Sedmé album jedněch z průkopníků ostrovního doom metalu, skupiny Paradise Lost, vydané v první půli roku 1999 pod názvem „Host“, je asi nejzvláštnější a také nejméně metalová nahrávka této bandy. Hudebně jde spíš o synthpop, gotický rock a elektroniku, než o doom metal (já tomu říkám „doomoví Depeche Mode“)…
Ačkoli to pro mnohé skalní fandy představovalo šok (až zhnusení), kritici spíše pěli chválu; ne vždy zastávám stejný názor jako „odborná kritika“, ale tentokrát jsem jim za pravdu dal.
Nabízená potemnělá a ponurá „synťáková“ muzika mi hned sedla, a dodnes patří „Host“ k mým nejoblíbenějším počinům v diskografii kapely Paradise Lost.
4 názory na “PARADISE LOST – Host, 1999”
Pridaj komentár
Prepáčte, ale pred zanechaním komentára sa musíte prihlásiť.
Podle Bangu jsem si tehdy koupil My Dying Bride CD Angel And The Dark River, která se mi pro takovou temnou atmosféru líbilo, v krátké době psali v Bangu o Paradise Lost desce Draconian Times, když jsem ji viděl v obchodě, tak jsem si jí koupil taky, zajímavý obal, ale hudba se mi vůbec nelíbila a velice rychle jsem se jí zbavil. Nyní bych se k tomu nevracel.
My Dying Bride mám taky radši, od Pardise Lost se mi kromě alba „Host“ líbí hodně „Shades Of God“ z roku 1992; i když bych ještě 2–3 povedené desky našel, ve sbírce mám jen 2 výše uvedené a o další ani nestojím (to od MDB mám 7 a klidně bych ještě něco přidal).
Navíc, frontman Paradise Lost, Nick Holmes, je nesympatický, arogantní machr a naživo moc dobře nezpívá (jde mu celkem growling, ale ty čisté zpěvy nedává, resp. dává mizerně).
Prvotina od Paradise Lost, „Lost Paradise“ z 90. roku, je ještě takový death-doom (ostatně i další doomoví klasici, Anathema a My Dying Bride, z death metalu „povstali“), postupně deathových prvků ubývalo a převažoval doom a gotika…
Ale funeral doom Paradise Lost nikdy nehráli. Tento subžánr je charakteristický extrémní pomalostí, depresivním growlingem a silně ponurou náladou skladeb (viz třeba finští Burial Choir)…
https://www.youtube.com/watch?v=anAjgQ4us4U&ab_channel=Seeker
Paradise Lost jsem měl rád a sledoval je od debutu, po album Draconian Times z roku 1995. Dneska už od nich doma nemám nic a když jsem si před několika týdny pustil jejich prvotinu, už mě nebavila. Po těch letech mi najednou připadala až moc syrová a dřevní. Jak se tomu říkalo, funeral doom ?