Sedmašedesátý je dnes většinově vnímaný prizmatem květinového Léta lásky. Summer of Love bylo přitom původně jen označením pro sanfranciské mejdany v Golden Gate Parku. Dnes je z něj zbytnělý pojem, zastřešující celé tehdejší období. Kořeny přelomových událostí roku 1967 samozřejmě i v oné vývojově překotné době prorůstají do let minulých.

Svorníkem i katalyzátorem dění byly vedle hudby i drogy a protesty proti válce ve Vietnamu, plus technický rozvoj audiovizuální techniky. Široce sdělné novátorství BEATLES (Revolver) a BEACH BOYS (Pet Sounds) ovlivnilo jak kolegy muzikanty, tak i posluchače všude ve světě. LSD se stalo tvůrčí modlou. Psychedelie prvních alb 13TH FLOOR ELEVATORS a LOVE již zcela otevřeně navazovala na acidové pokusy komunity kolem Kena Keseye, autora Přeletu nad kukaččím hnízdem. Nemalou úlohu „mentora/gurua“ sehrál Timothy Leary, velký propagátor LSD. Propojení mezi beat generation (William Burroughs, Jack Kerouac, Allen Ginsberg) a nastupujícím hnutím hippies, potažmo rockovou avantgardou, bylo završeno právě na přelomu let 1966/67.

Prokletí básníka, čaroděje, rebelky

Čtvrtého ledna 1967 vyšla jednička kapely Jimiho Morrisona, zanedlouho poté vydali své prvotiny Jimi Hendrix a Janis Joplin, aby se společně všichni tři vydali vstříc svému osudu sedmadvacátníků. O všech vyšly desítky knih, byly natočeny mnohé televizní dokumenty. Vše již bylo nastokrát vyřčeno, proto zúžíme svůj pohled na krátké období počátku roku 1967.

Bezejmenné debutové album THE DOORS okamžitě zaujme mystikou a průzvučným soundem. Ústředním sólovým nástrojem byly Manzarekovy varhany, jakkoliv se pozornost upírala hlavně na novodobého Adonise, filozofujícího básníka Jima Morrisona, excentrika v obtažených kožených kalhotech, provokatéra všech moralistů.

Mladý muzikant a publicista Lukas Perny před časem k desce trefně napsal: „Vďaka uhladenosti a kvalite zvuku, ktorá je predsa len strávitelnejšia pre masového poslucháča viac než garážový psych-rock, dostali do hitparád psychedelický rock aj The Doors. Debut The Doors integruje prvky bluesu, jazzu, latino hudby s rockovou psychedéliou. Agresívne a lyrické pasáže sa dokonale prepájajú a vytvárajú napätie, ktoré dalo albumu svoju špecifickú temnú atmosféru. Doors nie sú ani ako klasické psychedelické rockové skupiny, taktiež sa nedajú zaradiť k experimentátorom hudobnej avantgardy a ani k skupinám, ktoré sa zamerali na art-rockové kompozície. Technicky zruční hudobníci využili jazyk štandardov rockovej hudby k tomu, aby ju vo svojej energickosti pretavili v lyrickú a poetickú hudbu.“
THE DOORS, potažmo Jim Morrison, inspirovali mimo jiné Iggyho Popa (THE STOOGES), Iana Astburyho (THE CULT), THE SEEDS…

Eponymní album Janis Joplin, vydané pod hlavičkou BIG BROTHER & THE HOLDING COMPANY nezaznamenalo v sousedství převratných desek žádný velký úspěch. Víceméně se prodejně svezlo na ohlasech fenomenálního vystoupení Janis Joplin v Monterey, kde svou zpomalenou, expresivní a syrovou verzí Ball And Chain uhranula davy. Nicméně je toto LP součástí historie i příběhu největší rockové zpěvačky. Janis na něm sice jen občas vystrčí růžky, ale i tak se okamžitě zapíchne do podvědomí.
Za novou Janis Joplin bývají v současnosti nejčastěji označovány plavovlasé krásky Joss Stone a Elin Larsson. Ostrou joplinovskou pilou vládla kdysi Inga Rump z německých FRUMPY.

