Jak, nebo lépe řečeno proč jsem kdysi objevil tuto zvláštní francouzskou jednotku sedmdesátých let si už dnes nevzpomenu. Předpokládám, že to bylo na popud nějaké recenze, nebo dialogu připojeného ke kapelám z podobného regionu. Že se i v tak pro rockovou a prog hudbu netypické zemi jakou Francie bezesporu je, zrodilo několik pozoruhodných uskupení v silné desetiletce hudební obrody před padesáti lety, je celkem logické. Netuším, jestli byl právě soubor Mona Lisa jedním z vůdců tamnější scény, ale odkaz jaký nám svými nahrávkami zanechal, k podobné myšlence lehce svádí. VIAC Prog made in France→
Avant Qu'il Ne Soit Trop Tard
Mona Lisa
Prog Rock, Symphonic Rock
Crypto
1977
LP
6
Michael Schenker je pro mě jeden z nejlepších kytaristů epochy sedmdesátých let. Když hrál a skládal v UFO, děly se velké věci. Každá deska s ním u kormidla je mimořádná. Silná, melodická, nápaditá a malinko jiná. Podobné poučky však k jeho osobě v průběhu let dalších už připojit nedokážu. Epizodní účinkování se Scorpions mě nechává chladným, hudba, kterou robil v letech devadesátých vesměs taky, a dnešek, či v globálu nové tisíciletí s pár zajímavými zaškobrtnutími mě neoslovuje vůbec. VIAC Osmdesátkový hard rock v typickém heavy provedení→
Perfect Timing
McAuley Schenker Group
Hard Rock, Pomp Rock
Capitol / EMI
1987
LP, CD
10
To Our Children’s Children’s Children bylo po albu In Search Of The Lost Chord mé druhé seznámení s tvorbou The Moody Blues. A jestliže jsem čekal hudbu podobnou ztracenému akordu, s prvními poslechy jsem nevycházel z překvapení. Ne, samozřejmě se nejedná o nějaké stylové přemety, či radikálně odlišnou hudební formuli. Jde o způsob podání této muziky, jež vyznívá hodně celistvě, její tempová linie je podobná a najít v jejím středu záchytný bod není jednoduché. VIAC Mágové snových fantazií a jejich další opus magnum→
To Our Children's Children's Children
The Moody Blues
Psychedelic Rock, Prog Rock
Threshold
1969
LP
13
Alternativní produkce se od té běžné progresivní dost výrazně liší. Obsáhlé diskografie kapel působících na scéně už několik dekád, bývájí jen zřídka kdy vyrovnané. Já sám takovou neznám, nebo ne takovou, od které by mne zaujal kompletní nahrávkový katalog, tak jak tomu často bývá u progresivních těles. VIAC I independent může znít progresivně→
Lifeblood
Manic Street Preachers
Alternative Rock
Sony Music UK
2004
LP, CD
12
MAGNUM. Žádná jiná kapela mě nedala tolik za vyučenou jako právě oni. Právě s Magnum jsem se nejvíc vytrestal tím, že jsem začal prozkoumávat jejich diskografii odzadu. VIAC To nejlepší se zrodilo hned zkraje…→
Italská art rocková skupina Metamorfosi vznikla na sklonku šedesátých let a do svého rozpadu v roce 1973 stihla vyprodukovat dvě velká alba. Legendárním se stalo hlavně to druhé –Inferno – ale špatnej není ani fanoušky tak trochu přehlíženej debut… VIAC Váhavými krůčky k infernu→
...E Fu Il Sesto Giorno
Metamorfosi
Prog rock
Vedette Records
1972
LP
7
CD: VM 2000 - VM CD 003
Ani Alliance, dvacetitisícovému městečku v americkém státě Ohio, se ve druhé polovině šedesátých let nevyhnul fenomén (ne)zvaný “band boom”. Mark Roller tu se svým mladším bratrem Timem sbíral zkušenosti v The Chads, Popcorn Treaty a dalších lokálních souborech, než se s pětičlennou formací Rust dočkali prvních profesionálních vystoupení v regionu. Vyzbrojeni repertoárem Jimiho Hendrixe, Cream a Doors objížděli hudební kluby v Akronu, Salemu, Clevelandu i jinde v okolí. VIAC Morly Grey→
