Epitaf náměsíčného pierota

CD  M.P. Records ‎– MPRCD0063  /2011/

Kariéra italských Pierrot Lunaire nebyla dlouhá (1974-1977), ale co už. I tak po nich zůstala dvě pozoruhodná (a přitom zcela odlišná) alba a to se na tehdejší italské hudební scéně, plné zapomenutejch “jednohubek”, nepodařilo každému. Tre tedy není regulérní řadovkou, spíš takovou specialitkou a dárkem pro věrné fanoušky. Obsahuje osm coververzí skladeb z obou studiových alb, dvě alternativní verze písniček z roku 1975 a tři nikdy dříve nezveřejněná dema, natočená v roce 1977.

Většina tracků mapuje období kolem druhého, avantgardně rockového alba Gudrun, což je trochu škoda. Raději mám daleko přístupnější a melodičtější debut a tak si cením hlavně pěkných předělávek právě z prvotinky pocházejících skladeb Lady Ligeia (Il Segno del Comando) a především Il re di Raipure (Gran Turismo Veloce). Původně křehká folkrocková píseň získala na symfoničnosti a v samotném závěru – díky řízné doprovodné kytaře – takřka progmetalovej nátisk. Musím říct, že jsem si ji zamiloval a víceméně hlavně kvůli ní jsem si tohle CD nakonec aj koupil…

Dalších pět coververzí je věnováno výše uvedenému albu Gudrun (1977). Docela zajímavou skutečností je fakt, že jsou za sebou seřazené tak, jak tomu bylo i na originále. První tři jsou takovými šokujícími zvukovými kolážemi a ty koušu opravdu těžko. Až teprve intenzivní Giovane madre – v podání kapely Central Unit – dokáže opět probudit mou pozornost a velice příjemná je i klavírní uspávanka Morella.

Následující dvě skladby jsou alternativními verzemi, které Pierrot Lunaire nahráli už v roce 1975. Oba kousky jsou ve slušné zvukové kvalitě a radost mám hlavně z mojí, na albu Gudrun nejoblíbenější písně Mein armer Italiener. Melodie té skladby je mi odněkud známá a její velmi zvláštní atmosféra mě dokáže přenést až někam do třicátých let minulého století.

Pro zamýšlené, však nikdy nerealizované třetí album kapela nahrála tři demosnímky. (Odtud i název alba Tre). Jsou to sice jen pracovní verze, ale doslova překypují půvabnými melodiemi, jako kdyby se Pierrot Lunaire obloukem vraceli k tomu, co hráli v období debutového alba. Bohužel, můžu tak akorát žehrat nad tím, že se je nepodařilo dokončit a spekulovat nad tím, co by – kdyby. Potom, co v roce 1996 předčasně zemřel Gaio Chiocchio jsou Pierrot Lunaire již navždy uzavřenou kapitolou…

Jako úplně poslední je tady další povedená coververze skladby Giovane madre, ze které Sciriada vykovala slušnej, jak štolwerk tvrdej industriálně metalovej monolit.

Pro fanoušky Pierrot Lunaire je tohle cédéčko pěkným kouskem do sbírky, ovšem těm ostatním bych doporučil začít raději s jedním ze dvou řadových alb. Melodikům debutem, avantgardistům s Gudrun.

SKLADBY:

– Cover versions
01. Il Segno Del Comando: Lady Ligeia
02. Gran Turismo Veloce: Il re di Raipure
03. Sciarada: Dietro il silenzio
04. InSonar: Plaisir d’amour
05. Claudio Milano/Marco Tuppo feat. Liir Bu Fer: Gallia
06. Central Unit: Giovane madre
07. Arturo Stàlteri: Morella
– Alternative versions
08. Pierrot Lunaire: Sonde in profondita
09. Pierrot Lunaire: Mein armer Italiener
– Tre
10. Pierrot Lunaire: Soldato
11. Pierrot Lunaire: Cilla
12. Pierrot Lunaire: What’d You Say
– Finale

13. Sciarada: Giovane madre

SESTAVY:

Il Segno Del Comando:
Diego Banchero – basso elettrico, tastiere, programmazione, arrangiementi

Roberto Lucanato – chitarre

Gran Turismo Veloce:
Claudio Filippeschi – voce, synth e tastiere
Flavio Timpanaro – basso
Stefano Magini – batteria
Massimo Dolce – chitarre, programmazione loop.

Aldo Milani – sax soprano

Sciarada:
Michele Nicoli – chitarre, programmi, soundscapes
Giulio Deboni – batterie, percussioni, glock, flauti, seggaci
Fabio Molinaroli – chitarre
Francesco Tome – pianoforti, tastiere, effetti

Francesco Marella – bassi, distorsioni

InSonar:
Claudio Milano – voci
Marco Tuppo – fx, analog synth, drumloop

Claudio Milano/Marco Tuppo feat. Liir Bu Fer:
Claudio Milano – voci
Marco Tuppo – fx, analog synth, drumloop
Nicola De Bortoli – circuit bending
Andrea Tumicelli – chitarra elettrica

Central Unit:
Alberto Pietropoli – sax, flauto
Roberto Carameli – samplers
Riccardo Lolli – tastiere
Enrico Giuliani – basso
Andrea Ventura – batteria e percussioni

Arturo Stàlteri:
Arturo Stàlteri – Clavinova Electronic piano, tapes

Pierrot Lunaire:
Arturo Stàlteri – organo elettrico, violino, synth, chitarra acustica, voce, pianoforte, glockenspiel, fischio
Gaio Chiocchio – chitarre acustiche, sitar, Lunik mandoline, Zither tirolese, voce, Bell guitars, basi, pianoforte
Walter Lefèvre – voce, tapes, military tapes
Shaj Baja – voce, fischio
Laura Buffa – voce

Tre Book Cover Tre
Pierrot Lunaire
Prog Rock
M.P. Records
2011
CD
13
CD M.P. Records ‎– MPRCD0063 /2011/

Pridaj komentár