Hendrixovo Are You Experienced vtrhlo na scénu nezadržitelně jako žhavá láva, strhávající s sebou skály. Jimiho neortodoxní „nečistá“ hra působila pudově a živočišně, jakoby měl struny vrostlé přímo do těla, a zmučené tóny křičel on sám. Británie byla díky koncertům na Jimiho debut připravená, Amerika zprvu zaskočená, zakrátko se ale Jimi Hendrix stal fenoménem od Arktidy po Antarktidu. Přidám malou osobní vzpomínku. O prázdninách onoho roku mi spolužák Petr Pivoda zapáleně popisoval, že by chtěl umět hrát na kytaru jako Jimi Hendrix. Ještě pár měsíců jsem neměl tucha o koho jde, a i pak byl Jimi v mých dvanácti letech příliš velká kláda. Pro kamaráda Petra ne…

Zatímco se čas od času načas zjeví „nový“ Morrison či Joplinka, Jimi Hendrix je natolik originál, že se vzpírá jakémukoliv kopírování. Přitom byl pro vývoj rocku ze tří jmenovaných sedmadvacátníků nejvýznamnější = stylotvorný.
Příběh trojice se prolnul v čase, prostoru i smrti. Upsali svou duši ďáblu, a museli svůj dluh splatit? Ne, byli jen výjimečně talentovaní a hořlaví. Můžeme jen spekulovat, nakolik drogy rozfoukaly tvůrčí plamen Jima, Jimiho a Janis. V každém případě je ale spálily na popel. 18. září 1970 se sám v sobě utopil Jimi, 4. října odešla uprostřed práce na věčnost Janis, a 3. července 1971 se v pařížském exilu neprobudil Jim.

Inspirativní modrooké blues Johna Mayalla a tklivý tón kytary Petera Greena

17. února 1967 vyšlo třetí album Johna Mayalla A Hard Road, jediné s kytaristou Peterem Greenem, jehož erbovní táhlý tón po odchodu od Mayalla zdobil první alba FLEETWOOD MAC.John Mayall vychoval kytaristy CREAM, FLEETWOOD MAC, ROLLING STONES, a vedle Alexise Kornera byl tak nejzásadnějším starším bratrem anglického bigbítu rhythm & bluesové větve.
Proslulý Greenův tón okomentoval Vítězslav Štefl slovy: „Co na Greenovi muzikantsky hned upoutá, je zpěvnost jeho kytary – zvuk jde jakoby zevnitř jeho osobnosti. Dokáže z les paula dostat konkrétní tón, plný charakteristiky hutného mahagonu a svým instinktivním frázováním vytvořit skutečný hlas bílého bluesmana, umocněný jeho srdcem. Ten žalostný a toužebný hlas podbarvený typickými kytarovými liniemi dává náladu nejen Peterovým skladbám, ale vlastně i celé jeho cestě životem.“ [ŠTEFL, Vítězslav. Kytaroví velikáni – Peter Green, 2007, Muzikus]

Ozvěny modrookého bílého blues najdeme v současnosti u mnohých mladých muzikantů, za všechny připomeňme BLUES PILLS a jejich debutové album z roku 2014.

Chladná krása Nico & Velvet Underground

Jakoby odosobněný a odtažitý projev Velvetů, schovaných v ulitě „za zdí“, neměl zprvu žádný velký ohlas. Dnes se k jejich odkazu hlásí garážový underground i avantgarda. V březnu 1967 vydané debutové album s Warholovým svlíkacím banánem/šulínem na přebalu působí zvukově až strašidelným dojmem, hudba se vznáší v potemnělé mlhovině, z jejíchž hlubin se na světlo prodírají drásavé tóny v sousedství monotónní melancholie. Půlstoletí od vzniku jen zvýrazňuje revolučnost elpé.
Než se z Nico stala heroinová královna, prošla si kouřovým i lentilkovo-lízatkovým obdobím: „Všechno je droga. Káva je droga – ale nezní to jako fráze? Hudba je droga, slova jsou droga, Jim Morrison říkal, že Bůh je droga. Je to medicína, něco, co léčí tvou bolest. Káva tě vyléčí z únavy…, co bych k tomu mohla ještě dodat? Hudba? Při hudbě ztrácíš pojem o čase. Bůh tě léčí ze strachu ze smrti, alespoň to předpokládám.“
Zásadní vliv VELVET UNDERGROUND prostupoval všemi generacemi rockové avantgardy. Namátkově pár jmen: JOY DIVISION, THROBBING GRISTLE, THE JESUS AND MARY CHAIN, THE MODERN LOVERS, PIXIES.

Věk tranďáků, ofenzíva sterea

Technický rozvoj v podobě tranzistorů umožnil obrovský rozvoj přenosných kabelkových i kapesních přijímačů. Už ani krok či minutu bez muziky! Ruku v ruce s tranďáky přišel i nástup pirátských rozhlasových stanic, hrajících z lodí zakotvených v mezinárodních vodách poblíž britských ostrovů nejnovější pop music, do které spadal i veškerý rock. Na přelomu let 1966/67 zuřil boj mezi vládou a provozovateli Radio Caroline, Radio 270, Radio London a dalších naplno. Byl přijat takzvaný The Marine & Broadcasting (Offences) Act. Protože nešlo přímo zakročit proti subjektům působícím v mezinárodních vodách, zákon zakázal jejich zásobování i propagaci. Sankce byly brutální. Až dva roky vězení.
Bylo nařízeno, že vysílání musí skončit 14. srpna 1967. Prakticky všechny lodní stanice se odmlčely. DJs Radia London projížděli ten den londýnským metrem, na Liverpool Street došlo k bouřlivým protestům mladých fanoušků. A zatím v moři, na takřka opuštěné lodi Mi Amigo, Johnnie Walker, Robbie Dale a zprávařka Ross Brownová chystají jedno z nejpamátnějších vysílání rockové historie. Více jak 20 miliónů Britů poslouchalo ten večer Radio Caroline. O půlnoci se vyjasnilo, Radio Caroline vysílá dál!!!

