CD Rotation 064 399-2 /2002/
Za devatero horami a devatero řekami, v jednom placatém království zvaném Nederland, žili dva bratři. Prvnímu říkali Gerard a druhému Chris, jeden byl za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Zkrátka dvojčata a kluci jak se patří. Jen co odrostli chlapeckým střevícům, začali mudrovat nad tím, čím se budou živit. Mohli dělat rychlobruslení, nebo běhat za mičudou, mohli pěstovat tulipány, vyřezávat dřeváky, nebo šoulat Goudu, ale oni se rozhodli realizovat v bigbítu a po krátké epizodě v duu The Singing Twins poklepali na základní kámen souboru Earth & Fire.
Na přelomu šesté a sedmé dekády minulého století Earth & Fire natočili hned několik singlů, Seasons, Ruby Is The One a Wild And Exciting. Byl to ještě takovej ten šedesátkami ovlivněnej beat, ale v tamním království sklidily nebývale velký úspěch a všechny se umístily v Top 5. Debutové album z roku 1970, nahrané v GTB Studio’s v Haagu a lapidárně pojmenované Earth & Fire, je takovou jejich kolekcí, doplněnou několika dalšími skladbami. Kapele se sice zdála spíchnutá horkou jehlou a s výsledkem nebyla tak úplně spokojena, ovšem album se dobře prodávalo nejen doma, ale i v Japonsku a pomohlo nastartovat slušně se rozvíjející kariéru.
Všechny výše uvedené skladby jsou šlágry, jak řemen a hitovku Seasons pro kapelu napsal George Kooymans, zpěvák kytarista a zakladatel Golden Earring. Jen pro zajímavost, singlu se doma v Holandsku prodalo víc jak 60 000 kousků a to byl na začínající kapelu úctyhodný výkon. Ovšem podobně hitové ambice si mohly dělat i skladby Twilight Dreamer, You Know The Way, nebo Vivid Shady Land. Vskutku zajímavá je nejdelší skladba na desce, sedm a půl minuty dlouhá Love Quiver. Earth & Fire do ní propašovali rozmáchlou, do prog rocku přesahující instrumentální pasáž a naznačili, kudy se bude ubírat jejich další cesta….
CD Rotation 064 399-2 /2002/CD reedice od Rotation nabízí hned sedm bonusových skladeb. Dvě B strany úspěšných singlů z přelomu šesté a sedmé dekády (Hazy Paradise a Mechanical Lover) a dalších pět písniček z let 1971-72. Dvě z nich se, byť v pozměněném aranžmá, nacházejí na následující LP Song Of The Marching Children. Takovou třešničkou na dortu je zařazení skutečného megahitu Memories z roku 1972, který vyšel pouze na singlu a na žádném řadovém albu ho nenajdete.
Zřetelný skladatelský potenciál dvojice Chris a Gerard Koertsovi, silné melodie, suverénní projev zpěvačky Jerney Kaagman a instrumentální mistrovství všech zúčastněných.
Trochu zastřený zvuk, alternativní a opravdu ošklivá obálka a chudičkej booklet. Tyto výtky se ale týkají jen a pouze skromně vybaveného cédéčka od Rotation, reedice od – např. – Repertoire na tom bude s výbavičkou nepochybně daleko lépe.
Deska se mi opravdu líbí a byť není zásadní, příčí se mi odbýt ji hodnocením “dobrá”. Je skvělým odrazovým můstkem pro seznámení s kapelou a doporučit bych ji mohl všem, co mají rádi rockovou muziku “early seventies”.
16. Memories (bonus track) – 3:20
Ton van de Kleij – drums, percussion
Earth And Fire
Prog Rock
Polydor
1970
LP
9
CD Rotation 064 399-2 /2002/
Keďže som si povedal. “Hey Joe, nemôžeš tu nechať týchto nadšencov aby mali pocit, že píšu len sami pre seba a pritom som presvedčený, že ich sleduje mnoho a mnoho nadšencov rockovej muziky, tak im napíš nejaké reakcie!”
Tu bude len krátka, keďže som sa pred vyše skoro pred 50 rokmi obtrel o jeden album týchto Holanďanov a musím povedať že ma nijako nezaujal, rovnako to zostáva aj teraz napriek tomu, že Wild And Exciting sa mi celkom pozdáva, no aj tak je to na môj vkus príliš poprockové.
V každom prípade dík za pripomienku, Hade.
Nemáš zač, strýčku a děkuju za podporu. Kéž by se našlo aspoň pár takovejch, jako ty. Byl bych moc rád, aby se na tenhle šikovnej webík vrátilo trochu života, ale je nás na to málo…
Co se Earth and Fire týká, ta další dvě alba jsou mnohem symfoničtější a víc do art rocku. Ale ta popová složka v jejich tvorbě je přítomná furt a později už to bylo čím dál tím horší.
Máme rovnaké vydanie a s posledným odstavcom sa plne stotožňujem. Recenzia ma veľmi potešila.
ĎAKUJEM!
Nemáš za co, na rok 1970 je to super muzika.
No vida, jde to i bez Italů. O skupině Earth & Fire vím, kdysi se ke mně dostala nějaká výběrovka. Není to špatné, leč tenkrát jsem asi čekal něco jiného a deska putovala dál. Dnes bych si ji asi nechal.
Jenom jsem trochu přepracoval starou recku z pgb, ale kapelu mám rád. Doma jsou tři desky, které jsem sjel před nějakými dvěma týdny. Bezva muzika.
Mám dojem, že do archivu čtenáři lezou jen kvůli konkrétním titulům, ale takhle na hlavní stránce si ten text můžou přečíst aj ti, kteří by o něj jinak nezavadili. Pokud se najde aspoň jeden, kterého Earth & Fire zaujali, budu spokojenej.
@Snake: První čtyři alba Earth and Fire (1970-75) můžu kdykoli, “relaxační” Gate To Infinity (’77) nárazově, z Reality Fills Fantasy (’79) už jen úvodní jedenáctiminutovku People Come, People Go, která je v příkrým rozporu se zbytkem alba, jemuž “vévodí” veleúspěšná singlovka Weekend… Jerney Kaagman byla lepá děva s hlasem jak zvon, pro takový písně jí byla škoda.
Tobě každopádně za další bezva četbu poděkování s poznámkou, že orig. vydání debutu na LP mělo vymazlenej obal ve formě plochý krabičky od sirek, v dobrým stavu je dneska jen bídně sehnatelný.
PS: Rčení jeden je za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet jsme zrovna nedávno probírali v hospodě. Jestli náhodou “bez dvou za dvacet” není 22…
Mám jen první tři a už si s nima vystačím, ale děkuju za poznámku k obálce původního vydání. Na tuhle informaci jsem při sbírání podkladů nenarazil.