Dívám se na obal CD: černobílý, z blízka nafocený obličej vážného Petera Hammilla – aniž by v tom byla jakákoli teatrální póza. Bolest, která nekřičí, se zrcadlí v jeho očích, které jako by přesto nestárly v jinak stárnoucím obličeji. VIAC Peter Hammill – Singularity (2006) Peter Hammill – Singularity (2006)
Singularity
Art Rock, Prog Rock
Fie! Records
2006
CD
9
Pamatuju si, když jsem poprvé v roce 2004 voňavé cédéčko strkal do CD přehrávače, svoji obavu: “Ježišmarja, Peter Hammill, a BEZ klavíru? Vůbec na něj nezahraje? Žádný klávesy? Bude se mi to líbit?” Moje obavy se kupodivu ukázaly jako zcela zbytečné, protože Peter Hammill přišel s velice silným, emocemi nabitým materiálem, připomínajícím tak kytarové písně třeba z legendárního alba Chameleon In The Shadow Of The Night (1973). VIAC Peter Hammill – Clutch (2002) Peter Hammill – Clutch (2002)
Clutch
Prog Rock
Fie! Records
2002
CD
9
Čtrnáct instrumentálních kratších skladeb. Nahraných jejich autorem Peterem Hammillem mezi lety 1999-2000. Zcela se ocitáme mimo rock (nebo minimálně mimo rock, tak jak je obecně brán), jsme spíš na poli elektronické experimentální hudby trochu připomínající třeba… No, nikdo mě nenapadá. Tohle je opravdu těžko zařaditelná a těžko přirovnatelná záležitost. VIAC Hammill/Sonix – Unsung, 2001 Hammill/Sonix – Unsung, 2001
Unsung
Electronic, Rock, Experimental
Fie! Records
2001
CD
14
Po experimentování s Rogerem Enem, přepracované opeře vzdávající hold Edgaru Allanu Poeovi a albu melancholických balad None Of The Above zde máme pro změnu (opět příjemnou změnu) čistokrevný progrock. Dramatické, vitální, hudebně bohaté album. VIAC Peter Hammill – What, Now? (2001) Peter Hammill – What, Now? (2001)
What, Now?
Prog Rock
Fie! Records
2001
CD
8
Album None Of The Above je kolekce plná překrásných balad, jaké snad umí napsat jen Peter Hammill. CD bylo nahrané v období leden 1999 až únor 2000. VIAC Peter Hammill – None Of The Above, 2000 Peter Hammill – None Of The Above, 2000
None Of The Above
Art Rock, Prog Rock
Fie! Records
2000
CD
8
Alba, na kterých Peter Hammill spolupracoval s jinými umělci, byla a jsou vždycky zajímavá. Už jen proto, že člověk netuší, co přesně na něj vykoukne. Někdy i vybafne. Ať už to byla např. méně známá spolupráce s japonským umělcem Ayuo Takahashim na albu Songs From A Eurasian Journey (1997), nebo tato více známá spolupráce s bratrem slavnějšího Briana Ena, s Rogerem Enem. VIAC Roger Eno & Peter Hammill – The Appointed Hour, 1999 Roger Eno & Peter Hammill – The Appointed Hour, 1999
The Appointed Hour
Experimental, Ambient
Fie! Records
1999
CD
20
Peter Hammill se na výborném koncertě v Union Chapel (plném hudebních raritek a neprofláklých kousků) sešel (po nějaké době) mimo jiné se všemi kolegy z Van der Graaf Generator a asi si zase padl do oka i s Hughem Bantonem, protože on je tentokrát tím z VdGG, který album Everyone You Hold lehce koření svým nicméně nezaměnitelným způsobem. VIAC Peter Hammill – Everyone You Hold, 1997 Peter Hammill – Everyone You Hold, 1997
Everyone You Hold
Prog Rock
Fie! Records
1997
CD
9
V roce 1997 jsem v rámci cestování po jižní Anglii navštívil také město Bath (krásné lázeňské město plné památek, včetně například dochovaných římských lázní) a nemohl jsem nenavštívit nahrávací studio hudebníka Petera Hammilla, Terra Incognita. Řeknu vám, chtělo to odvahu tam vlézt. VIAC Peter Hammill – Sonix, 1996 Peter Hammill – Sonix, 1996
