Když se vloni kapela poněkolikáté nedostala ani do užšího výběru kandidátů, natožpak aby se dočkala samotného uvedení do Rokenrolové síně slávy, v rozhovoru pro Classic Rock si zpěvák Ian Gillan ulevil: “K těm lidem ani nemůžu cítit nějaký respekt… Někdo mi říkal, že nás považují za skupinu jednoho hitu. Jen mi není jasné, který mají na mysli. Jestli Hush nebo Kentucky Woman? Black Night? Strange Kind of Woman? Child in Time? Perfect Strangers? Knocking at Your Back Door? Ale tipuju, že asi Smoke on the Water.”

A vida, rok se s rokem ještě ani nesešel a je to tady. Více než 20 let poté, co Deep Purple splnili všechna kritéria pro uvedení do prestižní Síně, dospělo několik set lidí z hudební branže a neznámý počet fanoušků (?) hlasujících na webu magazínu Rolling Stone k poznatku, že: “Nezařazení Deep Purple v Síni je zející dírou, kterou je nyní třeba zaplnit”.
Dobře, že tak, ale…

Kdo by čekal, že se těmto odborníkům do oceněné sestavy automaticky vejde i kytarista Steve Morse za více než 20 let spolehlivých služeb v barvách kapely nebo klávesista Don Airey za patnáct roků, šeredně by se mýlil. Těmi vybranými jsou pouze pánové Ritchie Blackmore, David Coverdale, Rod Evans, Ian Gillan, Roger Glover, Glenn Hughes, Jon Lord a Ian Paice.
Nominaci kompletní klasické sestavy se snad nesnažil zpochybnit ani ten největší ignorant, zařazení další trojice vyvolených Síň odůvodnila slovy: “Rovněž původní zpěvák Rod Evans stejně jako sestava s Davidem Coverdalem a Glennem Hughesem vytvořili mistrovská díla.”
Souhlas, ale…

Bráno zvolenou optikou se nedá absolutně nijak porozumět tomu, proč a z jakých důvodů vypadlo ze seznamu jméno Nicka Simpera, jednoho ze zakládajících členů kapely, který se stejně jako Evans plnohodnotně podílel na úvodní albové trilogii, jež položila základy k pozdějšímu úspěchu a proslulosti Deep Purple.
Ve světle tohoto nepochopitelného a skandálního rozhodnutí zcela blednou i tahanice o tom, v jakém že složení skupina při ceremoniálu, který bude 30. 4. 2016 přenášet HBO, vystoupí.
Sám Nick Simper se s informací popasoval mnohem lépe než autor těchto řádek: “Ano, je to trochu divné, vždyť jsem jediným z prvních tří sestav, koho vynechali, ale že bych kvůli tomu nespal, to ne. A jsem si jistý, že to není rozhodnutí, které by pocházelo z kapely.”
Kéž by měl pravdu…