Karel Kryl: “Ustřihneme-li ptáku křídla, přestane létat. Ale nikdy nezapomene, že létal.”
Před 28 lety v Mníšku pod Alpou zemřel na infarkt ve věku nedožitých 50 let Karel Kryl, symbol svobodné kultury.
“Nedokázali jsme nastolit slušnost, právo a spravedlnost, to mu zlomilo srdce.”*
Nechcem nič naznačovať ani ťahať na Rockovicu politiku.. No, veselo sa teda necítim. Tak som sa rozhodol vytiahnuť moje najobľúbenejšie nahrávky Kryla. Prvý a druhý album Bratříčku, zavírej vrátka a Rakovina z roku 1969. Moja najobľúbenejšia skladba od neho je Marat ve vaně. Nie je tak populárna medzi mojimi známymi, ktorí ho počúvajú… Pre mňa to je však lyrický klenot.
Pred chvíľkou som zaregistroval smutnú správu na facebookovej stránke skupiny Procol Harum, ktorá pred hodinou oznámila, že zomrel Gary Brooker (*29. máj 1945 –†19. február 2022)…
Keď už sme pri tom južanskom rocku, spomenul som si na tento album, ktorý tu predpokladám pozná maximálne iba zopár jedincov (ak vôbec). The Four Horsemen rozhodne neboli známi ako predstavitelia tohto žánru, a skôr sú povedomí fanúšikom Bon Scott éry AC/DC.
Niečo pre fanúšikov Johna Baxtera (Buffalo). Kapela s názvom Boy Racer z druhej polovice 70. rokov s Baxterom (gitara), John Gamidge (spev) a duom, ktoré sa (z historického hľadiska) na chvíľku objavilo aj v počiatočných zostavách AC/DC – Neil Smith (basa) a Noel Taylor (bicie).
Basák The Masters Apprentices Glenn Wheatley, ktorý sa neskôr presadil ako manažér Little River Band a následne Johna Farnhama, zomrel vo veku 74 rokov. Čas niečo osoliť od Majstrových učňov.
Zakladatel původní formace a frontman Dave Tice s projektem Buffalo Revisited (Troy Scerri – kytara, Steve Lorkin – baskytara a Marcus Fraser – bicí) v sydneyském hotelu The Bald Faced Stag přehráli 45 roků po jeho vydání kompletní album Volcanic Rock. Stalo se kultem i vzorem, nic to, že v ’73 bylo jeho maximem 33. místo v domácím žebříčku. I tak bylo nejúspěšnějším z pětice alb Buffalo.
Tice: “Žiju v naději, že budeme mít šanci to zopakovat, až se pandemie vrátí zpátky do díry, ze který vylezla.”
Jedna z mála jistot v tomhle pošahaným světě. Leden co leden nové album Magnum, ať už je to živák, kompilace nebo studiová deska. U těch navíc platí, že každá právě vydaná je tou nejlepší a ani tahle není výjimkou. Snad jedině, že tentokrát je tomu tak už na první dobrou.
Připomněl jsem si teď všechny desky Earth Bandu, že se tahle nestala kultem pro západní aktivisty první generace, nechápu. Při poslechu zavřu oči a v dobovejch zprávách vidím jasnej obraz. VIAC Manfred Mann’s Earth Band – Messin’, 1973→
Ak by sa ma niekto spýtal na definíciu austrálskeho rocku, odvetím nech si pustí album Let There Be Rock (1977) alebo Powerage (1978) od AC/DC. A tu je ďaľšia ukážka čistej esencie austrálskeho pub rocku v podaní Rose Tattoo, súkmeňovcov z Alberts stajne.
Akosi zabúdam na obľúbené nemecké starinky…
Podľa obalu by ste skôr mysleli, že ide o šašov z cirkusu Krone, ktorí sa pripravujú na svoje vystúpenie, ale toto power trio na svojom debute poriadne pritvrdilo – skvelá starinka…