Výbornej koncert, uspořádanej k 30. výročí založení (nebo prvního koncertu?) Banco del Mutuo Soccorso. Nahrávalo se to 6. července 2002 v Římě a vyšlo o rok později u Sony music v Itálii a v Japonsku. 

Nechybí největší hity kapely: Hned na úvod je tady nakládačka R.I.P., po ní svižná a chytlavá Il ragno, dále Canto di primavera, Non mi rompete a – trochu překvapivě – aj “osmdesátkovej” Moby Dick. Jediná, mě neznámá skladba pochází ze sólového alba Movimento bosse Vittoria Nocenziho. Písničky jsou v mnohdy notně pozměněném aranžmá, prodloužené, nebo naopak zkrácené a doplněné dechovými nástroji (klarinet, flétna, ságo), ovšem to jejich jádro zůstává samozřejmě stejné. Na správné párty nemůže chybět řada hostů a tak si s kapelou břinkne aj několik původních členů – především bubeník Pierluigi Calderoni a klávesista Gianni Nocenzi.

Obsazení v jednotlivých písničkách je v bookletu krásně rozepsané a tak se dá snadno zjistit, kdo (a z kterého stereo kanálu) vám zrovna hraje. A víte, co je nejlepší? Ten fantastickej, plnotučnej a krásně čitelnej zvuk. Ta deska hraje líp, než většina dnešní studiové produkce.  Mám ju pár dní a jsem z ní auf…