CD BTF, VMCD124 /2007/
Podle futrálu bych to tipoval na nějakej indickej blázinec, ale zmýlená neplatí – jde o docela zajímavý italský projekt z poloviny sedmdesátých let. Byť velmi krátkodobý (rozuměj jednoalbumový). V kapele se sešli dva muzikanti z Raccomandata Ricevuta con Ritorno a po jednom z kapel I Teoremi, L’uovo di Colombo a Kaleidon. Publicisté si tak Samadhi zaškatulkovali jako “Italian progressive rock supergroup” a tak jim budeme věřit…
…ale ono to nebude tak horké. Na první skladbě neslyším nic, co by stálo za zmínku a teprve od druhé, když se přidá aj symfoňák, to začíná být zajímavé. Nicméně, toho cukru a sladkobolu je tady docela dost a někomu by se mohl zajídat. Trochu se to podobá tvorbě skupin I Dik Dik, nebo Pooh a celé bych to zastřešil termínem “Symphonic pop”. Za nejlepší skladby považuji všemu ostatnímu se vymykající jazzrockovou instrumentálku Passaggio di Via Arpino a závěrečnou L’ultima spiaggia. Ta je velmi rozmáchlá a po opatrném začátku rozkvete do nevšední krásy. Být takové celé album, tasím nejvyšší ocenění. Jenomže není…
Původní album se natáčelo od září, do listopadu 1973 a na značce Fonit vyšlo na jaře následujícího roku, ovšem setkalo se s absolutním nezájmem jak ze strany fanoušků, tak hudebního tisku. Krátce po jeho vydání se skupina rozpadla.
Originální výlisek patří k tomu nejvzácnějšímu z italského rocku a jeho cena létá v (pro běžného smrtelníka) těžko představitelných číslech. Na discogs jsou sice dva kousky na prodej, ale jeden za 1650 a druhej za 2000 Euro. Poslední LP reedice je z roku 2004, ovšem k mání je i několik vydání na CD. To moje vzešlo ze spolupráce společností Vinyl Magic a BTF a stalo se součástí ucelené řady “Remaster Series”. Rozkládací mini vinyl replika v celočerveném provedení je pěkná, vnitřek obalu obsahuje texty písniček a booklet podrobnou biografii kapely v italštině a angličtině. Zvuk je docela navejškovanej a chřestění činelů místy až nepříjemně ostré, ale rozhodně se nejedná o žádnou katastrofu.
U mě dobrý.
SKLADBY:
1. Un uomo stanco 4:07
2. Un milion d’anni fa 4:50
3. L’angelo 3:14
4. Passaggio di Via Arpino 5:58
5. Fantasia 3:44
6. Silenzio 5:13
7. L’ultima spiaggia 8:21
SESTAVA:
Luciano Regoli – voce
Nanni Civitenga – chitarre
Stefano Sabatini – tastiere
Stevo Saradzic – flauto e sax
Aldo Bellanova – basso e chitarra acustica
Sandro Conti – batteria
Ruggero Stefani – percussioni
Prog Rock
Fonit
1974
LP
7
CD - BTF, VMCD124 /2007/