Vedle předchůdců dnešních mobilů se začala prosazovat i kvalitní audiofilská technika. Zaklínadlem doby se konečně stalo stereo, jehož masový rozvoj korespondoval s nástupem bigbítu. Třístopé ping-pong záznamy byly brzy vystřídány studiovým kouzlením, zvuk se stal nedílnou součástí hudební umělecké výpovědi. V roce 1967 se vícestopé záznamy pořizovaly komplikovanou metodou synchronizace několika čtyřstopých magnetofonů. Poprvé se v komerční hudbě prosadil signal processing (dynamická komprese, umělé dozvuky, limitéry, leslie efekty) na beatlesovském Seržantovi Pepřovi. Mimochodem, přesně před půlstoletím finišovaly práce na A Day in the Life, tedy na jedné z nejvýznamnějších skladeb rockové historie.
Synonymem dnešní doby je teenager s mobilem v ruce a špuntama v uších. Před půlstoletím to byl mlaďoch s řvoucím tranďákem na rameni u ucha. Muzika tehdy/dnes je většinou hodně jiná. Střih jeansů se ale změnil jen trochu, kecky i vlasy současníků jsou sice barevnější, jinak byli/jsou mladí stejní, byť je dělí dvě generace, půl století.
P.S. Zkuste si porovnat image teenagerů 1917 a 1967. To je jiný vesmír, zatímco mezi 1967 a 2017 vede pupeční šňůra popkultury.

Počátek roku 1967 ve vybraných datech a událostech

2. ledna se stal Ronald Reagan, jemuž musíme být navždy vděčni za naše osvobození ze sovětského jha, guvernérem Kalifornie.
9. ledna se narodil Dave Matthews.
24. ledna se narodil John Myung (DREAM THEATER).
27. ledna uhořeli při pozemním testu kabiny Apollo tři američtí kosmonauté, Gus Grissom, Edward Higgins White a Roger Chaffee.
13. února vychází v USA zcela zásadní singl BEATLES Strawberry Fields Forever.
15. února přesunuje SSSR k hranicím s ČLR svá vojska.
18. února umírá otec atomové bomby, Robert Oppenheimer.
20. února se narodil Kurt Cobain.
15. března vypukne v Kambodži občanská válka.
17. března se narodil Billy Corgan (THE SMASHING PUMPKINS).
27. března umírá Jaroslav Heyrovský, objevitel polarografie a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959.

V ČSSR jen zvolna a jen místy tají ledy. První obsáhlejší ucelený text o THE BEATLES vyšel až koncem roku 1966. Šlo o knížečku Poplach kolem Beatles manželů Černých, bohužel v době vydání byl původní text, předaný vydavatelství Panton v lednu 1965, téměř dva roky starý! Rok před jarem šedesátého osmého začíná vycházet hudebně technický magazín Hudba a zvuk, jenž přinášel v letech 1967-1971 muzikologickou i audiofilskou osvětu na vysoké odborné úrovni. První tuzemské zmínky o DOORS, Janis, Jimim, Nico, Mayallovi, Greenovi najdeme až v magazínu Pop Music Expres (duben 1968 až prosinec 1969, plus dvě „ročenky“ 1970, 1971). Licenční desky ani občasné importy zahraniční pop music v roce 1967 ještě neexistovaly, první vlaštovky (Bob Dylan, BEE GEES) přilétly v roce 1968.

V československém rozhlase se až na Houpačku vysílala v roce 1967 západní hudba naprosto sporadicky, cokoliv náročnějšího a progresivního nemělo v programu místo vůbec. Jakžtakž se dala poslouchat Zákruta a Mikrofórum. Přesto se díky masově rozšířeným cívkovým magnetofonům, kdy elektronkové Tesly Sonet Duo a B3, nahradila tranzistorová řada B4, propašovaná a v éteru ulovená zápaďácká bigbíťácká muzika poslouchala téměř všude – doma, na koupalištích, v hospodách. V TV vládla rudá tma a ticho, pokud jste tedy nebydleli na dohled Bavorska či Rakouska.
Byla to krásná i prokletá doba…