Sonix - Hybrid Experiments 1994-1996
Abstract, Experimental
Fie! Records
1996
CD
9
Tak tohle je slabota. V roce 1997 jsem si z Anglie objednal knihu o Peteru Hammillovi The Lemming Chronicles. Byla v angličtině, ale nějak jsem ji přelouskal. Co má taky člověk dělat, když o lidech jako Peter Hammill nebo Robert Wyatt v češtině nic nevychází? Každopádně jsem se z knihy dozvěděl spoustu informací. VIAC Peter Hammill – The Noise, 1993 Peter Hammill – The Noise, 1993
The Noise
Prog Rock
Fie! Records
1993
CD
8
Ne-hammillovské, ne-van der graafovské, hudebně těžko zařaditelné, instrumentální, improvizačně jakoby jen cosi podbarvující… ale přesto – geniální! A že s tímhle slůvkem šetřím! VIAC Peter Hammill, Guy Evans – Spur of the Moment, 1988 Peter Hammill, Guy Evans – Spur of the Moment, 1988
Spur of the Moment
Instrumental
DaTE
1988
CD
11
V roce 1985 Peter Hammill pracoval na nové, dychtivě očekávané studiovce Skin (přeci jen předchozí rok 1984 jeho kompilační album znovunatočených love songs Love Songs nepřineslo nic nového, „jen“ starší milostné skladby v novém kabátě). Album Skin bylo natočené ve složení, které po přečtení vzbudí velké očekávání, ale nadšení je bohužel trochu zbytečné. VIAC Peter Hammill – Skin (1986) Peter Hammill – Skin (1986)
Skin
Prog rock
Foundry Records
1986
LP, CD
8
CD: Date Records - DACD 9.00145 O (1986)
Poslední dobou se mi stává, že se v CD přehrávači podezřele často objevuje koutouček s nápisem Huminoita. Hudba tohoto finského souboru čerpá z několika různých stylů a je vhodnou kulisou k letošnímu zimnímu období. Ve stručnosti vás s touto kapelou seznámím.Melancholičtí Finové Huminoita a jejich tři dítka
CD Ricordi – 74321984482 /2003/ Pod jménem Hunka Munka bych hledal spíš indiánského náčelníka, ale chyba lávky – je za ním schovanej italskej zpěvák a klávesista Roberto Carlotto. Toho to ke klapkám táhlo už o dětství a první krůčky své profesionální kariéry si odbyl na štacích po Anglii, Německu a Švýcarsku, kde předskakoval i Rodu Stewartovi, nebo Colosseum. VIAC Jedna vlaštovka jaro nedělá Jedna vlaštovka jaro nedělá
Dedicato A Giovanna G.
Progressive rock
Ricordi
1972
LP
11
CD - Ricordi – 74321984482 /2003/
Zpěvák a klávesový hráč Mike Harrison se narodil 3. září 1945 ve městě Carlisle na severozápadě Anglie nedaleko hranic se Skotskem. A jakoby se závan tamní drsné a magické přírody navždy promítl do jeho hlasu, bo darmo hledat přesnější charakteristiku. Ať už ho vložil do služeb rockové kapely nebo sólového projektu, blues či hard rocku, vždy tak činil s nevídanou jistotou a přesvědčivostí. Dokladem budiž nejenom tvorba nejznámější Harrisonovy formace Spooky Tooth, ale i nahrávky pre-projektu VIP’s, respektive Art, stejně jako pětice sólových alb. VIAC Mike Harrison (3. 9. 1945 – 25. 3. 2018) Mike Harrison (3. 9. 1945 – 25. 3. 2018)
KEN HENSLEY & Our Propaganda Nenechal jsem si ujít žádný z předchozích pražských koncertů Kena Hensleyho, někdejší opory Uriah Heep, a vynechat jsem nevynechal ani ten letošní s výrazně omlazeným doprovodem v podobě kvartetu Our Propaganda, v promo-textu uváděném jako “pohodová banda z Británie”. VIAC Do pětice všeho dobrého Do pětice všeho dobrého
28. 10. 2017, Praha, Storm klub
