Sólová tvorba Roberta Planta je dosti zajímavá a začíná mě bavit se s ní seznamovat. Je to skoro dobrodružství a chvíle velkého napětí, když před prvním poslechem desky si představuji, jaká asi bude a čím mě zpěvák překvapí. Pravda, u pěvce takového jména bychom spíše očekávali, že jeho tvorba bude vycházet více ze zažitých postupů a stane se pouhým skanzenem domovské skupiny a pravidelným oprašováním zašlé slávy. To by ovšem nemohl být Plant se svým invenčním přístupem k nové tvorbě a „neúctou“ ke své dřívější produkci. Zároveň si ale uvědomuje své kořeny, a proto v roce 2010 oprášil název skupiny, v níž působil před svým nástupem do Led Zeppelin, a pod hlavičkou Band of Joy vydal svou další sólovku.
Mezi dvanácti písněmi, které zde Plant se svými kumpány předkládá k poslechu, je pouze Central Two-O-Nine podepsaná jménem fenomenálního zpěváka společně s jeho tehdejším kytaristou Buddy Millerem. Zbytek jsou coververze jiných autorů a úpravy dvou tradicionálů. A právě ty mi připadají nejzajímavější, ať už se jedná o rozvernou Cindy, I’ll Marry You One Day, v níž mu pěvecky vypomáhá Patty Griffin, a především o tklivou, až bolestně naléhavou píseň Satan Your Kingdom Must Come Down. Z dalšího materiálu mě zaujal hned úvodní kousek Angel Dance, původně z dílny skupiny Los Lobos. Za zmínku ještě stojí pomalá Silver Rider a svižná You Can’t Buy My Love. To ovšem neznamená, že by ostatní písně byly neposlouchatelné, to určitě ne. Jenom se na mě z reproduktorů line taková pohoda, že si říkám, jestli to není chvíli až moc. Všudypřítomná bendža a mandolíny jsou lehce přiostřovány zvukem elektrické kytary, dokonce mám dojem, že nahrávka snad vznikla o několik desetiletí dříve. A možná to byl záměr. Pouze závěrečná píseň Even This Shall Pass Away svým aranžmá lehce upomíná na Planta nasávajícího do svého projevu i moderní trendy.
Podobný model si Plant vyzkoušel již o osm let dříve na albu Dreamland. Tam se ale jednalo o úpravy mnohem více profláklého materiálu. Jinak tuhle desku vnímám podobně s albem Raising Sand jako příjemné odbočení z Plantovy hudební cesty zahájené deskou Mighty ReArranger a pokračující na nahrávce Lullaby… and the Ceaseless Roar. Za mě velmi silné 3,5 hvězdy.
Skladby:
- Angel Dance 3:39
- House of Cards 3:48
- Central Two-O-Nine 2:48
- Silver Rider 6:05
- You Can’t Buy My Love 3:09
- I’m Falling in Love Again 3:36
- The Only Sound That Matters 3:43
- Monkey 4:57
- Cindy, I’ll Marry You One Day 3:36
- Harms Swift Way 4:16
- Satan Your Kingdom Must Come Down 4:12
- Even This Shall Pass Away 4:02
Obsazení:
Robert Plant – vocals
Patty Griffin – vocals
Buddy Miller – guitar, vocals
Darrell Scott – multi-instrumentalist, vocals
Byron House – bass guitar, vocals
Marco Giovino – drums, percussions, vocal
Band Of Joy
Blues rock, country rock, folk rock
Es Paranza Records
2010
CD
12
Ba, cesta Plantovou sólovou dráhou určitě nenudí. Nejradši z ní mám Fate of Nations, na opačným konci je pevně usazený Shaken ‘n’ Stirred. S tím už nikdo a nic nejspíš nehne. Band of Joy stojí někde mezi, dík za připomenutí. Aspoň už vím, čím dneska začnu.
Rád jsem inspiroval. Přeji příjemný poslech.
Jo, bylo to fajn a nezůstalo jen při tom, nakonec jsem s Plantem strávil celý dopoledne. Po Band of Joy jsem dal i všechny kousky z mý top3 – Now and Zen, Manic Nirvana a Fate of Nations.
Fate of Nation je nádhera, desku Manic Nirvana si musím opět poslechnout, Now and Zen je pro mě zatím velká neznámá. Ježíšek už objednávky nepřijímá, tak zatím počkám. Dobrý tip na rozšíření sbírky v příštím roce.