Bad Company – Bad Company (1974)

Jakmile po albu Heartbreaker již podruhé během několika let ukončila svou činnost skupina Free, zpěvák Paul Rodgers se domluvil s Mickem Ralphsem, kytaristou skupiny Mott The Hoople, a světlo světa spatřilo nové uskupení. To se schovalo pod ochranná křídla zeppelinovského vydavatelství Swan Song a přijalo název Bad Company. K nim se ještě přidal basák Boz Burrell a starý známý, bubeník Simon Kirke, a tím byla tato špatná společnost připravena si uloupit svůj podíl z rockové slávy a pozlátka.

Již koncem června 1974 se objevuje jejich eponymní debut a hned se jedná o dílko veskrze vydařené. Rodgers si ze svého dřívějšího působiště odnesl schopnost tvořit silné melodie a kytarista Ralphs také nezůstal autorsky pozadu. Mohlo to vypadat, že se jenom naváže na dřívější tvorbu Free, ale oba protagonisté vycítili, že doba pomalu přestává přát blues rocku, a i když výsledný materiál lze mnohdy označit nálepkou hard rock, přece jenom se jedná o jeho uhlazenější, sofistikovanější podobu. Sám Rodgers nechtěl být jenom spojen se škatulkou blues, takže se v jeho projevu čím dál víc objevují soulové vlivy, zatímco Ralphs se snaží do výsledného soundu vpašovat i trochu country.

Někdo může namítnout, že se na tomto albu pořád ještě objevuje parádní hard rock a že po nějaké uhlazenosti není ani stopy. Jistě, ona rocková dravost je tu stále patrná, o čemž svědčí hned úvodní Ralphsova skladba Can’t Get Enough, nebo Rodgersova zdařilá pecka Rock Steady, ale cítím, že už se nejedná o ostrost a břitkost za každou cenu, že někde v pozadí se začíná projevovat Rodgersovo druhé klidnější já. O tom může svědčit hned následující příjemná balada Ready For Love či nádherně zklidněná a za srdce beroucí píseň The Way I Choose. Vrcholem alba je pro mě skladba Bad Company, v níž Rodgers předvádí naprosto famózní pěvecký výkon. Ten refrén se mi honí v poslední době hlavou neustále, nemůžu se ho zbavit a vlastně ani nechci. A nesmím zapomenout na závěrečnou parádu Seagul. Úplně cítím, jak já jsem tím rackem, mávám křídly a letím a letím…

Je dobře, že to Paul Rodgers po rozpadu Free nezabalil. Vždyť svět by bez něj přišel o spoustu skvělé hudby a já bych dnes neměl o čem psát.

Skladby:
01. Can’t Get Enough (4:16)
02. Rock Steady [Rodgers] (3:46)
03. Ready for Love (5:01)
04. Don’t Let Me Down [Rodgers/Ralphs] (4:22)
05. Bad Company [Rodgers/Kirke] (4:50)
06. The Way I Choose [Rodgers] (5:05)
07. Movin’ On (3:21)
08. Seagull [Rodgers/Ralphs] (4:06)

All songs written by Mick Ralphs, except where noted.

Obsazení:
Paul Rodgers – lead vocals, guitar (1, 8), piano (4-5), tambourine (8)
Mick Ralphs – lead guitar (1-7), keyboards (3, 6)
Boz Burrell – bass (1-7)
Simon Kirke – drums (1-7)

Sue Glover, Sunny Leslie – backing vocals (4)
Mel Collins – saxophone (6)

Bad Company Book Cover Bad Company
Bad Company
Hard rock, Blues rock
Island Records
1974
LP
8

4 názory na “Bad Company – Bad Company (1974)”

  1. Tahle deska byla tuším deskou roku podle časopisu Melody Maker. Měl jsem ji nahranou krátce po vydání, dodnes si ji poměrně často pouštím, už kvůli titulní skladbě. Paul Rodgers je pro mě jeden z nejlepších rockových zpěváků.

Pridaj komentár