Večerná chvíľka inšpirácie z nákupov z roka 2020

Tento rok je z mojej strany, čo sa hudby týka, skôr pôstny. Pomaličky renovujem zbierku, tu a tam po jednom nosiči. Na začiatku roka ma prepadla detská nostalgia, nuž som si zadovážil aj tituly, ktoré by ortodoxných rockerov asi pripravili o desať rokov života, a preto ich menovať nebudem.

Priebežne si dočisťujem Zappu, občas dám na miestne odporúčania (Poobah, Fuchsia) a inak som skôr v letargickom rozpoložení. Užívam si muziku, ktorú dôverne poznám. Nemám teraz toľko času, aby som o všetkom písal siahodlhé články, tak aspoň takto. Dovoľte mi uviesť pár čerstvých prírastkov.

Čo sa týka tohoročných noviniek, okrem už recenzovaného diela Coat of Arms od Wishbone Ash som siahol aj po:

NazarethLoud‘N’Proud (1973)

Nazareth patrí k tým kapelám, ktoré síce rešpektujem a vlastne mám rád, ale ani zďaleka som si jej diskografiu neskompletizoval. A tak sa mi album Loud’N’Proud dostal do rúk až tesne pred koronavírusovou uzáverou. Počul som ho naposledy ešte v detstve, a preto ho intenzívne nasávam. Asi nikoho neprekvapím, keď prehlásim, že to najpodstatnejšie na tomto albume sa nazýva The Ballad of Hollis Brown.

Frank Zappa & The Mothers of Invention – We’re Only in It for the Money (1968) a Frank Zappa & The Mothers of Invention – Uncle Meat (1969)

Zappa a Mothers of Invention, 60. roky, psychedélia a džez, irónia a satyra. Úprimne, mám radšej jeho tvorbu zo 70. rokov, ale občas siahnem aj po jeho prvotinách.

Nektar – The Other Side (2020)

Nektar veľmi nesledujem, posluchovo sa orientujem hlavne na albumy A Tab In The Ocean, …Sounds Like ThisRemember The Future, ale miestne oslavné príspevky ma nahlodali a album som si kúpil. Výsledok? Je fakt dobrý!

Troggs – From Nowhere/Trogglodynamite (1966/1967)

Wild Thing je skladba, bez ktorej by rocková hudba znela inak. Kapela je trestuhodne opomínaná na našich weboch, tak aspoň takto si ju pripomeňme. Chcel som bestofku, mám prvé dva albumy na jednom CD. Nie všetko ma oslovuje, ale je to klasika.

Kinks – The Singles Collection (1997)

Za pár drobných klasika, výberovka hitov zo 60. rokov, krásne sa to počúva. You Really Got Me!

Frank Marino & Mahogany Rush – Eye of the Storm (2000)

Keby kamarát nerozpredával zbierku, tak sa k poslednému štúdiovému albumu kanadského borca Franka Marinoa asi nikdy nedostanem. Už mám jeho štúdiovú produkciu takmer kompletnú. Teším sa.

Fuchsia (1971)

Neodolal som miestnym tipom a album si zohnal. Ešte som ho nepočul, ale tak, hádam by ste ma tu neprekabátili!

Eloy (1971)

A je doma! Debut, ktorý mi veľmi chýbal a už nechýba. Ešte, že sa občas niekto zbavuje svojich pokladov…

John Mayall and the Bluesbreakers – A Hard Road (1967)

Peter Green a John Mayall, update CD na verziu s bonusmi sa núkal dlho a už sa nenúka.

Van Zant – Get Right With The Man (2005)

Tretí album bratskej dvojice VanZantovcov je lepší ako ten predchádzajúci. Príjemná kolekcia južariny so zameraním na balady. Niekedy dobre padnú.

Les Dudek – Les Dudek/Say No More (1976/1977)

Les Dudek je skúsený americký štúdiový gitarista, hral s The Allman Brothers Band a mnohými ďalšími veličinami. Svoje prvé dva albumy nahral aj s dvojicou hráčov z Toto – Jeff Porcaro (bicie) a David Paich (klávesy). Je to príjemná muzika.

A to je všetko. Večerná inšpirácia na počúvanie z mojej strany končí. Vašu môžete uviesť v komentároch.

11 názorov na “Večerná chvíľka inšpirácie z nákupov z roka 2020”

  1. Přečetl jsem si to a Mothers Of Invention a Johna Mayalla mám ve sbírce taky, pro mě povinnost vlastnit. To ostatní znám podle jména a mimo Wishbone Ash a Nazareth jsem nikdy neslyšel. Já už pouze dokupuju a kompletuji a když je možnost tak kupuji japonské mini LP nejlépe v promo boxech, naposled prvních osm alb Boba Dylana. Co se týká vinylů, tak se podařilo koupit World As Is Today od Art Bears původní vydání s knížkou s texty, taky jsem si zkompletoval francouzskou Magmu na mini LP, před týdnem mi jako poslední dorazil Kohntarkosz. Ono by se dalo psát pořád, protože pořád narážím na něco, co bych chtěl mít ve sbírce, poslední nápad američtí Elder z Bostonu.

