Russell / drums, percussion

Prog Rock
Warner Bros.
1973
LP
8

Curved Air byla kapela, která mě tehdy počátkem sedmdesátých let zajímala. Ve své sbírce má jejich první tři desky s Darrylem Wayem na housle. Obecně mám rád všechny kapely kde zpívají ženy ( Big Brother & Holding Company, Jefferson Airplane, Patti Smith, Gong ……) . Doporučuji Vinegar Joe s Elkie Brooks.
Skvěle napsané a do puntíku souhlasím, i když vlastně teda na předcházejících albech se podle mě bojuje také „nejsilnějšími zbraněmi“, ale tuším, jak to myslíš – tohle album je bohatší – víc rock a víc prog a míň folk. A pod charakteristiku hlasu Sonji bych se mohl podepsat… Tu je fakt radost poslouchat. Kdyby byla Američanka, tak by mě u ní asi ten tvrdý americký akcent tak nebavil.
Sonja byla nejen krásná baba, ale její hlas zní naprosto nadpozemsky. Spolu s Annie Haslam ta nejlepší.
Konečně nějaké čtivo. To byla ale doba, už jsem si začínal myslel, že Rockovica úplně vyhasla. Co se to tady děje, proč nikdo nepíše? Jako by se tu zastavil čas.
Lasky, tak něco napiš. Rád si to přečtu.
To bych si vůbec nedovolil
Jen to zkus, určitě máš nějakou hodně oblíbenou desku a tou začni. Hlavně se nenechej odradit. Už se těším na tvou recenzi.
Že by okurková sezóna? 🙂
Pěkné. Jak recenze, tak i hudba.
Pavle, díky.
Martine díky za reakci, CA jsou moji velcí oblíbenci.