O progresivní muzice se tvrdí, že pokud vám některá nahrávka z jejího širokého spektra na první poslech nesedne, že právě taková má u vás zaděláno na největší překvapení a šanci s dalšími pokusy naplno zabodovat. Zkrátka, že kvalitní hudba se pozná až v opakovaných oknech, až tehdy vystoupí na povrch její skutečně silné zbraně a na první dobrou nezměřitelná hodnota. VIAC Krásy jara z hlediska hudebního Krásy jara z hlediska hudebního
Spring
Prog Rock
RCA/Neon
1971
LP
8
O existenci jakýchsi Spooky Tooth jsem donedávna neměl sebemenší tušení. Na jejich stopu mne přivedl kolega Balů, ve spojitosti s kytaristou Foreigner, Mickem Jonesem. Zájem, který jsem v té době (cca před rokem) projevil byl pramalý, až náhoda a energické přehrabování se v konci 60. a začátku 70. let, tedy v době, kdy vznikala “ta nejlepší produkce” a kapely rostly jako houby po dešti, zapříčinily, že jsem v plné míře objevil i tyto velikány. VIAC Zubařská ordinace doktora Harrisona Zubařská ordinace doktora Harrisona
Spooky Two
Hard Rock
Island Records
1969
LP
8
Album Ceremony od britské progrockové kapely Spooky Tooth bylo už před více než čtyřiceti lety v mém okolí vnímáno jako kultovní hudební produkt. Poprvé jsem se s ním seznámil v již několikrát zmiňovaném Divadle hudby v pořadu Underground, který dodnes považuji za jakousi vzdělávací základnu v oboru rockové hudby, kdy hlad a touha po informacích byly vytěsňovány z okolí nás, tehdejších teenagerů… VIAC Spooky Tooth – Ceremony, 1970 Spooky Tooth – Ceremony, 1970
Ceremony: An Electronic Mass
Progresivní rock
Island Records
1970/1989
CD
6
CD Mantra, Francie
Bohatá nadílka skupin druhé poloviny šedesátých let, které významným způsobem ovlivnily běh doby a nadčasově vytýčily svoje hudební východiska nám ponechává dostatečný manévrovací prostor, abychom mohli vzpomenout na jejich odkaz a připomenout jejich profily.Spooky Tooth – Spooky Two, 1969
Skupina, která byla už koncem šedesátých let zařazena do kategorie tzv. progresívního rocku svou existencí naplnila svoje poslání a ukázala tak cestu dalším skupinám, které ještě více v pozdějších letech rozvinuly její hudební principy. VIAC Spooky Tooth – Spooky Two, 1969
Spooky Two
Hard Rock
Island Records
1969
LP
8
Stalo se vám někdy, že jste si při poslechu desek nějaké kapely říkali: „Jo, je to dobrý, ale něco tomu chybí“. Najednou, když už ztrácíte naději, přistane v přehrávači cédečko a najednou se kolem rozjasní – „tak to je ono !!!!!“Skličující emoce temných Soft Kill z Portlandu
Saviour
post punk, gothic
Profound Lore Records
2018
CD
10
Sú kapely, ktoré boli zaradené do určitej priehradky. Často o tom nerozhodovala samotná hudba, skôr image. Jednou z nich bola aj zabudnutá londýnska úderka Silverhead, ktorú odborníci zaškatuľkovali do glam rocku. Jej mozgom bol spevák Michael Des Barres, herec s modrou krvou, ktorý na seba upozornil v londýnskom Duchess Theatre v Najšpinavšej show v meste. VIAC Silverhead – hard rock s modrou krvou Silverhead – hard rock s modrou krvou
Silverhead
hard rock
Purple Records
1972
LP
10
CD Akarma – AK 1034 /2003/ Beatová skupina I Santoni byla založena v druhé polovině šedesátých let ve Florencii a kromě singlů po sobě zanechala jediné album. Vyšlo v roce 1972 a stejně jako podobné nahrávky té doby (I Boom, Laser, Raminghi, nebo Il Mucchio) je i ono hodně ovlivněné zvukem šedesátých let. VIAC Svatoušci, co vystrkují růžky Svatoušci, co vystrkují růžky
Noi: I Santoni
psychedelic rock, prog rock
Car Juke Box
1972
LP
9
CD - Akarma, 2003
The Spektors (1965-66) Ronald Belford ‘Bon‘ Scott se narodil 9. července 1946 v malé obci Forfar nedaleko skotského městečka Kirriemuir, v němž prožil prvních šest let svého života. V roce 1952 s rodiči přesídlil do Austrálie, kde se po krátkém pobytu v Melbourne a adelaidském předměstí Sunshine v roce 1956 usadili ve Fremantle, jednom z nejstarobylejších měst Západní Austrálie. VIAC Bon Scott (pre-AC/DC) Bon Scott (pre-AC/DC)
The Valentines (1966-70)
Fraternity (1970-73)
Mount Lofty Rangers (1974)
