K tomuto neveselému, ba přímo truchlivému ročnímu období strašidelná muzika pasuje, jak nočník na pr..l a tak si vytvářím atmosféru pomocí třetího alba King Diamond z roku 1988. Původní vydání sice trpí absolutním nedostatkem basové složky, ale to se dá napravit pomocí korekcí na receiveru. Materiál je to však excelentní a patří k tomu nejlepšímu, co nám tu Mistr zanechal. Jeho stopu jsem přestal sledovat v polovině devadesátých let, ale šušká se, že zas něco kutí…