Rok 2013 byl, podobně jako ty dva předešlé, velice štědrý na nové a kvalitní nahrávky mladších i starších spolků, hrajících nejrůznější hudební styly.
Velmi mě potěšilo, že si v takové silné konkurenci dokázaly své místo na výsluní obhájit rovněž žijící legendy, kterým přece jen už mohl snáze docházet dech. V třináctém roce nového milénia se to, podle mého, nejlépe podařilo „klasikům” Black Sabbath a Motörhead. VIAC MOTÖRHEAD – Aftershock→
Ten termín jsem poprvé zaznamenal někdy na přelomu sedmý dekády s osmou na letenský burze v souvislosti s kapelou Point Blank. Líbil se mi její název stejně jako přebaly desek a co si vybavím, pělo se tam na ni i dost chvály. Ve snaze přiblížit mi o co kráčí, borec zasvěceně povídá: “jižanskej rock, vole… dvě tři kytary rozumíš, jízda jak prase, vole” a začal hoblovat imaginární nástroj, do rytmu házet bosou hlavou a přidal několik dalších jmen představitelů žánru, z nichž jsem si zapamatoval jenom Blackfoot. K bližšímu kontaktu ale tenkrát nedošlo. Tři kytary, proboha na co? Kdyby tam radši šoupli hammondky… VIAC “Hell yeah!” aneb trnitá cesta na jih→
Pamätám si na moment, keď som sa prvýkrát stretol so skupinou Molly Hatchet. Bolo to roku 1979 a naša miestna rozhlasová stanica ju predstavila v rockovej show „Boogie No More“. Išlo o trojitý gitarový záprah – Dave Hlubek, Duane Roland a Steve Holland – ktorý poháňal správne južansky zastretý vokál Dannyho Joea Browna. A mne sa to veľmi zapáčilo.VIAC Molly Hatchet – Battleground (2019)→
Battleground
Molly Hatchet
Southern Rock, Hard Rock
Steamhammer
2019
2xCD, 3xLP
19
Materiál albumu, o ktorom sa neformálne vravelo už na prelome rokov 2015-2016, kapela definitívne nahrala a technicky upravila bez nejakej mediálnej publicity v priebehu leta a jesene roku 2018 a na svetlo sveta sa oficiálny nosič dostal symbolicky počas prvého týždňa roku 2019. Teda práve 12 rokov po štúdiovej trojke The Sparrow a rovných 20 rokov po kultovom debute Starfooted.VIAC Metaphor – The Pearl (2019)→
The Pearl
Metaphor
Prog Rock, Symphonic Rock
Trope Audio
2019
CD
9
Italská art rocková skupina Mangala Vallis vznikla v roce 1998 a o čtyři roky později natočila svoje první, dlouhohrající album pojmenované The Book Of Dreams. To sklidilo poměrně slušnej ohlas jak u kritiky, tak fanoušků a bylo vydáno ve dvanácti zemích světa. Lycanthrope je druhým zářezem v diskografii skupiny a vyšlo v říjnu 2005… VIAC Vlkodlak, dítě noci→
Lycanthrope
Mangala Vallis
Prog Rock
Ma.Ra.Cash Records
2005
CD
8
Na počátku šedesátých let, po unylém jazzu a swingu padesátých let, se v Československu objevil dovádivý twist. Hned za ním k nám mohutný příliv doplavil silnou vlnu rock and rollu, později střídanou britským mersey soundem a poté rhythm and blues. Domácí scéna bujela jako houby po dešti. Českému bigbítu tehdy kraloval Olympic, na Slovensku to byli Beatmen.VIAC The Matadors – The Matadors (1968)→
The Matadors
The Matadors
Rhythm & Blues, Psychedelic Rock, Beat
Supraphon
1968
LP
12
Fascinácia a inšpirovanie sa fenoménom Genesis v 90. rokoch XX. storočia boli javom v progresívnom rocku relatívne intenzívnym. Americká kapela METAPHOR ukázala, že nielen britské a kontinentálne skupiny z Európy vedia nadviazať na ducha a vedomie Gabrielovskej éry hudobného giganta 70. rokov.VIAC Metaphor→
Dánská kontroverzní umělkyně Amalie Bruun proplouvá různými hudebními styly a neřeší výčitky různých puristů, že se od popu (A. Bruun) přesunula k alternativnímu rocku (s kapelou exCops), aby v posledních letech zakotvila u severského black metalu s prvky skandinávské lidové muziky (její současný projekt Myrkur). VIAC Myrkur – proti proudu času za skandinávskou lidovou hudbou→
Folkesange
RR74262
Myrkur
folk
Relapse
2020
CD
12
CD
První zmínku o existenci jakýchsi Megadeth jsem zaznamenal jako prcek, řekněme v 12 letech, kdy mi kámoš půjčil nejspíš polskou kazetu s albem z 88 roku – So Far, So Good… So What! a víc než šílený rachot zaujal mladého pakina jeho nekompromisní obal. VIAC Úkrok stranou tím správným směrem→
Cryptic Writings
Megadeth
Heavy Metal
Capitol Records
1997
CD
12
Produkty kapely Manfred Mann’s Earth Band jsou jedním z posledních oživení mé soukromé sběratelské anabáze. Tento objev patří k těm větším a svou bohatou diskografií i k rozsáhlejším. Postupně se prokousávám jejich sedmdesátkovou tvorbou a jestliže jsem ještě nedávno psal o tom, že dávám přednost období s Chrisem Thompsonem u mikrofonu, dnes tomu už není zase tak pravda. VIAC Muž stojící ve stínu druhých→
Nightingales & Bombers
Manfred Mann's Earth Band
Prog Rock
Bronze
1975
LP
8
Věčná škoda takového kytaristy, jakým byl Gary Moore. Když si člověk uvědomí, kolik fantastických desek mohl ještě složit a nahrát, obzvlášť při potenci, jakou ve svém zralém věku vykazoval, věčná škoda. Ač nejsem celým srdcem bluesman a tento styl poslouchám pouze okrajově, produkce střapatého Ira si mě v posledních letech získává čím dál častěji. VIAC Král bluesové kytary→
Bad For You Baby
Gary Moore
Blues Rock
Eagle Records
2008
CD, LP
11
Aftershock
