Uriah Heep – The Magician’s Birthday (1972)

Desku The Magician’s Birthday mě už v r. 1972 prodal za drahý peníz disc-jockey ze sousedství, protože jak zjistil, na taneční produkci se moc nehodila. Bylo to v pořadí třetí album, které jsem od této kapely vlastnil. Dodnes je rád poslouchám a myslím, že se velmi povedlo po všech stránkách – skladatelské, instrumentální, pěvecké, textařské, aranžérské, ale i výtvarné – Roger Dean byl opravdu mistr.


SUNRISE
Výtečný úvod, kdy se zvolna přibližuje tajemný sound prezentovaný tremolem Hensleyových hammondek. A už se do hry připojují i řeřavé tony Boxovy elektrické kytary, Thainova melodická baskytara a Kerslakeovy bicí nástroje. Střídání napětí v hlase a vynikající vokální vícehlasy. Ano, to jsou Uriah Heep v první lize. Ve vokálech neměli v melodickém hardrocku absolutně konkurenci. Nádherně vystavěná melodie s pevnou harmonií, která je v závěru vystupňována. Po všech stránkách, velmi silný začátek! 

SPIDER WOMANRychlejší rockové tempo. Až do záverečného finále je dáno nejen cválavou rytmikou a klouzavými, protahovanými ostrými riffy Boxe a slide kytarou Hensleyho, ale i skvěle frázujícím Byronem.

BLIND EYERychlejší tempo zůstane zachováno. Hensley používá údernou akustickou kytaru a Box ohýbá tóny elektrické kytary. Jasná a přehledná melodie, jakou dovedl napsat jenom Hensley. Thainova baskytara šlape jako promazaný stroj a Kerslakeovy bicí drží základní, ale přesný nijak nekomplikovaný rytmus až do samého závěru s Boxovými kytarovými ornamenty.

ECHOES IN THE DARKVýrazné zpomalení. Do soundu Uriah Heep vstupuje tajemno a ponuro, ale ne příliš. Kvílení synthesizeru podmiňuje i klavír, Box natahuje tóny a Thain sází výtečné basové tóny. Skladba má dramatický náboj, který se projevuje ve vnitřni subtilnější části, než se opět do hry vloží rockové aspekty. Synthesizer sviští prostorem, ve zpívaném projevu cítíme výrazný emocionální náboj, stejně jako v backgroundu, odkud přicházejí andělské sbory, potlačené kytarou, klavírem a hammondkami. Klasická údernost sází základní akordy a prokresluje je Moog synthesizer. Vokální závěr skladby je až do samotného vygradování famózní. 

RAINKřehká klavírní balada. Hensley dokáže napsat lyrickou kompozici, aby byla přitažlivá, vroucí a hlavně přesvědčivá, jako málokdo v téhle branži. Také zpěv má osobité kouzlo a opírá se o obsah textu. Nostalgie se promítá do samoty a prožitku ve střídání mollových a durových akordů, zejména v refrénu – v pozadí mírně zabzučí hammondky, ale nijak nepřebíjejí klavírní téma. Přeznívaná ozvěna v hlasu skladbu ukončuje.

SWEET LORRAINEKvílení Moog synthesizeru, syrové rozklady akordů elektrické kytary, dlouhé tóny hammondek s výtečnou baskytarou a ráznými bicími jsou základem další skladby. Box koktavě preparuje svoje tóny wah wah pedálem a hammondky svým tremolem drží harmonii. Ve vnitřni části mezihry se synthesizeru popřeje dostatečný prostor, který prokresluje baskytara a zrychlující se hra bicích. Opakované téma podmiňuje celou píseň. Za kvílení synthesizeru kapela ve sborech s dozvukem opakuje název písně.

TALESZase trochu záhadologie a tajemna. Akustické kytary, klouzavé tóny elektrické kytary a tajemné zvuky z pozadí. Nijak komplikovaná harmonie, přesto velmi emocionální vyznění mollových akordů s přeznívajícími zvuky, jako při opakování zaklínací formule čarodějného obřadu. Harmonický posun skladbu zvedne ze základního tématu, bicí nástroje a zpívané hlasy získávají na intenzitě. A opět je tu klasický závěr ve stylu sborového opakování zpívaného textu a klouzavé kytarové tóny se ztrácejí v nekonečnu.

