Skupina Curved Air patří k zajímavým hudebním sdružením sedmdesátých let a potvrzuje žánrovou pestrost oněch časů, kdy hudební hledačství bylo prioritním záměrem těch skupin, které nechtěly znít stejně jako ostatní a usilovaly o odlišnost a ojedinělost. Avantgardní skladatel Terry Riley jim „dodal“ název pro kapelu – odvozeně „Zakřivený vzduch“ ̶ ten termín už sám o sobě měl v sobě surreální přitažlivost. Kapela mě zaujala hned jejich prvotinou. VIAC Curved Air – Air Conditioning (1970)→
Air Conditioning
Curved Air
Prog Rock, Art Rock
Warner Bros. Records
1970
LP
10
Debutové eponymní album britské kapely Caravan jsem poznal poměrně pozdě. U nás tahle kapela nebyla nijak zvlášť známá a ani hudební kritikové, kteří počátkem sedmdesátých let psali do časopisu Melodie, jí nevěnovali patřičnou pozornost. Zbývalo si ji tedy doobjevit ve vlastním pátrání. VIAC Caravan – Caravan (1969)→
Caravan
Caravan
Psychedelic Rock, Prog Rock
Verve Forecast
1969
LP
8
Anglická skupina Camel u nás nebyla v sedmdesátých letech nějak výrazně akcentována. Tento typ hudby nepatří do ryzího artrocku, podle našich zjednodušených hledisek a měřítek. Je to progressive rock, ovšem s řadou různých ingrediencí, v němž se klasický rockový instrumentální inventář propojuje s elektronickými vymoženostmi své doby, ale i s akustickými nástroji. VIAC Camel – Camel (1973)→
Na slovenského hudebního skladatele a hráče na klávesové nástroje Mariána Vargu musela být radost se dívat. Mariána Vargu byla radost poslouchat. Konečně tu byl někdo, kdo netrpěl poníženě zahořklým pocitem jakési československé stydlivé malosti ve stylu: musíme napodobovat Beatles, Pink Floyd nebo Yes. VIAC Když za notou následuje tečka→
Sotvaže album spatříte, uhrane vás skvěle výtvarně pojednaný nápad na obalu, který už nezapomenete. Jásavými barvami a prokreslením portrétů hlav členů Canned Heat reaguje na psychedelické období… VIAC Canned Heat – Boogie With Canned Heat (1968)→
Boogie With Canned Heat
Canned Heat
Blues Rock, Boogie Rock
Liberty
1968
LP
10
Zatímco řada francouzských, italských (ale i britských) kapel se ve jménu progrocku jen snažila napodobovat Yes a Genesis, legenda německého krautrocku Can si od začátku jakoby řekla: nic takového, vytvoříme si vlastní styl hudby. Nezatížena konvencemi v sobě skupina od začátku míchala primitivní monotónnost s neotřelými, originálními hudebními postupy a nápady. Odvaha šla v jejich hudbě rukou v ruce se svobodou. VIAC Can – Ege Bamyasi (1972)→
Ege Bamyasi
Can
Krautrock, Experimental
United Artists Records
1972
LP
7
Po velice zralé úvaze jsem došel k překvapivému názoru, že od Camel se mi nejvíce líbí album Rajaz z roku 1999. Ještě větší překvapení pro mě bylo, když jsem zjistil, že existuje více lidí, kteří si myslí to samé! Troufám si říct, že třeba slavná deska Mirage (1974) má v tomto albu, co se obecné oblíbenosti týče, velkou konkurenci. VIAC Camel – Rajaz, 1999→
Capsicum Red měli raketovej start, ale celkem brzy jim došla šťáva a po krátkém letu vlastní setrvačností se z vrcholu trajektorie zřítili do úplného zapomnění… VIAC Capsicum Red – Appunti per un’idea fissa (1972)→
Appunti Per Un'Idea Fissa
Capsicum Red
Art Rock, Prog Rock, Symphonic Rock
Bla Bla
1972
LP
5
CD: Vinyl Magic, Bla Bla V.M. 050 /1995/
Psal se rok 1970, šedesátá léta nadobro odplouvala do minulosti a zanechávala za sebou hudební otisky své doby, které ani po pěti desetiletích neztratily svůj vnitřní náboj a sdělnost, díky své bezprostřednosti, možná naivitě, ale přesto v jasných konturách lidského snažení.
