Archívy kategórie: HISTÓRIA ROCKU

1967/8: Duha nad Monterey

V horkých červnových dnech si užívám půlstoletí staré filmové záznamy a muziku spjatou s jednou ze zásadních hudebních událostí rockové historie: festivalem Monterey Pop 1967.
Tvůrčí vzedmutí americké hudební scény druhé poloviny šedesátých let rámují tři události pod širým nebem: Monterey, Woodstock a Altamont. Symbolizují naději, vrchol a zmar. VIAC 1967/8: Duha nad Monterey →

1967/9: Dozvuky a poselství Monterey

Otisk Monterey v dějinách hudby je zcela zásadní, byť pro dnešní mladé rockery ne úplně snadno uchopitelný a zřejmý. Víkendová párty 16./17./18. června 1967 totiž ukázala, jak všeobjímajícím fenoménem je hudba a že vnímavé rockové publikum umí přijmout mimo svou i hudbu z jiného „vesmíru“. Lze si jen přát, aby mezilidská i hudební tolerance panovala i na současných festivalech. VIAC 1967/9: Dozvuky a poselství Monterey →

1967/10: Syd Barrett – démant odvrácené strany bytí

Psychedelie ovládla v druhé polovině šedesátých let nejenom slunnou Kalifornii, ale i podstatně chladnější Londýn. Hudba otevřela díky drogám svou Pandořinu skříňku, která mnohé slibovala, leccos splnila, ale vše si nakonec vybrala krvavě zpět, viz útrpně spalující příběh Syda Barretta, stvořitele PINK FLOYD. VIAC 1967/10: Syd Barrett – démant odvrácené strany bytí →

1967/11: A metr na ně máme! Na koho? Na chuligány vlasatce bigbíty přece!

Tak nějak mohla vypadat debata soudruha příslušníka a pouličního důvěrníka ve čtvrté cenové po upocené šichtě. Socialistická realita sedmašedesátého totiž nebyla zdaleka tak veselá a volnomyšlenkářská, jak by se z dosavadních dílů série o nejvýznamnějším roku rocku mohlo zdát. VIAC 1967/11: A metr na ně máme! Na koho? Na chuligány vlasatce bigbíty přece! →

Barry Godber (*1946 – †1970)

Po neúspěšných sessions s producentem Tonym Clarkem od The Moody Blues se King Crimson odebrali do londýnských nahrávacích studií Wessex Sound, kde během léta 1969 připravili debutové album. V Evropě (Island Records) bylo k mání 10. října tr., Amerika (Atlantic Records) se dočkala o dva měsíce později, bo nejen mistr tesař, ale i technik se někdy utne. VIAC Barry Godber (*1946 – †1970) →

Hudobný rok 2018

Miesto prázdnych úvodných fráz idem rovno k veci a teda k tomu, čo ma hudobne zaujalo z albumov, ktoré vyšli v minulom roku 2018. Je to teda výsostné subjektívne zhodnotenie, no možno v tom však nájdete aj niečo, čo osloví aj vaše ucho. V celku vydarené diela vydali veteráni: Uriah Heep, Magnum, Ashbury, Martin Barre, Ted Nugent alebo aj Slash. VIAC Hudobný rok 2018 →

Hudební události roku 2018

STUDIOVÁ ALBA:
První polovina letošního roku se nesla v duchu rčení “po posvícení bejvá … půst,” nakonec se ale počtem nových děl starých mistrů nijak nelišil od předchozích výživných let. A stejně jako v minulosti, i tentokrát se mi do osobní dvacítky nejvydařenějších alb vešlo několik sólových titulů od muzikantů, kteří zaktivovali svůj autorský potenciál až mimo domovskou kapelu. VIAC Hudební události roku 2018 →

Witch & Warlock

Witch & Warlock byl privátní germánský label založený v západoněmeckém Düsseldorfu během revolučního roku 1989. Dostupné materiály praví, že u jeho zrodu stála dvojice Erika ‘Witch’ Gnotzik a Manfred ‘Warlock’ Uhr, kteří po čase spojili síly s dalším specialistou na staré vykopávky SPM Records provozovaným Clausem Kriebitzschem, v němž někteří poznali zmíněnou Eriku… VIAC Witch & Warlock →

Hudební události roku 2017

STUDIOVÁ ALBA:
I loňský přísun nových děl starých mistrů zabral mnohem víc poslechového času, než bych čekal a doufal. Zato ze žebříčku “50 Best Albums of 2017” sestaveného hudebním magazínem Rolling Stone jsem slyšel jediný kus a co víc, o tvorbě (v mnoha případech i samotné existenci) drtivé většiny umístěných interpretů nemám ani tucha. Tím se nechlubím ani netrápím, jen konstatuji fakt s poznámkou, že ze snadno obhajitelných důvodů se do seznamování neplánuji pouštět ani v budoucnu. VIAC Hudební události roku 2017 →

A Day at the Opera

Rockovou operu jakožto rozsáhlejší kompoziční celek s epickým příběhem přinesla druhá polovina šedesátých let.
Časté dohady o prvenství v této atraktivní disciplíně způsobil smutný fakt, že řada průkopníků upadla v zapomnění i se svým činem dřív, než stačila vejít v obecnou známost, stejně jako skutečnost, že tímto termínem nemožno označit každé koncepční album. Nepřísluší mj. kultovním titulům Pet Sounds od Wilsonových Beach Boys, beatlesovskému Seržantu Pepperovi, ani miniopeře The Who Sell Out, pohádkovému příběhu Small Faces Ogdens’ Nut Gone Flake, či Bowieho nejznámějšímu alter egu Ziggymu Stardustovi. VIAC A Day at the Opera →