Phantom 5 tedy plně pokračují v tom, s čím začali na debutu a s čím se vlastně prezentovali již dlouhá léta předtím v Bonfire, Mad Max, Casanova, Frontline či Jaded Heart. Co je nejdůležitější, z jejich živé hudby ani na moment nečpí staroba, i přes to, že se nevyhýbají (a jsem přesvědčen, že zcela záměrně) stylovým klišé, neprosákne do jejich postupů obyčejná rutina, nezaměnitelný hlas Clause Lessmanna zní stále velmi svěže (a pochopitelně, že díky jeho charakteristickému zabarvení si mnohokrát vzpomenete na silná léta Bonfire.

Pro mne jedno z Top alb, letošního roku.