Kalifornie, stát slunce, dal v šedesátých letech jasný impuls řadě skupin, které se zapsaly do historie, ale mnohé z nich překročily její význam a jejich hlas dolehl až do Evropy a nezůstal nevyslyšen. VIAC Crosby, Stills, Nash & Young – Déjà vu, 1970→
Déjà vu
Crosby, Stills, Nash & Young
Folk Rock
Atlantic
1970
LP
10
Ten, kdo se v muzice hlásí k heslu sex, drogy, rock’n’roll, nemůže neznat britskou jednotku The Cult. Ten, kdo miluje kapely jako Rolling Stones, The Who, nebo Aerosmith, nemůže neposlouchat také kalty. Ten, kdo má rád všeobecně kvalitní rockovou muziku, má rád i partu sdruženou kolem dvou charismatických kamarádů a přátel, nesoucí ve svém erbu nápis The Cult. Zpěvák Ian Astbury a kytarista Billy Duffy to spolu táhnou už od nějakého třiaosmdesátého, kdy se z původního názvu Southern Death Cult postupně transformovali do nynějších The Cult. VIAC Tu rockovou káru potáhneme společně až do konce→
Pure Cult - For Rockers Ravers Lovers And Sinners
The Cult
Hard Rock
Beggars Banquet
1993
CD, LP
18
Consorzio Acqua Potabile (Konsorcium pitné vody) – pod tímto, pro našince poněkud krkolomným názvem se neskrývají italské vodovody a kanalizace, alébrž poněkud utajený klenot tamní art rockové scény. Kdo nevěří, ať tam běží anebo si o tom nechá aspoň vyprávět… VIAC Ve víru doby→
...Nei Gorghi Del Tempo
Consorzio Acqua Potabile
progressive rock
Kaliphonia
1993
CD
5
Corporal Gander’s Fire Dog Brigade bol názov jednorazového projektu, na ktorého počiatku bola skupina The Bentox, založená roku 1964 v nemeckom Erlangene, spolkovej krajine Bavorsko. V domácich podmienkach boli považovaní za najlepšiu formáciu a prischol im titul miestnych hrdinov. Tvorili ju Thomas Leidenberger, narodený 09.09.1948 (gitara, spev), Andreas Büeler, nar. 19.08.1948 (basa, spev), Lucian Büeler, nar. 19.08.1948 (klávesy, spev) a Lucky Schmidt, nar. 18.08.1945 (bubny, perkusie, piano, vibrafón). VIAC Corporal Gander’s Fire Dog Brigade→
CD M.P. Records – MPRCD 009, M.P. Records – ZSLT 70014 /1997/
O Italech Capitolo 6 se toho moc neví a v jejich historii aby se čert vyznal. S jejím sestavováním jsem si dal docela práci, ale jednotlivé internetové zdroje si odporují a dělají mi guláš jak ze sestavy, tak z (především singlové) diskografie. Ani pořádnou fotku jsem nenašel a tak mohu nabídnout jen pár holejch faktů: skupina vznikla v roce 1969 (sloučením kapel I Rangers a Gli Eremiti) a během tří let na hudební scéně natočila beatovej singl (M’innamoro di te/L’amavamo in tre), VIAC Capitolo 6 – Frutti per Kagua (1972)→
Frutti Per Kagua
Capitolo 6
progressive rock
it
1972
LP
4
CD - M. P. Records, 1997
“Hudba je součástí kultury a moje písně musí být takové, aby nikdo nemohl pochybovat o tom, že jim toto označení náleží. Nemám nic proti těm, kteří zpívají nebo poslouchají věci bez jakéhokoliv obsahu. Jen se divím. Je mi jich líto. Je mi dokonce líto i papíru, který trpí pod nanicovatým tlacháním o ničem. Jako by na světě a mezi lidmi bylo všechno v pořádku.” Johnny CashVIAC Hello, I’m Johnny Cash!→
Air Conditioning
