Il Rovescio Della Medaglia – La Bibbia, 1971

CD RCA Italiana – 88697343622, Sony BMG Music Entertainment /2008/

Pravěkej underground, animální a primitivní nářez s odpovídajícím zvukem. Výplach. Komplet celé album trvá necelých 33 minut, ale když si odečteme jeho úvod a závěr – které vyplňují jen nějaké dobové speciální efekty (rozuměj pazvuky) – zbyde nám sotva pětadvacetiminutová fašírka.


Zpěvu tady moc není, ale stojí za to. Je expresivní a dramatickej přesně tak, jak to mám rád a tak, jak to uměj jenom talijáni. Baskytara je v instrumentálních pasážích brutálně vytažená a člověk se tak nemůže zbavit dojmu, že oba kytaráci bojují o to, kterej z nich bude mít navrch. Slyšet je tu stopové množství flétny, ale pozor! Vůbec žádné klávesy. A to je věc ne zas tak zcela obvyklá…

Koncepční hardrockové album (inspirované Biblí a Starým zákonem) se stopami progresivního rocku se sice nahrávalo ve studiu, ale pěkně naživo a ten zvuk podle toho taky tak vypadá. Moc se s tím nemazali. Nejambiciózněji se tváří víc jak deset minut dlouhá Il giudizio, ale já si cením i přímočaré instrumentální palby Sodoma e Gomorra.

Z italské scény mě napadá jediné album, ke kterému bych to mohl přirovnat. Sirio 2222 (1970) podobně divokých Il Balleto di Bronzo. A i to je – proti téhle patálii – ještě celkem uhlazené…

Reedice z roku 2008 má výbavičku, chudou jak kostelní myšičku. “Booklet” je jen dvoulistem papíru a neobsahuje nic, než názvy písní a sestavu. Ovšem i přes všechny výtky jsem rád, že ji mám.

Lepší trojka.

SKLADBY:
1. Il Nulla 4:56
2. La Creazione 5:17
3. L’Ammonimento 5:19
4. Sodoma E Gomorra 4:51
5. Il Giudizio 10:15
6. Il Diluvio 2:14

SESTAVA:
Pino Ballarini – zpěv, flétna
Enzo Vita – kytara
Stefano Urso – basová kytara
Gino Campoli – bicí

 

La Bibbia Book Cover La Bibbia
Il Rovescio Della Medaglia
Hard rock
RCA Italiana
1971
LP
6
CD - Sony BMG Music Entertainment, 2008

7 názorov na “Il Rovescio Della Medaglia – La Bibbia, 1971”

  1. Ahoj Dane, tvoje poznámka pod Sir Lord Baltimore mě přivedla k tomu abych si tuhle desku pustil, stáhl jsem si jí z ulozto. Netušil jsem, že by Italové mohli nahrát něco podobného. Ty následující desky jsou asi podle poznámek trochu jiné (vyměklé), tuhle desku si docela dobře dovedu představit ve své sbírce.

    1. Zdar, v tom případě prubni i jejich následující album Io come io, beztak má sotva 28 minut. Kravál je to víceméně stejnej, jenom s trochu čitelnějším zvukem. Není tak zkreslenej a surovej. Garantuju ti, že takhle vyhulenou baskytaru už u žádné jiné italské kapely ze začátku sedmdesátých let neuslyšíš 😉

Pridaj komentár