První poslech dal vědět, že sice budu mít s albem víc “práce” než jsem čekal, ale podniknu to rád, bo kapela se nezpronevěřila vlastní minulosti. Za neznalost příběhu Darrella Standinga si můžu sám, tož budu shánět i Londonovu předlohu. A že jsem už měsíc před koncertem nemoh’ sehnat lupen do vyprodanýho Lucerna music baru, tak i další možnost/i, kde bych Progres 2 slyšel naživo.