CD Akarma – AK 1031 /2002/ Jediné album italských La Seconda Genesi je sběrateli ceněnou a jen velmi těžko sehnatelnou raritkou. Jednak vyšlo v miniaturním nákladu 200 kopií a navíc mělo každé z nich svůj unikátní obal. Sice to byly jen různě barevné fleky a skvrny ve stylu abstraktního expresionismu, ale co kus, to originál. A to se cení. Ovšem kapele samotné to bylo houby platné. Ohlasy na desku byly sice docela dobré, ale malé vydavatelství jí nedokázalo zajistit dostatečnou podporu a větší průlom nepřinesla ani účast na několika hudebních festivalech. Již o rok později byl s La Seconda Genesi ámen… VIAC Expresionismus s vůní rock’n’rollu Expresionismus s vůní rock’n’rollu
Tutto Deve Finire
progressive rock
Picci
1972
LP
8
CD - Akarma, 2002
Britská skupina Supertramp albumom Crime Of The Century zažiarila na hudobnej oblohe ako megahviezda. Ak máte chuť, tak sa so mnou vráťte do tohto obdobia a zaspomínajte. Táto kapela priniesla do rocku niečo svieže, progresívne. Či už to bolo spojenie klávesov a piana, ktoré často hralo v staccato štýle, k tomu saxofón alebo dve vokálne polohy – na jednej strane falzet Rogera Hodgsona, na druhej bluesovejší prejav Richarda Daviesa. Výrazne sa tým presadila v rokoch 1974-1980. VIAC Supertramp – Crime Of The Century, 1974 Supertramp – Crime Of The Century, 1974
Crime Of The Century
progressive rock
A&M Records
1974
LP
8
Život „uteká“ ako voda v Toryse a ja sa vraciam do minulosti. Spomínam na mnohé výročia, oslavy konca 2. svetovej vojny a moje počítanie, ktoré nijako nevychádzalo. Ako je možné – toľko rokov po tej hrôze a na Slovensku je viac partizánov ako v čase Slovenského národného povstania!? A všetko sa opäť vracia; čím viac liet od Nežnej revolúcie, tým väčší počet „hrdinov“, ktorí sa o to zaslúžili… VIAC Rok 1977 a „Hrrr na ně…“ – výborný hard rockový kabaret made in Czechoslovakia! Rok 1977 a „Hrrr na ně…“ – výborný hard rockový kabaret made in Czechoslovakia!
Hrrr na ně…
hard rock
Supraphon
1977
10
CD - Supraphon, 1992(?)
„Hello, tak sme tu opäť! Pre všetkých, čo o to stoja!“Status Quo – Hello!, 1973
Po vydarenom opičiakovi Piledriverovi, po ktorom sa o skupine začalo rozprávať snáď aj medzi Eskimákmi, prichádza na trh nová porcia boogie hard rocku. Taká, ako to vedia iba títo londýnski fičúri v ošúchaných leviskách a tričkách s krátkymi rukávmi. Podľa dostupných informácií – všetky tričká s dlhými rukávmi darovali Armáde spásy pre uzimených Afričanov. VIAC Status Quo – Hello!, 1973
Hello!
hard rock
Vertigo
1973
8
CD - Vertigo, 1991
“Symfonický rock v Austrálii nikdy neměl na růžích ustláno, Sebastian Hardie byli vůbec první kapelou toho druhu na tamní hudební scéně. V polovině sedmdesátých let se jim sice podařilo uspět s debutovým albem, ale poté na domácí půdě upadli v zapomnění. Stali se však pojmem zejména v japonských progrockových kruzích a jejich alba Four Moments a Windchase jsou považována za klasiku žánru!” Ian McFarlane: Encyclopedia of Australian Rock and Pop, 1999 VIAC Sebastian Hardie Sebastian Hardie
Satellite je poľská progresívna rocková skupina, ktorá priamo nadviazala na veľmi úspešnú skupinu Collage. Bubeník Wojtek Szadkowski, ktorý sa ako autor a spoluautor podieľal na takmer celej tvorbe Collage, založil novú skupinu v r. 2000.Satellite
Na začiatku Szadkowski pozval Dareka Lisowskeho (klávesy) a Krzysztofa Narbuta (gitary), aby hrali muziku bez akýchkoľvek záväzkov, či plánov na nahratie albumu. VIAC Satellite
SBB je poľská skupina, ktorá vždy skúšala prelomiť všetky pravidlá v rockovej hudbe. Vznikla v r. 1971 ako Silesian Blues Band v poľskom meste Simenowice v Sliezsku. Založil ju Józef Skrzek, spevák a hráč na basovú gitaru, harmoniku, husle a klávesové nástroje. Začal cvičiť ako 4-ročný. V r. 1967 začal navštevovať najprestížnejšiu hudobnú školu v Poľsku, v Katoviciach. Chcel sa stať koncertným klaviristom. Po zlomení ruky (pri hraní etudy) nemohol cvičiť asi pol roka a v r. 1969 sa vzdal plánov stať sa koncertným klaviristom. Začal hrať v rôznych rockových a džezových kapelách. VIAC SBB SBB
