B | BOSTON | Boston | RECENZIE

Tohle bostonské pití čaje se vydařilo

komentárov 9

Vždy mi přišlo trochu divné, když si nějaká skupina za svůj název zvolila jméno města, případně státu. Představa, že se někdo bude jmenovat jako třeba Brno, mě děsí i teď. Proto je celkem jasné, že mi velmi dlouho unikala tvorba amerického projektu Boston. A informace, že jejich první album je nejprodávanějším debutem všech dob, ve mně mnoho nadšení také nevzbuzovala.

Ale jelikož posluchačský vkus se s věkem mění a přesvědčení a názory z mládí nemusí být vždy ty nejsprávnější, tak jednoho dne v mé sbírce zakotvilo právě debutní album této skupiny, nebo přesněji řečeno původně studiového projektu multiinstrumentalisty Toma Scholze. A světe div se, po prvním vložení do přehrávače se začaly dít věci.

Hned úvodní pecka More Than a Feeling je neskutečná jízda, jeden z nejlepších otvíráků, jaké jsem kdy slyšel. A v podobném duchu pokračuje celé album. Tom Scholz si většinu nástrojů nahrál sám a na výsledku je to slyšet. Ta hudba je velice soudržná a působí pocitem lehkosti a svěžesti jako třeba hned následující Peace of Mind. Nad tím vším se nese hlas vynikajícího zpěváka Brada Delpa, kterýžto se rázem stává jedním z mých vokálních hrdinů. Ve dvojskladbě Foreplay/Long Time se dočkáme v úvodní části i trochy progrese, která se jako mávnutím kouzelného proutku změní v příjemnou rockovou dupárnu. Mírně chladným mě nechává píseň s názvem Rock & Roll Band, sice se dobře poslouchá, ale také ničím neupoutá. To už mnohem lepší je skladba Smokin, zvláště ta varhanní mezihra je skvělá. Příjemnou náladu dokáže v posluchači vyvolat píseň Hitch a Ride. Ta je zpočátku klidná, místy se však mění v melodickou bouři. Především ty překrývající se sólující kytary v závěru jsou skvělé. A opět spěcháme dál, sympatická skladba Something About You nás přenese až k samému závěru tohoto alba. Tím je jediná skladba z pera zpěváka Brada Delpa, mohutným hymnickým závěrem ozdobená Let Me Take You Home Tonight.

Ne, určitě to není nejlepší album, jaké jsem kdy slyšel. Každopádně je to deska, která se příjemně poslouchá a má šanci neurazit jednou za čas ani ucho náročnějšího posluchače. Ode mě má tohle staré přístavní město rovné 4 hvězdy.

Recenze vznikla v květnu 2018.

Skladby:
01. More Than a Feeling (4:46)
02. Peace of Mind (5:02)
03. Foreplay/Long Time (7:47)
04. Rock & Roll Band (3:00)
05. Smokin’ [Scholz/Delp] (4:20)
06. Hitch a Ride (4:12)
07. Something About You (3:48)
08. Let Me Take You Home Tonight [Delp] (4:44)
Sestava:
Brad Delp – lead vocals, acoustic guitar (8)
Tom Scholz – guitar, bass, clavinet, organ
Sib Hashian – drums (1-3, 5-8)
Barry Goudreau – guitar (3, 8)
Fran Sheehan – bass (3, 8)
Jim Masdea – drums (4)

 

Boston Book Cover Boston
Boston
Pomp Rock
Epic
1976
LP
8

9 názorov na “Tohle bostonské pití čaje se vydařilo”

  2. Celý príbeh o vzniku debutu kapely Boston a získaní kontraktu je veľmi fascinujúca story. Ak si dobre spomínam, tak ju spomína vo svojej autobiografii aj hviezdny producent rokov 70. a 80. menom Tom Werman, ktorý bol de facto zamestnancom Epicu.

    Práve som si pustil originálne demo (dá sa vypočuť aj na YouTube myslím) evergreenu More Than A Feeling a dá sa povedať, že je viac-menej totožné s albumovou verziou. Bodaj by aj nie, keď viacmenej celý album nahral Tom Scholz vo svojom štúdiu v pivnici domu, na konzole a s použitím zariadení, ktoré si skonštruoval. Preto nechcel nahrávať v externom štúdiu, ten sound proste nikde inde nemohol zreplikovať. Na YouTube je aj video, kde Scholz navštívil svoj bývalý dom a ukazuje, kde bolo štúdio.

    Druhý album bol uponáhľaný a Scholz ľutuje, že podľahol tlaku štúdia. Napokon, tretí následne vyšiel až o 8 rokov neskôr…

    2. Comrade možno ešte treba povedať, že Tom si mnoho efektov, ktoré použil v nahrávke vyrobil sám a zvuk prvého LP Boston je jednoducho fantastický a dravý. A Brad Delp spieva famózne. Žiadna zo skladieb na jedničke nie je slabá a v auguste 1976 to bol blesk z čistého neba. Myslím si, že som LP mal doma asi tri týždne po vydaní, lebo More than.. sa nedalo nemilovať. Po druhom albume nastali spory s vydavateľstvom Epic a tak Boston sa na dlhý čas odmlčal. Poznám všetkých šesť LP od tejto skvelej kapely, ale prvý počin je najlepší. Na štvorke už nespieval Brad, potom sa však ešte raz vrátil. Vďaka za pripomenutie, hoci na Boston sa nedá zabudnúť. A ten názov kapely? Pre mňa je normálne dobrý – jednoducho Boston.

  3. Šlágr More Than a Feeling znám “od nepaměti” (aniž bych někdy řešil interpreta), ale zbytek byl pro mě novinkou a víš ty co? Já si to až nečekaně užil. Je tam pár instrumentálních vsuvek, u kterejch jsem překvapeně zastřihal ušima a jak tak projíždím tvůj text, všechny jsi je jmenoval. Předně by to byla klávesová introdukce skladby Foreplay/Long Time, sólo na Hammond organ v dupárně Smokin’ a kytarová práce v následující Hitch a Ride. Ne všechno se mi líbilo, ale ta pozitiva jednoznačně převažují. Martine, dík za recku, protože k tomuhle se ještě určitě vrátím.

    1. Taky jsem byl tenkrát před lety mile překvapen a poslouchal jsem desku dost intenzivně. Dnes ji protočím párkrát za rok, ale vždy je to příjemná muzička.
      Zkoušel jsem i následující desku, ale ta mě už tak nezaujala. Ostatní Scholzovu tvorbu neznám.
      Snejku, po tvém komentáři jsem rád, že jsem stařičký text znovu vytáhl. Dlouho jsem nad ním přemýšlel a netušil, že by to tady mohlo někoho zajímat. Pak jsem objevil Borkovu recku a bylo rozhodnuto.

Pridaj komentár