“Když se ohlédnu z vysokého kopce svého stáří, stále ještě vidím povražděné muže, ženy a děti, ležící na hromadách roztroušených podél klikaté rokle, a vidím je tak jasně, jako jsem je tehdy viděl svýma mladýma očima. A vím, že tehdy v tom zakrvaveném blátě bylo pohřbeno ještě něco jiného. Zemřel tam sen jednoho národa.”

Že se jedná o evropskou kompilaci, neschází na LP ani hold obětem masakru u Wounded Knee v Jižní Dakotě, kde jednotky sedmé kavalerie americké armády dne 29. 12. 1890 povraždili několik set indiánů kmene Lakota. Song We Were All Wounded at Wounded Knee v roce 1973 uspěl v několika evropských zemích (v Holandsku dokonce #1), v USA se však potýkal se samotným vydáním, o čemž svědčí i jeho absence na řadovém albu Wovoka ze stejného roku. A když už se konečně dočkal, celá řada amerických rozhlasových stanic ho zakázala vysílat…

Dnes už jsou Lakotové dávno “usazeni” v rezervacích v Jižní a Severní Dakotě, Montaně i kanadském Saskatchewanu, píseň však bledé tváře straší dál. Žádná z amerických kompilací dosud nenašla odvahu zařadit ji do svého výběru, kam nesporně patří.