THE MAGICIAN’S BIRTHDAYÚvodní kytarový riff rozbíhá skladbu do středního tempa a opakuje základní téma. V hlasu se objevuje patos, stejně jako v aranžmá, kde zazní zvonkohra. Thainova baskytara je výtečná a Boxovy syrové akordy rozostřují téma. Klavírní staccato a bzučení kazoo dodává skladbě nadsázku a pohádkovou atmosféru, včetně deformovaných hlasů. Ale jsme zpátky v hardrockovém tématu, které se najednou propadne do prázdna. Klavírní akordy a bzučení synthesizeru navodí atmosféru hledání a tápání. Kerslake rozbíhá divokou hru na bicí a přidává pár útočných breaků. Téma ovšem ovládne Box, který se pustí do syrové, až destruktivní, kytarové exhibice preparované wah wah pedálem a bzučením syntzhesizeru. Boxův “souboj” s Kerslakem je přesně v intencích hardrockové syrovosti a razance. Lze v něm spatřit jakési emocionální vyvrcholení alba, ale ještě nejsme u konce. Do tématu přichází další část. Hammondky, úsečně sekaný akordy kytary a dusavé bicí přiváději i deformované hlasy, v nichž se představují Byron a Hensley a znovu si uvědomujeme jejich podíl na albu, stejně jako výtečně vystavěné vokály. Hlasy přecházejí do falzetu v harmonii dlouhých varhanních tónů a čarovné vokály skladbu zvolna přesouvají k závěru.


Album patří do zlatého fondu skupiny a mezi jejich nejlepší počiny. Tenhle nápřah kapele vydržel zhruba do roku 1976, pak jakoby začala zápasit sama ze sebou. Uriah Heep hodně poškozovaly personální proměny. Po odchodu Byrona se úroveň zpívajících sólistů povážlivě houpala nad propastí. Asi mě budu uriášologové kamenovat, ale alba druhé poloviny sedmdesátých let měla jenom tu a tam nějakou silnější skladbu, ale na celé album už chyběl potenciál a nápaditost. Hensley, jako vůdčí mozek kapely, dokázal udržet určitou úroveň, ale na konci sedmdesátých let už byl unaven i on a odešel. Osmdesátá léta, to byla umělecká sebevražda skupiny a mocný propad, jaký jsem zaznamenával na jejich albech, byl velmi tristní. Ale album The Magician’s Birthday zaslouží plný počet hvězdiček! 

SKLADBY:
1. 
Sunrise (Ken Hensley) 4:05
2. 
Spider Woman (Box/Byron/Kerslake/Thain) 2:28
3. 
Blind Eye (Ken Hensley) 3:34
4. 
Echoes in the Dark (Ken Hensley) 4:52
5. 
Rain (Ken Hensley) 4:01
6. 
Sweet Lorraine (Box/Byron/Thain) 4:16
7. 
Tales (Ken Hensley) 4:09
8. 
The Magician’s Birthday (Hensley/Box/Kerslake) 10:24

Originally released November 1972
UK – Bronze ILPS 9213
USA – Mercury Records SRM 1630
Original cover artwork designed and drawn by Roger Dean
Recorded at Lansdowne Studios, London, Sept/Oct 1972
Engineer Peter Gallen, assistant engineer Ashley Howe
Mixed by Robert M. Corich
Produced by Gerry Bron

SESTAVA:
David Byron – vocals 
Ken Hensley
 – keyboards, guitars, moog synthesizer 
Mick Box
 – guitars 
Gary Thain
 – bass guitar
Lee Kerslake – drums and percussion 

The Magician's Birthday Book Cover The Magician's Birthday
Uriah Heep
Hard Rock
Bronze
1972
LP

2 názory na “Uriah Heep – The Magician’s Birthday (1972)”

  1. Souhlas s Petrem, album The Magician’s Birthday se povedlo po všech stránkách – skladatelské, instrumentální, pěvecké, textařské, aranžérské i výtvarné. Když si člověk uvědomí, že vyšlo jen půl roku po jiným majstrštyku Demons And Wizards
    V sezoně 1972/73 měli Uriah Heep formu jak hrom.

Pridaj komentár