Hodný, zlý a ošklivý

CD VM 2000 ‎– VM CD 037  /2000/

Kolem první a na dlouhou dobu jediné placky italskejch Osage Tribe jsem přešlapoval řadu let, ale k nákupu ne a ne se odhodlat. Trochu paradoxně mě postrčil až teprve comeback Hypnosis, s několika předělávkami vlastních skladeb právě z onoho debutového alba. Líbily se mi a tak jsem se rozhodl dát mu šanci…

Kapela si dala jméno podle indiánského kmene z amerického středozápadu a působila v letech 1971-73. Smlouvu podepsala s labelem Bla Bla Records, pro který natočila dva singly a desku Arrow Head, vydanou v roce 1972. Jedno mají všechny tři nahrávky společné – skládají poctu americkým indiánům. Odráží se to nejen ve stylové grafice obálek a v textech písní, ale – díky prvkům “ethno music” – i v hudbě samotné.

Příkladem budiž hned úvodní track Hajenhanhowa. Zprvu je to taková psychedelická selanka, ve které se toho moc neděje. Člověk jen podvědomě cítí postupně houstnoucí atmosféru a napjatě očekává věcí příštích. Jestli dostane hudlana, nebo ránu tomahawkem… Teprve v polovině skladby se připojí frenetický tlukot bubnů a sborem skandovaný zpěv, připomínající šamanský obřad prastaré civilizace. S nástupem elektrické kytary to dostává ty správné grády a v závěru písně už je to břesknej hard rock, kterej se překlopí do přímočarého nářezu Arrow Head. Nomen omen. Jak hrot šípu ostrej rock’n’roll uhání vpřed jak splašenej kůň a hodně mi připomíná obsah prvních dvou alb krajanů Il Rovescio della Medaglia. Je to nemlich takovej bugr a nechybí ani podobně vyhulená a sólující baskytara. Nejkratší skladba na desce – 5:16 – a takovej hukot…

Třetí Cerchio di luce nabídne o něco více harmonických vokálů a melodií, ovšem jen v prvních dvou minutách písně. Následující a s jazzem koketující instrumentální pasáž je naprosto zdrcující, patří k nejlepším okamžikům celého alba a především bubeník (Cucciolo) s basákem (Callero) předváděj hotové rytmické orgie. V nastoleném trendu pokračuje aj skladba Soffici bianchi veli. Tu jsem (spolu s Arrow Head) poznal už ze zmíněného comebackového alba Hypnosis, kde mi svou nekompromisní tvrdostí doslova učarovala. Tahle její původní a o něco živelnější verze není o nic horší. Je to takřka deset minut dlouhej a (možná) částečně improvizovanej očistec, u kterého se neubráním dalším reminiscencím na podobně zdivočelé Il Rovescio della Medaglia

Posledním potáhnutím z kalumetu budiž pátá Orizzonti senza fine (Nekonečné horizonty). Ta je zajímavá rychlým střídáním několika repetitivních figur, ovšem nabídne i velmi pěknou instrumentální vsuvku. V samotném závěru osm a půl minuty dlouhé skladby pak dostanou trochu víc prostoru i jinak hodně nenápadné a upozaděné klávesy.

Tady původní album končí, nášupem na CD reedici jsou ještě písničky Un falco nel cielo/Prehistoric Sound. Obě jsou stejné a liší se jen textem – ten první je v italštině a druhý v anglině. Skladba pochází z roku 1971 a podílel se na ní ještě původní člen Osage Tribe Franco Battiato. Je to sice ještě takovej pop rock, ale i on obsahuje prvky etnické hudby a při troše fantazie si tak můžete představit obřadní oheň a postavy bojovníků v rituálním tanci…

Původní vinyl patří k vyhledávaným raritám a jeho cena přesahuje 1000 €uro. Hrůza, ale pro nás ostatní jsou tu naštěstí daleko dostupnější reedice na CD. Ta moje z roku 2000 (od VM 2000) je sice v obyčejné krabce, ale co už. Dvanáctistránkovej booklet je božohódovej a obsahuje spoustu informací – jak profil kapely, tak vzpomínky jejích členů (italsky i anglicky), texty písní a pár fotek.  Po hudební stránce je to parádní hard rock, ale ze zvuku jsem zklamanej. Taková hudba by si zasloužila lepší produkci a dnes už vím, proč jsem s tím nákupem tak váhal. Ono to blbě hrálo už při nástřelech z internetu, ale utěšoval jsem se tím, že z cédéčka to bude lepší. Není. Se sluchátky to ještě ujde, ale přes repro je to taková slitá zvuková koule bez detailů a prostoru. Zní to jak nějakej demáč a je to škoda.

Dal bych čtve(ril)ku, ale s ohledem na zvuk tu jednu hvězdu sundám. Ovšem aj přes ty moje nářky jsem rád, že to CD mám.

SKLADBY:
1. Hajenhanhowa  (9:38)
2. Arrow Head  (5:16)
3. Cerchio di luce  (7:19)
4. Soffici bianchi veli  (9:40)
5. Orizzonti senza fine  (8:21)

Bonus tracks :
6. Un falco nel cielo  (2:59)
7. Prehistoric Sound  (2:58)

SESTAVA:
Marco Zoccheddu – voce, chitarra, pianoforte, armonica e organo
Bob Callero –  basso e voce
Nunzio “Cucciolo” Favia – batteria e voce

 

Arrow Head Book Cover Arrow Head
Osage Tribe
Hard rock, Prog Rock
Bla Bla
1972
LP
5
CD: VM 2000 ‎– VM CD 037 /2000/

6 názorov na “Hodný, zlý a ošklivý”

  1. Dík za pěkný čtení! Ze záplavy italský produkce, kterou nás tu pilně zásobujete, je Arrow Head jedním z těch alb, co mě oslovilo nejvíc. Už je to pár neděl, co jsem ho objednal na vinylu, spolu s Uno (Panna Fredda). Rád bych se jich dočkal.

    1. Rádo se stalo. V propagaci italskejch kapel a alb hodlám ještě nějakou dobu pokračovat, třeba ještě někdy překvapím.

      Doufám, že ti ty desky brzy a v pořádku dojdou. Kdes je bral ? Mrknul jsem na btf.it a tam je mají obě skladem po 20 €.

Pridaj komentár