Roku 1979 se členové Black Sabbath rozešli se zpěvákem Ozzy Osbournem, který se v té době věnoval vrcholově jiným nehudebním zálibám a celkem úspěšně se umrtvoval do zapomnění. Že to kupodivu dopadlo jinak a Ozzy počátkem 80. let vstal jako bájný fénix z popela, je jiný příběh, nás však bude zajímat, co se dělo dál s jeho domovskou kapelou.

Kytarista Tony Iommi si uvědomoval, že má-li značka Black Sabbath pokračovat dál, je nutno zacelit díru v rozvrzaném soukolí nalezením kvalitního pěvce a společně s ním připravit nový, silný materiál, který by fanouškům ukázal, že skupina ještě nevyřkla své poslední slovo. Tím se nakonec stal sice vzrůstem malý, ale velkým hlasem obdařený Ronnie James Dio, jenž si vydobyl renomé působením v Blackmoreových Rainbow. S ním se texty zahalily do fantazijního hávu, což do té doby nebylo u birminghamských kovotepců zvykem, ale Iommiho kytarové riffy zůstaly. Skupina nabrala nový dech a výsledkem byla deska Heaven and Hell, která zdatně konkurovala i jiným významným hard a heavy nahrávkám roku 1980.

Deska zaujme už svým obalem. Tři andělé strážní mají pauzu, tak je čas na cigárko a partičku karet. Jedna z nejlepších obálek, co kdy album Black Sabbath zdobila. A víme, že ne vždy to v této oblasti měli pánové úplně vychytané. Ovšem ono je úplně jedno, jaký je obal, když obsah zadrhává. To se tady naštěstí nestalo a od úvodní, velice energické skladby Neon Knights až po závěrečnou perlu Lonely is the Word se na posluchače hrne jeden hudební skvost za druhým. Svižné kousky se tu střídají s nádhernými epickými skvosty jako je titulní Heaven and Hell, která má pro mě až magický nádech. Nádherná balada Children of the Sea je dokonalou ukázkou zpěvákova mistrovství. Jakže se jmenují podobné rozmáchlé songy, které Dio zpíval v Rainbow?

To následující Lady Evil vychází mnohem více z fundamentu Black Sabbath. Pěkný svižný kousek je ozdoben jedovatě znějícími kytarovými sóly. Docela si dokážu představit tuto píseň i v podání Ozzyho. To samé vlastně může platit i u melodicky nápadité skladby Wishing Well, ve které navíc slyším jemné čerpání z odkazu Uriah Heep. Nebo se mi to jenom zdá?

Skoro až metalové vyznění má skladba skrývající se pod názvem Die Young. Kdybych nevěděl, že jsou to Black Sabbath, lehce bych uvěřil, že se jedná o některého z metalových proroků přelomu sedmého a osmého desetiletí. A Tony Iommi se zde skutečně překonává, jeho kytara najednou zní úplně všude.

To předposlední kousek Walk Away na mě působí až rozverným dojmem. Asi je to díky tomu halekání v refrénech. Není se co divit, odlehčení je potřeba, protože to, co nás čeká na závěr, vyžaduje plné soustředění. Lonely is the Word je další skladba, v níž Dio má možnost ukázat, jak vynikajícím zpěvákem byl. Avšak tou hlavní ozdobou je zde pro mne Iommiho kytara.

Mám rád tuto polohu Black Sabbath. Ze zapřisáhlého vyznavače té jediné správné sestavy (pro nedovtipné té s Ozzym) jsem se přes Rainbow dostal k Ronnie Jamesi Diovi a k téhle skvělé fošně. Škoda, že po dvou letech byl konec a začalo neustálé hledání ideálního zpěváka. Nakonec se v devadesátých letech vrátil i Dio, ale podle mě už to nebylo ono. Ale desku Heaven and Hell si pustím kdykoli rád.

Skladby:
01. Neon Knights (3:49)
02. Children of the Sea (5:30)
03. Lady Evil (4:22)
04. Heaven & Hell (6:56)
05. Wishing Well (4:02)
06. Die Young (4:41)
07. Walk Away (4:21)
08. Lonely is the Word (5:49)

Obsazení:
Ronnie James Dio – lead vocals
Tony Iommi – guitar
Geezer Butler – bass
Bill Ward – drums, percussion

Geoff Nicholls – keyboards

Album: Heaven and Hell
Autor: Black Sabbath
Žáner: Hard Rock
Vydavateľstvo: Vertigo
Rok: 1980
Formát: LP
Počet skladieb: 8