      1. Parádní kousky! Gratulace k nim s všetečým dotazem na edici debutu Eloy plus poznámku, že bych bejval vsadil, že na stopu Fuchsie jsi mě kdys přivedl právě ty. Tož tedy paměťová chyba podle všeho způsobená věkem, čemuž by nahrávala i skutečnost, že jsem se tuhle večer zaposlouchal do výběru písní Karla Černocha, proti kterýmu je i čerstvě zdejší Petra Janů kovanou rockerkou.
        Jinak jsem nemoh nezaregistrovat, že už se moc nenosí ani na hudebních webech hudbu kupovat a poslouchat “postaru”, na další sepisování sbírkových přírůstků jsem tak už rezignoval… tož z každýho soudku jenom vzorek:

        LP: Osage Tribe – Arrow Head, 1972 (Vinyl Magic, 2014)
        Odignorovat kapelu, která se pojmenuje po indiánském kmeni bych neudělal ani kdyby se nejednalo o národ, který se před sto lety stal nejbohatším na světě. Nevídaný osud Osedžů popsal americký novinář a spisovatel David Grann v knížce Krvavé prachy: Osedžské masové vraždy a zrod FBI (česky 2019), podle níž Martin Scorsese točí film Killers of the Flower Moon s De Nirem a DiCapriem. Už aby byl a virus ho nezhatil.

        SP’s: Box Black Sabbath – Supersonic Years: The Seventies Singles Box Set (BMG, 2018)
        Koho by bavilo pouštět si doma singly? Však jich taky zas tolik nemám, ale na tenhle box mě baví už jen koukat. Obsahuje deset kousků ze sedmdesátých let ve vymazlenejch obalech.
        https://www.youtube.com/watch?v=Tztf8idizlc

        CD: A že nejen vinylem živ je člověk, konečně jsem dokompletoval základní studiovou diskografii mých nejoblíbenějších krautrockerů Jane (CD Beatiful Lady a Jane) a neodolal jednomu japončíkovi, bo tenhle titul sbírám tuplovaně (Sebastian Hardie – Four Moments).

        A v neposlední řadě třeba zmínit 15 CD od kolegy Zdenyho, kterýmu i tady děkuju. Deset kousků jsem zařadil, pětici poslal dál, bo už jsem totožná vydání měl.

        1. Trojice jmen Scorsese, De Niro a DiCaprio vzbuzuje naději a velká očekávání, ale jak říkáme u nás v práci, budemem uvidět…

          Od chvíle, co jsme slavně přívítali zatím tak neslavně se vyvíjející rok 2020 jsem si pár talošů do sbírky koupil. Vesměs chuťovky a raritky, už to moc nepřeháním. Asi největší radost mi udělali (údajnej) debut Jacula – In cauda semper stat venenum (1969/2001) a druhé album skupiny Celeste Second plus (1993). Velikánská vzácnost. O zapomenutejch Spettri (1972) a jediném albu Cervello (1973) už jsem psal, na Time Of Change (1973) artrockerů The Trip snad brzy dojde. Z Německa doputovala mini vinyl replika druhého alba Biglietto per l’inferno Il tempo della semina (1992) a dlaně mnu si spokojeností rovněž z debutu Pandora – Dramma di un poeta ubriaco (2008). Pak by tu byl ještě z archivů vykutanej živák Locanda delle fate – Live (1993) a rozlučkové, čtvrté album skupiny Germinale Scogli di sabbia (2005). S nádherným obalem. Jak tak koukám, můj “nejmladší” přírůstek do sbírky je dvanáct let starej.

          1. Nikdy jsem neplánoval skončit, takže přesně nevím, co si o tom mám myslet, navíc jsme si v minulosti na tohle téma vyměnili i nejednu zprávu… A pravda, čas běží, ale do penálu se zatím nechystám, jen prostě není pokaždý tolik volna nebo chuti, obojí se to teď sejde jen málokdy. Ale to se snad pochopit dá. Prozatím aspoň sem tam přidám komentář, bo diskuzi vnímám jako koření webu.
            Každopádně problém nevidím v absenci svých příspěvků, ale v nevlídnosti uživatelského prostředí Rockovice, na které upozorňuju od samýho začátku. Těžko se divit, že se k nám přidalo minimum aktivních lidí a vlastně ani tvýmu rozpoložení, pokud musíš editovat 90% všech článků. Ale to je zase tvoje volba.

            1. Na prostředí webu a jistou nevlídnost jsem si musel zvykat dlouho, obzvláště začátky byly krušné. Dá se samozřejmě zvyknout, i když s tím trochu bojuji pořád. Na druhou stranu, existují možná weby s lepší funkčností, jenže zase osazenstvo je tam pokažené. Takže za mě raději sice ne úplně optimálně fungující Rockovica, ale hlavně s normálními lidmi.
              Věřím, že někoho ta složitost může odradit, je to jistě na úkor počtu přispěvatelů. Škoda. Současně myslím, že i tato podoba je úspěch. Vyznavač tohoto žánru hudby nemá v česky a slovensky píšícím prostředí moc na výběr. Takže díky za tento web. Všechny ostatní možnosti jsou o dost horší.

Pridaj komentár