Od desky s tak lákavým názvem jsem si sliboval hodně, ale přijde mi, jako by se tu všechen prach vystřílel už v rozjezdovém Bloody Reunion_u… Ze záplavy nevýrazných čísel po něm vyčnívá snad už jen Little Richardova Long Tall Sally, tož ji beru coby splátku Davidu Byronovi, který měl tyhle kousky rád.