La Vetraia – Bg007 DVD /2005/
Záznam koncertu, věnovaného vzpomínce na legendární Biglietto per l‘Inferno. Vystoupení proběhlo 29. ledna 2005 v Lecco a zúčastnila se ho celá plejáda zajímavejch hostů…
Někteří vystoupili přímo na prknech “Teatro della Società”, jiní natočili aspoň video s rozhovorem a zdravicí. Zazněly nejenom předělávky Biglietto per l‘Inferno, ale i dalších legend italského progresivního rocku – Banco del Mutuo Soccorso, nebo Le Orme. Pochopitelně však došlo i na původní tvorbu zúčastněnejch interpretů a takovým zlatým hřebem byl křest limitovaného box setu Biglietto per l‘Inferno, obsahujícího čtyři CD, profilové DVD a výpravnou knižní publikaci.
Nevděčnou úlohu předskokanů na sebe vzali Ubi Maior a já jejich krátké, energické vystoupení hodnotím jako nejlepší set celého programu. S předělávkami skladeb Il tempo della semina a Confessione (plus vlastní peckou Vendetta) se vůbec nemazali a trefili hřebík přímo na hlavičku. Frontman Mario Moi tam sice pobíhá jak v záchvatu epilepsie, ale nakonec, proč ne.
Původní zpěvákem Biglietto per l‘Inferno byl Claudio Canali, ovšem ten už to dávno zabalil a vstoupil do kláštera. Následující rozhovor v italštině a bez titulků může být zajímavej pro příznivce v Itálii, nicméně nám ostatním nejspíš moc neřekne. O nic zajímavější není ani báseň La canzone del padre, kterou recituje Gian Franco Scotti a tak už se těším na další porci muziky, kterou servírují Greenwall. Ti si připravili předělávky skladeb Il nevare, Una strana regina a Solo ma vivo, které doprovodili dvojicí písniček z vlastní dílny. I jejich, v první polovině komornější vystoupení se mi líbí a velmi pozitivně vnímám civilní a přesto charismatický projev zpěvačky Michele Botti.
Kytarista a skladatel Paolo Tofani je známej především svým působením ve skupině Area, ale svoji nesmazatelnou stopu zanechal i v kapelách I Califfi, nebo Crystals. Osobně se koncertu zúčastnit nemohl a tak natočil aspoň home video s – možná – interesantním vyprávěním. Ovšem v italštině a bez titulků si jeho obsah můžu tak akorát domýšlet…
Rovněž Patrizio Fariselli proslul jako člen fusion legendy Area a jeho sólové vystoupení s adaptací šlágru Luglio agosto settembre nero stojí za to. Jenom Patrizio a klavír, ale je co poslouchat, i na co se dívat.
Dalšími v pořadí jsou Fonderia, ke kterým se v průběhu vystoupení připojí i Rodolfo Maltese, v srdcích fanoušků zapsanej jako dlouholetej kytarista Banco del Mutuo Soccorso. Fonderia přepracovala skladby Ansia a Confessione, ovšem potěšily mě aj covery od BMS. Jmenovitě Rip a Non mi rompete, navíc v totálně překopaném aranžmá. Po Ubi Maior druhej nejlepší set celého koncertu.
Jak by mohly skladby od Biglietto per l‘Inferno vypadat ve folkové úpravě předvede skupina Destabanda. Osm muzikantů s akordeonem, dudami, všelijakými píšťalkami a drnkadly beru spíš jako zpestření a zábavu, ale poslouchat se to dá. Vyvrcholením programu je představení skupiny Gas, se kterou si břinknul i ex Le Orme klávesista Tony Pagliuca. Z produkce Biglietto zazněly kompozice Tra l‘assurdo e la ragione, Il nevare a Mente solamente, nu a mě, jako fanouška Le Orme, potěšilo aj zařazení skladeb Era inverno a – především – Uno sguardo verso il cielo.
Na úplnej závěr je tady vystoupení další legendy italské hudební scény, Claudia Rocchiho. První, akustická písnička mě moc nezaujala, ale Ho cominciato a circondare il nemico je výborná. Aby ne, když tady Rocchiho doprovázejí Fariselli na piano, Maltese na kytaru a Pagliuca na Hammond…
Celý mini festival proběhl ve zcela vyprodaném divadle, ovšem jeho úroveň byla poloprofesionální a podle toho to tak taky dopadlo. Světelnej park není žádný zázrak, kamer tam taky moc nebylo, ale obraz i zvuk jsou v pohodě a dívat se na to určitě dá. Jako nejlepší set hodnotím vystoupení hard/prog rockerů Ubi Maior, za které řadím kapely Fonderia a Greenwall. Gas i Claudio Rocchi ještě celkem ujdou, ale bez toho ostatního už bych se dost dobře obešel. Video navíc obsahuje až příliš mnoho mluveného slova (nejen výše uvedené rozhovory s Claudio Canalim a Paolo Tofanim, ale i v průběhu a mezi vystoupeními), které jeho sledování výrazně ruší. Italštinu ovládající fanoušek bude spokojenej, ale my ostatní máme holt smůlu.
Pro sběratele a příznivce italského art rocku jde o poměrně zajímavej studijní materiál, ale ti ostatní se bez něj nejspíš obejdou. Já jsem na DVD narazil na německém eBay a jsem rád, že ho mám.
SKLADBY:
01. Ubi Maior
— Il tempo della semina
— Confessione
— Vendetta
02. Fra‘ Claudio racconta
03. Gian Franco Scotti recita “La canzone del padre”
04. Greenwall
— Il nevare
— Una strana regina
— Solo ma vivo
— Abbiamo ragione
— Là dove
05. Paolo Tofani
— Krsna Prema das
06. Patrizio Fariselli
— Luglio agosto settembre nero
07. Fonderia / Rodolfo Maltese
— Dubbio II
— Rip
— Confessione
— Ansia
— Non mi rompete
08. Destabanda
— Il nevare
— L‘arte sublime del giusto regnare
09. Gas / Tony Pagliuca
— Tra l‘assurdo e la ragione
— Il nevare
— Mente solamente
— Era inverno
— Uno sguardo verso il cielo
10. Claudio Rocchi
— La realtà non esiste
— Ho cominciato a circondare il nemico
Concerto Tributo
Prog Rock
La Vetraia
2005
DVD
La Vetraia – Bg007 DVD /2005/