Album Nantucket Sleighride podle mého subjetivního soudu patří k tomu nejlepšímu, co Mountain natočili. A protože jsem i výtvarně založený člověk, dokážu ocenit i netypický výtvarný nápad Gail Collinsové (později Pappalardiho partnerka a manželka), spolupracující autorsky i s Cream. VIAC Mountain – Nantucket Sleighride, 1971→
Nantucket Sleighride
Mountain
Hard Rock
Windfall Records/Columbia
1971/2003
CD
10
Co svět světem stojí, každý měsíc přinesl řadu událostí hodných zmínky. Některé si možno připomenout s respektem, jiné s nostalgií či shovívavým úsměvem, další s lhostejností nebo rozpaky, nedejbože hrůzou. Bezpochyby jsou však mezi nimi i takové, které lze zahrnout do kategorie “nezapomenutelný zážitek”. Jak dokládá několik vybraných příkladů, ani říjen 1965 nebyl výjimkou; tehdy mimo jiné: VIAC Blinded By The Band→
The Roaring Silence
Manfred Mann's Earth Band
Prog/Art Rock
Bronze
1976
LP
7
Je to tady u nás sice Západákov a Vystrkov v jednom, ale díky šikovné poloze na hranicích Čech, Bavorska a Saska se tu při svejch toulkách Evropou občas zastaví kapely, které by k nám za normálních okolností nejely. Zatím poslední (včerejší) akvizicí byli prog rock/metaloví Maestrick z Brazílie. VIAC Maestrick – klub Cihellna Aš, 21.10.2018→
Magnum – The Road To Eternity Tour 2018
10. 4. 2018, Nová Chmelnice, Praha
Když jsem byl na koncertě birminghamských Magnum naposledy, bylo nás v plzeňském klubu Šeříkovka pět a půl. Když jsem po zalovení v lupenovým archivu zjistil, že tomu právě pět a půl roku, pesimistickou asociační představu zahnal jedině fakt, že i tehdy odvedli naprosto profesionální výkon. VIAC Dobrá rajská musí chutnat sladce→
V 1997-om som ani nechyroval o dajakých empétrojkách a ten zázračný „fernet“, ako ho volá moja milá teta, bol vtedy vari iba v Bielom dome. A kto ho mal, tak mohol ráno zapnúť počítač a kľudne odísť do šichty – po návrate domov mu akurát načítalo úvodnú stránku. Takže, hudbu som zháňal cez kamarátov, ale hlavne navštevoval prešovské predajne CD. Kde sú tie časy, keď som s predajcom dokázal poklebetiť vyše hodiny a popritom aj dačo kúpiť… VIAC Cez Diablov kaňon vyšliapaná cestička k Molinke Hačetovej→
Devil's Canyon
Molly Hatchet
hard rock, southern rock
SPV
1996
CD, LP
11
CD – SPV, 2001
Kalifornská formace Ronnieho Montrose proslula především hity Rock The Nation, Bad Motor Scooter a Rock Candy z debutového alba, členstvím zpěváka a kytaristy Sammyho Hagara a nemožnými obaly většiny svých desek. Snad s výjimkou titulu Warner Brothers Presents… Montrose! šlo v ostatních případech o dokonaný atentát na obalovou kulturu. VIAC Let’s Go!→
Jump On It
Montrose
Hard Rock
Warner Bros. Records
1976
LP
8
Kytarista, zpěvák a skladatel Chris Mayfield se narodil v roce 1944 kdesi v Yorkshire a vyrůstal na pobřeží Kentu. Od roku 1959 hrál v místních kavárnách a folkových klubech, kolem roku 1962 přešel na elektrickou kytaru a prošel řadou lokálních kapel.
S The Moral Set (Mayfield, Bob Gillison, Robin Day, Colin Carter) předskakovali věhlasným uskupením té doby Johnny Kidd & the Pirates a Zoot Money’s Big Roll Band a pořídili první nahrávku Something You Got od Fatse Domina. VIAC Mayfield’s Mule→
Kdo by čekal, že nejvěrnější klon Led Zeppelin nutno hledat na jihu Evropy, v zemi zaslíbené antickým památkám, vinařům, fotbalu či vášnivým gurmánům? A že možno narazit na rockovou kapelu, která bude razit heslo “No drugs, no bullshit!”? Stalo se. VIAC Moby Dick→
Avant Qu'il Ne Soit Trop Tard
